Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy

Hvězdy



František Martinek Hvězdy

HST vyfotografoval pozůstatek po výbuchu supernovy

N63A_HST.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil fotografii jednoho poměrně blízkého pozůstatku po výbuchu supernovy. Na snímku je vidět prudké a chaotické víření hmoty v podobě plynů a prachu. Útvar označený N 63A je zbytkem po výbuchu masivní hvězdy, která doslova chrlila proudy plynů do okolního prostředí.
František Martinek Hvězdy

Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

WR124.jpg
Na vědecké konferenci Kanadské astronomické společnosti bylo představeno několik objevů, o které se zasloužila malá kanadská astronomická družice MOST. Ve srovnání s Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST) se jedná o velmi malou družici o hmotnosti pouhých 54 kg, která je vybavena dalekohledem o průměru 15 cm.
František Martinek Hvězdy

Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Centrum_Galaxie.jpg
Ve vzdálenosti pouhých 0,26 světelného roku od supermasívní černé díry v centru naší Galaxie byla objevena skupina velmi mladých hvězd, jejichž stáří bylo určena přibližně na 10 miliónů roků. Tento objev přivedl astronomy do rozpaků, neboť příliš nezapadá do současných teorií vzniku hvězd.
František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů objeven u blízké hvězdy

asteroidbelt_alien.jpg
Americká astronomická družice Spitzer Space Telescope vypátrala přítomnost rozptýleného prachu, vzniklého při vzájemných srážkách asteroidů, vytvářejících "prstenec" kolem blízké hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům ojedinělý pohled na hvězdný systém, podobající se naší sluneční soustavě. To může představovat důležitý krok na cestě ke zjištění, zda a kde se zformovaly další planety podobné Zemi.
František Martinek Hvězdy

HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

star_heavy.jpg
Astronomové uskutečnili důležitý krok směrem k určení horního limitu hmotnosti hvězd. Posloužil jim k tomu Hubblův kosmický dalekohled (HST), s jehož pomocí provedli první přímá měření hmotností hvězd v naší Galaxii. Celý problém uzavřeli zjištěním, že hvězdy nemohou mít větší hmotnost než 150 hmotností našeho Slunce.
František Martinek Hvězdy

Hvězda opouštějící naši Galaxii

outcast.jpg
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, kteří použili k pozorování dalekohled MMT na observatoři v Tucsonu, oznámili objev hvězdy, která vysokou rychlostí uniká z naší Galaxie. Vzdaluje se od nás rychlostí 2,4 miliónu kilometrů za hodinu (což téměř dvakrát převyšuje únikovou rychlost z Mléčné dráhy).
Petr Sobotka Hvězdy

Hvězdný kolotoč

Nová ultrafialová pozorování ukázala, že v naší galaxii existuje hvězda, která se otáčí 200krát rychleji než naše Slunce.

Miroslava Hromadová Hvězdy

Jsou hvězdy "šišaté"?

Regulus.jpg
Po desetiletí vědci pozorovali, že Regulus (nejjasnější hvězda v souhvězdí Lva) rotuje mnohem rychleji než naše Slunce. Astronomové nyní vědí daleko více o "hvězdném kotoučku" díky soustavě 6 dalekohledů s optickým a infračerveným interferometrem na Mt. Wilsonu v Kalifornii (CHARA - Center for High Angular Resolution Astronomy).
Kamil Hornoch Hvězdy

Poslední čtvrtletí 2004 v M31

Od poslední zprávy o objevu novy v M31 už uběhly 4 měsíce a tak je nejvyšší čas informovat o výsledcích hledání nov v galaxii M31 v měsících říjen - prosinec 2004. Rovněž konec uplynulého a začátek nadcházejícího roku vybízí k malému bilancování.

Miloslav Zejda Hvězdy

36. konference o výzkumu proměnných hvězd

Ve dnech 26. - 28. 11. 2004 se konala v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně 36. konference o výzkumu proměnných hvězd. Konference se zúčastnilo přes 60 zájemců o stelární astronomii z řad amatérů i profesionálů. Potěšitelné bylo zastoupení Astronomického ústav AV ČR a akademické obce. V průběhu konference proběhla i plenární schůze Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, na níž bylo zvoleno nové vedení Sekce. Byla též představeno nové občanské sdružení Společnost pro studium proměnných hvězd.

