Ve dnech 26. - 28. 11. 2004 se konala v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně 36. konference o výzkumu proměnných hvězd. Konference se zúčastnilo přes 60 zájemců o stelární astronomii z řad amatérů i profesionálů. Potěšitelné bylo zastoupení Astronomického ústav AV ČR a akademické obce. V průběhu konference proběhla i plenární schůze Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, na níž bylo zvoleno nové vedení Sekce. Byla též představeno nové občanské sdružení Společnost pro studium proměnných hvězd.
Hvězda, která explodovala před téměř třemi miliony let poblíž Země, mohla ovlivnit vývoj lidstva. Částice uvolněné výbuchem bombardovaly atmosféru Země dostatečně dlouho na to, aby došlo ke změně klimatu, která přinutila naše předky, aby se stěhovali a změnili jídelníček. Právě tomuto závěru směrují nové vědecké studie.Tomáš MetelkaHvězdy
Dánský astronom Tycho Brahe spatřil 11. listopadu 1572 na obloze novou hvězdu a astronomové od té doby řeší, co přesně se tehdy vlastně událo. Od minulého týdne se ale zdá, že záhada je vyřešena.Petr SobotkaHvězdy
Jak uspět v době rozvíjejících se automatických přehlídek oblohy? Má ještě význam pozorování proměnných hvězd amatéry? Nahradí přehlídky i CCD pozorovatele? Co vlastně přehlídky umí? Jaká jsou jejich omezení? Jak být lepší než ony?
Skupina evropských astronomů zjistila, že mnohé hvězdné "sousedky" našeho Slunce (tedy blízké hvězdy) se pohybují po zcela neobyčejných drahách mezi spirálními rameny naší Galaxie (Mléčné dráhy). Tento závěr vyplývá z měření, provedených astronomickou družicí Hipparcos, jež ukončila svoji činnost již v roce 1993. Dále byla využita data o velikosti tzv. rudého posuvu hvězd, která se podařilo získat pomocí dalekohledu o průměru 1 m na francouzské observatoři Haute-Provence.redakceHvězdy
Astronomové, pracující s dalekohledy Gemini North a Keck II, objevili binární systém, jehož jedna interagující hvězda ztratila tak mnoho hmoty, že došlo ke vzniku tělesa dosud neznámého typu. Systém je označován jako dvojhvězda EF Eri a nachází se v souhvězdí Eridanus (Řeka Eridan) ve vzdálenosti 300 světelných let od Země.
Záhadným objektem je jedna z "hvězd", vytvářejících dvojhvězdu EF Eridani. Avšak nazývat tento objekt hvězdou není zrovna na místě. Možná kdysi dávno se skutečně jednalo o hvězdu, ale od té doby ztratil tento objekt velkou část své hmoty a přeměnil se na těleso doposud neznámého typu.
Tým japonských vědců, jehož vedoucím je Yoshiko Okamoto z univerzity Kitasato, ohlásil objev prstenců ze silikátového prachu v okolí hvězdy Beta Pictoris. Tato nová pozorování potvrdila již dříve ohlášené dva objevy těchto prstenců. Přítomnost prstenců vede k domněnce, že kolem hvězdy mohou obíhat planetky i planety. Vědci také určili složení prachových zrníček v prstencích a získali tak důkazy, podporující názor, že postupující tvorba planet je zde v počátečním stadiu.Tomáš MetelkaHvězdy
Před čtyřmi sty lety, v noci z 8. na 9.října 1604, se na obloze objevila nová hvězda tak jasná, že mohla soupeřit se kteroukoliv ze známých planet. Protože se shodou okolností poblíž nacházel Mars, Jupiter i Saturn, všimlo si vzápětí explodující hvězdy velké množství pozorovatelů. Snad nejlepší studii tenkrát provedl Johannes Kepler a proto byla později nazvána jeho jménem.Tomáš MetelkaHvězdy
Supernovu je snadné pozorovat - bohužel až tehdy, když vybuchne. Zatím je nemožné ji s určitostí najít předem, můžeme tedy studovat až její velké finále a to ještě ne celé. Astronomové však soudí, že našli příznak toho, že se hvězda chystá vybuchnout.
V krátkém časovém období po sobě detekovala nedávno družice HETE 2 tři různě silné záblesky rentgenového záření. Pokud jsou s tím spojené astronomické modely pravdivé, pak tyto záblesky představují předzvěst mnohem silnějších záblesků gama paprsků, které jsou součástí výbuchu supernovy. Mnoho dalekohledů na celém světě právě teď pozoruje oblasti, kde k rentgenovým zábleskům došlo a doufají, že zachytí supernovu tak říkajíc při činu, v okamžiku exploze.
