Hvězdy
Proměnářské CD
Proměnářské CDSekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti v těchto dnech vydala Proměnářské CD. Obsahuje všechny potřebné pomůcky pro pozorovatele proměnných hvězd, např. všechny soubory hledacích mapek, 30 různých programů na zpracování pozorování a analýzu naměřených dat, všechna čísla časopisu Perseus a Cirkuláře skupiny MEDÚZA, materiály ke studiu, trenažéry pozorování proměnných hvězd a katalogy. Bližší informace na www.meduza.info/cd
Petr Sobotka
Obálka okolo V838Mon
obálka okolo V838Mon
Snímek prachové obálky kolem V838 Mon pořídil 30. dubna 2002 HST nově nainstalovanou kamerou Advanced Camera for Surveys (ACS). Obálku osvětluje záření, které uniklo z hvězdy při výbuchu na počátku tohoto roku. Sledovat můžeme detailně minimálně 11 soustředných prstenců. Rozměr vnější slupky je 22 úhlových vteřin. Nápadný je prázdný prostor uprostřed. Takto svítí obálka v modrém světle, ovšem lépe pozorovatelná je v delších vlnových délkách. Obálku je možno pozorovat i menšími pozemskými dalekohledy. HST se na obálku znovu podívá mezi 20. a 24. květnem. Jistě bude velmi zajímavé sledovat k jakým změnám během tří týdnů v obálce dojde. Samotná V838 Mon prudce zeslábla a její hvězdá velikost je přibližně 14 magnitud.
První Zlatá MEDÚZA udělena
První Zlatá MEDÚZA udělenaVedení skupiny MEDÚZA uděluje od roku 2001 ocenění s názvem Bronzová, Stříbrná a Zlatá MEDÚZA. Ocenění je udíleno pozorovatelům, kteří dosáhnou počtu 100, 1000 nebo 10 000 pozorování v centrální databázi. Bronzová MEDÚZA je udělována začínajícím pozorovatelům jako poděkování, že překonali období "začátečníka" a povzbuzení k další práci. Dosud ho získalo 44 pozorovatelů. Kdo dosáhne ocenění Stříbrná MEDÚZA, může se již počítat mezi velmi zkušeného pozorovatele. Zatím se to povedlo 16 pozorovatelům. Dosažení mety 10 000 vizuálních odhadů se v době zavádění ocenění zdálo jako hudba daleké budoucnosti. Uplynul však jen jeden rok a první držitel je na světě. Stal se jím Pavol A. Dubovský z Podbielu na Slovensku. Z historického pohledu je to významný úspěch, protože se tím zařadil mezi pět nejaktivnějších vizuálních pozorovatelů proměnných hvězd, kteří kdy na území bývalého Československa žili. Připomeňme, že se jednalo např. o Vojtěcha Šafaříka či Zdeňka Kopala. Dubovský, který jen v roce 2001 pořídil přes 5000 pozorování sleduje proměnné hvězdy od roku 1996 a v současnosti patří mezi deset nejaktivnějších vizuálních pozorovatelů na světě.
Petr Sobotka
HST pozoroval V838Mon
HST pozoroval V838MonPozorování V838 Mon HST z 30.dubna (část zprávy IAUC 7892). V838 Mon je obklopena přinejmenším 11 oddělenými, přibližně kruhovými prstenci nebo oblouky, s vnějším průměrem 22". Je možné, že část struktur pochází z okolohvězného materiálu z dřívějších výbuchů V838 Mon. V okolí je také pozorováno několik velmi strukturovaných nekoncetrických vláknitých struktur. Pokud má někdo možnost získat ten snímek, rád bych ho viděl.
(převzato z http://www.meduza.info/)
7. setkání členů skupiny MEDÚZA
7. setkání členů skupiny MEDÚZAVe dnech 3. až 5. května 2002 proběhlo na hvězdárně v Partizánskem na Slovensku 7. setkání amatérských i profesionálních astronomů sdružených ve skupině MEDÚZA. Že je MEDÚZA projektem Česko-Slovenským dokládá i skutečnost, že poměr počtu účastníků z těchto dvou zemí byl přibližně stejný. Celkem se na hvězdárně sešlo 27 astronomů z nichž jednu čtvrtinu tvořili noví členové. Průměrný věk účastníků 24 let svědčí o atraktivnosti činnosti skupiny MEDÚZA zejména pro mladé lidi.
