Nová pozorování malé hvězdičky v souhvězdí Pegasa poskytla mj. nový pohled na Slunce a jeho možné vlivy na Zemi.
Mezinárodní tým astronomů, zahrnující rovněž pracovníky University of St Andrews, navrhl vysvětlení, jak hvězdy včetně našeho Slunce generují svá magnetická pole. Nová teorie může kromě toho pomoci vysvětlit, jak změny magnetického pole Slunce ovlivňují zemské klima.
Pomocí astronomické družice Spitzer Space Telescope objevili astronomové dvě obrovské "hyperobří" hvězdy, obklopené gigantickými disky, které by mohly být místy vzniku planet. Tento objev astronomy velmi překvapil, protože podle dosavadních představ takto velké hvězdy nejsou příliš "pohostinné" k případným planetám.František MartinekHvězdy
Mezi astronomy je rozšířený názor, že většina hvězd v naší Galaxii je soustředěna ve vícenásobných hvězdných soustavách, tj. ve dvojhvězdách či trojhvězdách, kde jednotlivé složky soustavy obíhají kolem společného těžiště. Tato představa je však zřejmě chybná. Podle nové studie, kterou vypracoval Charles J. Lada (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics - CfA) je zřejmé, že většina hvězd v naší Galaxii jsou osamocené hvězdy. A protože planety nepochybně vznikají mnohem snadněji kolem osamělých hvězd, lze z předcházejícího závěru usuzovat, že tak mohlo ve vesmíru vzniknout mnohem více planet, než se doposud předpokládalo.František MartinekHvězdy
Tým astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics objevil pomocí dalekohledu MMT arizonské observatoře dvě hvězdy, které byly "vyhoštěny" z naší Galaxie. Tyto hvězdy se řítí vesmírem rychlostí převyšující 2 milióny km/h. Díky tomu se již nikdy nemohou vrátit zpět. Čeká je tak osud vesmírných "bludných Holanďanů", dokud se nesetkají s nějakou jinou galaxií.František MartinekHvězdy
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozoroval 22 blízkých hvězd. Z pozorování vyplynulo, že kolem dvou z nich existují poměrně jasné disky, obsahující prach a drobná tělesa. Oba disky vypadají jako ekvivalenty známého Kuiperova pásu kolem Slunce, což je jakýsi prstenec za drahou planety Neptun, složený z ledových těles, který je zdrojem krátkoperiodických komet. V současné době je známo přibližně 920 těles v oblasti Kuiperova pásu.František MartinekHvězdy
Nápadné ztemnění, pozorované v rovníkových oblastech hvězdy Vegy naznačuje, že na této páté nejjasnější hvězdě naší oblohy existuje poměrně velký teplotní rozdíl 2280 °C mezi "studenými" rovníkovými oblastmi (7650 °C) a horkými oblastmi v blízkosti pólů (9930 °C).František MartinekHvězdy
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!František MartinekHvězdy
Pro astronomy byl vždycky zdrojem zklamání fakt, že nejbližší bílý trpaslík je ukrytý v záři nejjasnější hvězdy noční oblohy. Touto "vyhořelou" hvězdou je slabý průvodce velmi jasné modrobílé hvězdy Sírius ze souhvězdí Velkého psa (Canis Major).redakceHvězdy
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Unikátní sochařské dílo věnované památce slavného Lirtomyšlského rodáka, astronoma Zdeňka Kopala, bylo při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin slavnostně odhaleno 3. dubna loňského roku. Při zateplování fasády přilehlého objektu byl v létě památník poškozen a byl dočasně odstraněn, nyní je v rozšířené podobě nazpět.Veselý JanHvězdy
Pomocí Spitzerova infračerveného kosmického teleskopu našli astronomové kyanovodík a acetylén - základní stavební součástky DNA a bílkovin v prachovém disku, který obklopuje hvězdu IRS 46. Hvězda patří do souhvězdí Hadonoše. Je od nás vzdálená 375 světelných roků. Jde o významný objev, ale aby nevznikl přehnaný optimismus: k životu je od kyanovodíku a acetylenu ještě hodně daleko, předpokládá se však, že právě tyto molekuly se před miliardami roků díky kometám dostaly na Zemi a spolupodílely se na vzniku DNA, bílkovin, zárodků života, ............ a nakonec vyššího života, jenž vyvrcholil Homo 2x sapiensem s naslouchátkem od mobilu v uchu.Luboš BrátHvězdy
Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS a Společnost pro studium proměnných hvězd - B.R.N.O. pořádají v Brně 25. - 27. 11. 2005 37. Konferenci o výzkumu proměnných hvězd.