Už více než 400 let profesionální i amatérští astronomové pozorují dlouhoperiodické proměnné typu Mira Ceti. Hvězdy tohoto typu, označované často jako Miridy, patří k pomalu pulzujícím hvězdám. Periody světelných změn leží v rozmezí od 80 dní do asi 4 roků. Nejčastěji ale pulzují v intervalu od 200 do 400 dní. Amplitudy světelných změn jsou větší než 3 magnitudy a někdy dosahují až 10 magnitud. Prototypem tohoto typu hvězd je Omikron Ceti, zvaná Mira, s periodou 332 dní a změnou hvězdné velikostí mezi 2 až 10 magnitudou. U některých hvězd tohoto typu se pozorovala i nevysvětlitelná krátkodobá vzplanutí.Kamil HornochHvězdy
Čekání na jubilejní dvacátou extragalaktickou novu netrvalopříliš dlouho, neboť se ji podařilo objevit na snímcích pořízenýchPeterem Kušnirákem pomocí 0.65-m ondřejovského reflektoru v noci6./7. srpna. Od objevu předchozí novy tedy uběhly pouze 4 dny.Nova byla zachycena těsně u okraje snímku, ale byla velice nápadná.Zpětně jsem její velice slabý předobjevový obraz nalezl na svýchsnímcích pořízených z Lelekovic pomocí 0.35-m reflektoru v nocích3./4. a 4./5. srpna. Jak se ukázalo později, jedná se o novu sneobvyklým chováním (viz přiložená aktuální světelná křivka).Kamil HornochHvězdy
V čase prázdnin většinou lidé tráví značnou část svých dovolených. V červenci si možná vybíraly dovolenou i novy v galaxii M31 - plných 42 dnů nevybuchla nova v oblasti, kterou sleduji. Výjimkou snad může být jen nejtěsnější okolí jádra M31, kde je gradient jasu tak vysoký a pozadí tak nerovnoměrné, že zde může nova v některých případech nepozorovaně zjasnět a zase zmizet z dohledu...
Astronomický ústav Akademie věd České republiky Tisková zpráva - 6. 8. 2004, Ondřejov Japonský astronom Koiši Itagaki objevil 31. 7. 2004 supernovu označenou jako SN2004dj v galaxii NGC 2403, vzdálené od nás 12 miliónů světelných let, v souhvězdí Žirafy.
Jedním z potěšení pohledu na noční oblohu je objevování různých barev hvězd zářících na temném nebi. Tyto barvy nám nabízejí přímý vizuální důkaz o tom, jaké jsou povrchové teploty hvězd.Tomáš MetelkaHvězdy
Rozbíjení vaječných skořápek může dát vědcům neocenitelné poznatky o tom, co se děje při výbuchu supernovy. Je o tom přesvědčen tým evropských výzkumníků, který se pokusil dokázat, že když vaječná skořápka exploduje nebo se rozbíjí nárazem o podlahu, chová se podobně jako hmota ve vznikající supernově, kde se umírající hvězda napřed hroutí a pak vybuchuje.Tomáš MetelkaHvězdy
Astronomům používajícím rentgenovou observatoř ESA XMM-Newton se podařil husarský kousek. Na vzdálenost 500 světelných let prokázali na povrchu neutronové hvězdy podrobnost o velikosti fotbalového hřiště, místa o průměru snad jen 60 m.František MartinekHvězdy
Hvězda Tau Ceti ze souhvězdí Velryby (Cetus) se nachází ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let od Země a na obloze ji můžete spatřit pouhým okem. Jedná se o nejbližší hvězdu, která se nejvíce podobá našemu Slunci. Stala se také první hvězdou, u níž byl objeven cirkumstelární disk, složený z prachu, komet a asteroidů, jehož rozměr je srovnatelný s analogickým diskem kolem Slunce.Kamil HornochHvězdy
Přesně po dvou týdnech se opakovala historie - po půlnočním návratu ze zaměstnání jsem přes značnou únavu připravil dalekohled a CCD a v 00:40 SELČ začal pozorovat.
Mezinárodní tým astronomů publikoval zprávu o tom, že se jim podařilo "zvážit" velmi studeného hnědého trpaslíka, obíhajícího kolem jen o málo hmotnější hvězdy, než je sám. Obě tělesa tvoří poměrně těsnou dvojhvězdu, která je zanesena do katalogů pod označením 2MASSW J0746425+2000321. Hnědého trpaslíka v této soustavě se podařilo astronomům objevit pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) v roce 2000.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