Tomáš Metelka Hvězdy

Blízká supernova možná ovlivnila vývoj lidstva

hf_mm_novaevolution_01.jpg
Hvězda, která explodovala před téměř třemi miliony let poblíž Země, mohla ovlivnit vývoj lidstva. Částice uvolněné výbuchem bombardovaly atmosféru Země dostatečně dlouho na to, aby došlo ke změně klimatu, která přinutila naše předky, aby se stěhovali a změnili jídelníček. Právě tomuto závěru směrují nové vědecké studie.
František Martinek Hvězdy

Slunce na křižovatce galaktických cest

galaxie.jpg
Skupina evropských astronomů zjistila, že mnohé hvězdné "sousedky" našeho Slunce (tedy blízké hvězdy) se pohybují po zcela neobyčejných drahách mezi spirálními rameny naší Galaxie (Mléčné dráhy). Tento závěr vyplývá z měření, provedených astronomickou družicí Hipparcos, jež ukončila svoji činnost již v roce 1993. Dále byla využita data o velikosti tzv. rudého posuvu hvězd, která se podařilo získat pomocí dalekohledu o průměru 1 m na francouzské observatoři Haute-Provence.
František Martinek Hvězdy

Záhadný objekt ve dvojhvězdě EF Eri

EF Eri1.jpg
Astronomové, pracující s dalekohledy Gemini North a Keck II, objevili binární systém, jehož jedna interagující hvězda ztratila tak mnoho hmoty, že došlo ke vzniku tělesa dosud neznámého typu. Systém je označován jako dvojhvězda EF Eri a nachází se v souhvězdí Eridanus (Řeka Eridan) ve vzdálenosti 300 světelných let od Země.

Záhadným objektem je jedna z "hvězd", vytvářejících dvojhvězdu EF Eridani. Avšak nazývat tento objekt hvězdou není zrovna na místě. Možná kdysi dávno se skutečně jednalo o hvězdu, ale od té doby ztratil tento objekt velkou část své hmoty a přeměnil se na těleso doposud neznámého typu.

František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

beta_pic.jpg
Tým japonských vědců, jehož vedoucím je Yoshiko Okamoto z univerzity Kitasato, ohlásil objev prstenců ze silikátového prachu v okolí hvězdy Beta Pictoris. Tato nová pozorování potvrdila již dříve ohlášené dva objevy těchto prstenců. Přítomnost prstenců vede k domněnce, že kolem hvězdy mohou obíhat planetky i planety. Vědci také určili složení prachových zrníček v prstencích a získali tak důkazy, podporující názor, že postupující tvorba planet je zde v počátečním stadiu.
Tomáš Metelka Hvězdy

Kosmické observatoře NASA zkoumají Keplerovu supernovu.

2004-1006kepler-full.jpg
Před čtyřmi sty lety, v noci z 8. na 9.října 1604, se na obloze objevila nová hvězda tak jasná, že mohla soupeřit se kteroukoliv ze známých planet. Protože se shodou okolností poblíž nacházel Mars, Jupiter i Saturn, všimlo si vzápětí explodující hvězdy velké množství pozorovatelů. Snad nejlepší studii tenkrát provedl Johannes Kepler a proto byla později nazvána jeho jménem.
Tomáš Metelka Hvězdy

Dá se předpovědět supernova?

supernova.jpg
Supernovu je snadné pozorovat - bohužel až tehdy, když vybuchne. Zatím je nemožné ji s určitostí najít předem, můžeme tedy studovat až její velké finále a to ještě ne celé. Astronomové však soudí, že našli příznak toho, že se hvězda chystá vybuchnout.

V krátkém časovém období po sobě detekovala nedávno družice HETE 2 tři různě silné záblesky rentgenového záření. Pokud jsou s tím spojené astronomické modely pravdivé, pak tyto záblesky představují předzvěst mnohem silnějších záblesků gama paprsků, které jsou součástí výbuchu supernovy. Mnoho dalekohledů na celém světě právě teď pozoruje oblasti, kde k rentgenovým zábleskům došlo a doufají, že zachytí supernovu tak říkajíc při činu, v okamžiku exploze.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C2025 A6 Lemmon

Kometa jen tak sama mezi hvězdami.

Další informace »