O odbornou úroveň setkání, které bylo zaměřeno na symbiotické proměnné hvězdy se svými skvělými přednáškami postarali profesionální astronomové ze Slovenské akademie věd. Pozadu nezůstali ani amatérští členové skupiny a tak na setkání zaznělo celkem 15 příspěvků pojednávajících o pozorování vykonaných členy, o software, připravovaných projektech či o podivné hvězdě V838 Mon. Podrobnosti o setkání budou k dispozici na www.meduza.info a v časopisu Perseus.
Petr Sobotka
Vyšlo číslo 1/2002 časopisu Perseus
Vyšlo číslo 1/2002 časopisu Perseus, který vydává Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. V čísle najdete například přepis přednášky Doc. Z. Mikuláška o tom jak hvězdy během svého vývoje obohacují galaxii o těžké prvky, dozvíte se podrobnosti o pulzující hvězdě DD Dra, jejíž rychlé změny periody nesouhlasí s teoretickými předpoklady, o zákrytové dvojhvězdě HS Her, která je ve skutečnosti asi trojhvězdou, o možnosti určit typ hvězdy z infračervených pozorování družice IRAS, o nově vyvinutém programu NightView či o historii RASNZ (Royal Astronomical Society of New Zealand).Časopis lze objednat na adrese:Petr Sobotka
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka
Kraví hora 2
616 00 Brno
případně na sobotka@meduza.info
Více o Perseovi na http://var.astro.cz/brno/
Petr Sobotka
23. cirkulář skupiny MEDÚZA
23. cirkulář skupiny MEDÚZAPrávě vyšlo 23. číslo Cirkuláře skupiny MEDÚZA. K dispozici je na našichinternetových stránkách http://www.meduza.info v tradiční PDF podobě (361 kB). Včísle najdete stručnou informaci o V838 Mon, vyhlášení pokračování kampaněna symbiotickou YY Her, článek o prvním zaznamenaném vzplanutí novékataklyzmické proměnné 1RXP J113123+4322.5, výherce pozorování nov V1494 Aql a V2275 Cyg či rozhovor se začínajícím pozorovatelem.
Petr Sobotka
Hvězdy s příliš velkou hustotou hmoty
Dvě hvězdy, které byly považovány za hvězdy neutronové, mají příliš velkou hustotu na to, aby do této kategorie mohly být zařazeny. Vyplynulo to z pozorování dvou dalekohledů na oběžné dráze - Chandra a HST. Hvězdy by mohly být tvořeny čistě jenom kvarky nebo krystaly těchto subjaderných částic. Hvězda RX J1856 září jako pevné těleso s teplotou 700 000 stupňů a její poloměr je 11,3 km. Astronomové mají pocit, že hvězda není tvořena neutrony, ale tzv. kvarky typu strange (podivný). Neutronová hvězda 3C58 se zdá být zase chladnější než by měla být podle současné teorie. Nevyzařuje očekávané rentgenové záření a tak vědci usuzují, že její teplota je méně než milión stupňů. V místech, kde se nachází, pozorovali v roce 1181 čínští a japonští astronomové explozi supernovy. Hvězda tak nabízí přímo možnost testování teorií chladnutí neutronových hvězd. A standardní teorie zde selhává.Zdroj: NASA/MSFC News release ze dne 10. dubna
PK
Vyšlo šesté číslo časopisu Perseus
2002.03.29:Vyšlo šesté číslo časopisu Perseus, který vydává Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. V čísle se například dozvíte o záhadné cefeidě v galaxii M33, která z dosud neznámých důvodů drasticky snižuje amplitudu světelných změn, o třetí zákrytové dvojhvězdě jejíž jedna složka pulzuje, o objevu nových proměnných hvězd českými pozorovateli, o programu XMedGraf a o akcích, které pořádala Sekce.Časopis lze objednat na adrese:
Petr Sobotka
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka
Kraví hora 2
616 00 Brno
případně na sobotka@meduza.info
Více o Perseovi na http://var.astro.cz/brno/
Petr Sobotka
Překvapující binární systém
Překvapující binární systémZemi trvá rok než oběhne okolo Slunce. Může se to zdát jako velmirychlý pohyb, ale jedná se o šnečí rychlost ve srovnání s rychlostíoběhu nedávno objevené dvojhvězdy. Její složky se totiž navzájem obíhají100 000krát rychleji! Jeden oběh trvá pouze 321 sekund - o málo vícenež 5 minut. Jedná se o nejkratší pozorovanou periodu v binárním hvězdném systému.
Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon
18.3.2002: Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon
Podivná hvězda V838 Mon o jejímž nečekaném zjasnění informovali čeští astronomové se zjasnila již potřetí. Ani nyní, jeden a půl měsíce po druhém výbuchu hvězdy, odborníci zcela nerozumí událostem, které ve hvězdě proběhly. Jisté je, že se jedná o hvězdu v závěrečném stadiu svého života. Spektroskopická pozorování ukázala, že při druhém zjasnění, kterého si všimli čeští astronomové, došlo k odvržení horních vrstev atmosféry hvězdy. Všechny spektrální čáry totiž vykazovaly tzv. P Cygni profil, ve kterém se objevují emisní i absorpční složky čáry téhož chemického prvku. To je vždy důkazem úniku látky z hvězdy.Problémy se stářím pulsarů
Astronomové objevili už druhý pulsar, u kterého nesouhlasí stáří určené na základě současných teorií. Zatímco u prvního případu z roku 2000 vycházelo stáří nižší než je skutečné, u tohoto je tomu naopak. Za pomoci radioteleskopu VLA (Very Large Array) studovali vědci v letech 1989 a 2000 pulsar s označením B1951+32 a pozůstatek výbuchu supernovy CTB 80. Oba objekty leží ve vzdálenosti 8 000 světelných roků. Přitom se ukázalo, že pulsar se pohybuje vůči plynové obálce vzniklé při explozi rychlostí 800 000 km/hod. Z logického předpokladu, že jeho pohyb začal v minulost právě ve středu této obálky, vychází jeho stáří na 64 tisíc let. Na základě dosavadní metody vycházející ze zpomalování rotace ovšem dostávají vědci stáří 107 000 let. Metoda určování stáří pulsarů vychází ze tří předpokladů, které bude zřejmě nutno znovu důkladně posoudit.Zdroj: National Radio Astronomy Observatory ze 11. března.
PK
Pozorujte proměnné hvězdy
Pozorujte proměnné hvězdy!Zaujala Vás 'podivná hvězda'? Zajímá Vás, co se děje na obloze?Pozorujte proměnné hvězdy a objevujte krásy astronomie.Pozorování je jednoduché a není třeba astronomickýchnákladů na vybavení. Pozorovat lze i obyčejným triedrem.
návod k pozorování
B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS
skupina MEDUZA - část B.R.N.O.
Karel Mokrý
V838 Mon pouhým okem
První člověk na Zemi již viděl podivnou hvězdu V838 Mon okem BEZ POUŽITÍ dalekohledu! Podle jeho vyjádření má hvězda naoranžovělou barvu. Její jasnost, či přesněji hvězdná velikost je podle jeho pozorování 6.6 mag. Italský astronom Toni Scarmanto je zkušený pozorovatel noční oblohy a ke spatření hvězdy mu dopomohla léta praxe. Na to, abychom ji mohli pozorovat i my, si budeme muset ještě chvíli počkat. Naše šance jsou navíc značně omezeny velmi vysokým světelným znečištěním. Hvězda se nadále zjasňuje a je možné, že ji přeci jen budou moci pozorovat i běžní občané třeba na některé z českých hvězdáren.Petr Sobotka Zdroj
Vzplanutí V838 Mon
Jak pozorovatelé skupiny MEDÚZA objevili vzplanutí V838 Mon
Po téměř všechny lednové noci roku 2002 nebyly příznivé podmínky pro pozorování noční oblohy. Poslední lednový týden s sebou přinesl výraznou změnu počasí a šestkrát za sebou padl na území České republiky historický teplotní rekord. Konečně se během noci vyjasnilo a mnoho pozorovatelů této skutečnosti v sobotu 2. února využilo.
Prvním pozorovatelem skupiny MEDÚZA, který objevil, že je pekuliární hvězda V838 Mon skutečně VELMI jasná byl Ladislav Šmelcer z hvězdárny ve Valašském Meziříčí...