Všichni zájemci o proměnné hvězdy jsou srdečně zváni na toto u nás jedinečné setkání pozorovatelů i teoretiků, astronomů amatérů i profesionálů, začátečníků i zkušených borců na poli proměnných hvězd!
Astronomům se podařilo pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO zaregistrovat poměrně hmotnou hvězdu, která se pohybuje rychlostí více než 2,6 miliónu km/hod (tj. 723 km/s). Je jasné, že se hvězda nemohla "zrodit" s tak vysokou rychlostí pohybu.Miroslava HromadováHvězdy
Spitzer Space Telescope Vědci pomocí dalekohledu Spitzer (Spitzer Space Telescope) možná objevili světlo, které může pocházet z nejranější objektů ve vesmíru.Veselý JanHvězdy
Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal možné zárodky budoucích planetárních soustav u hnědých trpaslíků. U pěti ze šesti zkoumaných objektů byly detekovány prachové shluky a krystaly, o nichž se předpokládá, že se dále spojují a lepí k sobě, a v budoucnosti se z nich mohou zformovat i planety. Podobným procesem vznikla sluneční soustava a zřejmě tak dodnes vznikají planetární soustavy okolo nově se rodících hvězd. V tomto případě však jde o protoplanetární disky obklopující tělesa, jež hvězdami nejsou.Jana TicháHvězdy
Přednáška na českobudějovické hvězdárně na téma "Jak na hvězdy" - jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají? Přednášet bude ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin doc. Zdeněk Mikulášek z MU Brno.
Obrázek vlevo není nějaká abstraktní kresba. Jedná se o fotografii dvou nově zrozených hvězd, které se nacházejí v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti více než 5 000 světelných let od Země.
Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).
Astronom David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) s týmem spolupracovníků zjistil, že protoplanetární disk, obklopující hvězdu TW Hydrae, je tvořen mj. obrovským prstencem obsahujícím drobné kamínky, který sahá nejméně do vzdálenosti 1,5 miliardy km. Tyto kamenné zárodky by měly pokračovat v růstu při vzájemných srážkách a vzájemném slepování do té doby, než se z nich nakonec zformuje planeta.Luboš BrátHvězdy
Dne 10.6. 2005 oznámil Grzegorz Pojmanski, Warsaw University Astronomical Observatory (vsnet-alert 8440) z projektu ASAS (The All Sky Automated Survey), že byl detekován nový objekt - nova nebo trpasličí nova o jasnosti 11mag. Objekt se nadále zjasňovalVeselý JanHvězdy
Kombinace dat SST, HST, ChandraZdá se, že pozůstatek po hvězdě, jež před 325 až 350 lety vybuchla jako supernova, zdaleka neodpočívá v klidu. Pozoruhodné je, že samotný výbuch supernovy nikdo nezaznamenal, ačkoli mělo jít o očima viditelnou událost. Objekt navíc leží ve známém souhvězdí Kasiopeja, kde by jakákoli změna měla být astronomům nápadná. Zbytek po supernově byl až ve dvacátém století odhalen jako první rádiový zdroj mimo sluneční soustavu. Na nízkých frekvencích je to s výjimkou Slunce dokonce nejintenzivnější rádiový zdroj na obloze. Nese označení Cassiopeia A (Cas A). Objekt vzdálený 8000 světelných roků je současně zdrojem rentgenového záření. Obálka hvězdy odmrštěná při výbuchu supernovy se stále rozpíná rychlostí okolo 6000 km/s, ale neutronová hvězda - stlačené degenerované jádro bývalé hvězdy - byla považována za neaktivní. Při kontrole testovacích snímků získaných Spitzerovým teleskopem však astronomové užasli.František MartinekHvězdy
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil fotografii jednoho poměrně blízkého pozůstatku po výbuchu supernovy. Na snímku je vidět prudké a chaotické víření hmoty v podobě plynů a prachu. Útvar označený N 63A je zbytkem po výbuchu masivní hvězdy, která doslova chrlila proudy plynů do okolního prostředí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.