Průběh zjasnění proměnné hvězdy V838 Mon
Zde vidíte průběh zjasnění proměnné hvězdy V838 Mon - 'podivné hvězdy'. Další průběh světelných změn zde budeme pravidelně zveřejňovat.Po kliknutí na obrázek se Vám objeví větší verze grafu.
graf: Ondřej Pejcha
Vyšlo speciální číslo časopisu Perseus
Vyšlo speciální číslo časopisu Perseus, který vydává Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Probíhá v něm rozsáhla diskuze o vědeckém přínosu vizuálního pozorování proměnných hvězd. Své vyjádření poskytli předsedové významných zahraničních proměnářských organizací a profesionální astronomové.Časopis lze objednat na adrese:
Petr Sobotka
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka
Kraví hora 2
616 00 Brno
pripadne na sobotka@meduza.info
Více o Perseovi na http://var.astro.cz/brno
Petr Sobotka
Třicet hnědých trpaslíků v mlhovině
Evropská infračervená observatoř ISO pracovala na oběžné dráze v letech 1995 až 1998. Během této doby pořídila na 30 000 astronomických pozorování, ze kterých vědci čerpají ještě dnes. Svědčí o tom například publikace výsledků pozorování prachového oblaku v blízkosti hvězdy rho Ophiuchi. Tento oblak leží ve vzdálenosti 540 světelných roků a patří mezi oblasti s intenzivní tvorbou nových hvězd. Nachází se zde minimálně stovka nedávno vzniklých hvězd. ISO zde objevila navíc třicet hnědých trpaslíků, výjimečných a neurčitých objektů, které jsou považovány za neúspěšné hvězdy, protože jejich hmotnost nedostačuje na zažehnutí termonukleární reakce v jejich nitru. Vzhledem k tomu, že dosud bylo těchto "hvězd" zaznamenáno velmi málo, je tento objev vskutku unikátní. Někteří vědci považují hnědé trpaslíky spíše ze obří planety. Minimální hmotnost pro zažehnutí termonukleární reakce je 8% hmotnosti Slunce nebo také 80 hmotností Jupitera. Řada z nově objevených trpaslíků má hmotnost kolem 50 Jupiterů a je téměř jisté, že v mlhovině jsou skryty další, ještě méně hmotné. Trpaslíci v této mlhovině jsou navíc velmi mladí ve srovnání s ostatními, poměrně starými a proto také velmi chladnými objekty stejného typu. V mlhovině se jedná typicky o objekty staré pouhých milión let, čehož důsledkem je, že jsou relativně ještě jasné, jejich atmosféry nestihly příliš vychladnout.Zdroj: ESA Press release ze dne 25. října
PK
"Heavy metalové" hvězdy
Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) objevili trojici hvězd s vysokým zastoupením olova. Tento objev velmi dobře souhlasí s teorií vzniku těžkých prvků v nitrech hvězd. Prvky až po železo vznikají nukleosyntézou lehčích jader. U prvků těžších než je železo tomu brání odpudivá síla kladně nabitých jader. Další prvky vznikají ve hvězdách jiným procesem, takzvaným záchytem neutronu. A to buď při explozích supernov "r-procesem" (z angl. rapid = rychlý)nebo u AGB-hvězd "s-procesem" (z angl. slow = pomalý). Současné počítačové modely předpověděly, že tento "s-proces" je nejvíce efektivní u hvězd s nižším zastoupením kovů než má například naše Slunce, protože je zde k dispozici větší množství volných neutronů. Produkce těžkých kovů tímto procesem končí u olova a bismutu, protože těžší prvky jsou nestabilní a zpětně se na olovo rozpadají. Pátrání po přítomnosti olova ovšem není jednoduché, protože jeho spektrální čáry jsou velmi slabé a navíc AGB-hvězdy s nízkým zastoupením kovů jsou v našem okolí velmi vzácné. Naštěstí existují CH-hvězdy, které jsou vždy příslušníky dvojhvězdných systémů a právě u těchto hvězd bylo vysoké zastoupení olova zjištěno. Vtip je v tom, že společníci těchto hvězd jsou bílí trpaslíci, kteří v minulosti prošly fází AGB-hvězdy a v nichž se olovo vytvořilo. Na konci svého života odvrhly většinu vlastní hmoty a tak se olovo dostalo do CH-hvězd, kde bylo nyní detekováno. V každé z hvězd se nalézá množství olova, které je hmotnostně srovnatelné s naším Měsícem.Zdroj: ESO Press release ze dne 22. srpna
PK
