Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy

Hvězdy



František Martinek Hvězdy

Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

outcast.jpg
Tým astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics objevil pomocí dalekohledu MMT arizonské observatoře dvě hvězdy, které byly "vyhoštěny" z naší Galaxie. Tyto hvězdy se řítí vesmírem rychlostí převyšující 2 milióny km/h. Díky tomu se již nikdy nemohou vrátit zpět. Čeká je tak osud vesmírných "bludných Holanďanů", dokud se nesetkají s nějakou jinou galaxií.
František Martinek Hvězdy

Dva objevené cirkumstelární disky jsou obrazem Kuiperova pásu

HD_disky.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozoroval 22 blízkých hvězd. Z pozorování vyplynulo, že kolem dvou z nich existují poměrně jasné disky, obsahující prach a drobná tělesa. Oba disky vypadají jako ekvivalenty známého Kuiperova pásu kolem Slunce, což je jakýsi prstenec za drahou planety Neptun, složený z ledových těles, který je zdrojem krátkoperiodických komet. V současné době je známo přibližně 920 těles v oblasti Kuiperova pásu.
František Martinek Hvězdy

Hvězda Polárka má dva průvodce!

Polarka.jpg
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!
František Martinek Hvězdy

HST "zvážil" průvodce hvězdy Sírius

Sirius_HST.jpg
Pro astronomy byl vždycky zdrojem zklamání fakt, že nejbližší bílý trpaslík je ukrytý v záři nejjasnější hvězdy noční oblohy. Touto "vyhořelou" hvězdou je slabý průvodce velmi jasné modrobílé hvězdy Sírius ze souhvězdí Velkého psa (Canis Major).
redakce Hvězdy

Dvojhvězda blíž vesmíru

Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Unikátní sochařské dílo věnované památce slavného Lirtomyšlského rodáka, astronoma Zdeňka Kopala, bylo při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin slavnostně odhaleno 3. dubna loňského roku. Při zateplování fasády přilehlého objektu byl v létě památník poškozen a byl dočasně odstraněn, nyní je v rozšířené podobě nazpět.
Veselý Jan Hvězdy

Ingredience života v protoplanetárním disku hvězdy IRS 46

ssc2005-26b_small.jpg
Pomocí Spitzerova infračerveného kosmického teleskopu našli astronomové kyanovodík a acetylén - základní stavební součástky DNA a bílkovin v prachovém disku, který obklopuje hvězdu IRS 46. Hvězda patří do souhvězdí Hadonoše. Je od nás vzdálená 375 světelných roků. Jde o významný objev, ale aby nevznikl přehnaný optimismus: k životu je od kyanovodíku a acetylenu ještě hodně daleko, předpokládá se však, že právě tyto molekuly se před miliardami roků díky kometám dostaly na Zemi a spolupodílely se na vzniku DNA, bílkovin, zárodků života, ............ a nakonec vyššího života, jenž vyvrcholil Homo 2x sapiensem s naslouchátkem od mobilu v uchu.
Luboš Brát Hvězdy

37. Konference o výzkumu proměnných hvězd

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS a Společnost pro studium proměnných hvězd - B.R.N.O. pořádají v Brně 25. - 27. 11. 2005 37. Konferenci o výzkumu proměnných hvězd.

Všichni zájemci o proměnné hvězdy jsou srdečně zváni na toto u nás jedinečné setkání pozorovatelů i teoretiků, astronomů amatérů i profesionálů, začátečníků i zkušených borců na poli proměnných hvězd!

František Martinek Hvězdy

Hvězda-vyhnanec a masivní černá díra

Star_ejected_LMC.jpg
Astronomům se podařilo pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO zaregistrovat poměrně hmotnou hvězdu, která se pohybuje rychlostí více než 2,6 miliónu km/hod (tj. 723 km/s). Je jasné, že se hvězda nemohla "zrodit" s tak vysokou rychlostí pohybu.
Veselý Jan Hvězdy

Hnědí trpaslíci mohou mít planety

ssc2005-21b_small.jpg
Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal možné zárodky budoucích planetárních soustav u hnědých trpaslíků. U pěti ze šesti zkoumaných objektů byly detekovány prachové shluky a krystaly, o nichž se předpokládá, že se dále spojují a lepí k sobě, a v budoucnosti se z nich mohou zformovat i planety. Podobným procesem vznikla sluneční soustava a zřejmě tak dodnes vznikají planetární soustavy okolo nově se rodících hvězd. V tomto případě však jde o protoplanetární disky obklopující tělesa, jež hvězdami nejsou.
Jana Tichá Hvězdy

Jak na hvězdy?

Aneb jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají?

Přednáška na českobudějovické hvězdárně na téma "Jak na hvězdy" - jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají? Přednášet bude ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin doc. Zdeněk Mikulášek z MU Brno.

František Martinek Hvězdy

Zrodila se nová dvojhvězda

binary_IRAS.jpg
Obrázek vlevo není nějaká abstraktní kresba. Jedná se o fotografii dvou nově zrozených hvězd, které se nacházejí v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti více než 5 000 světelných let od Země.

Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).

František Martinek Hvězdy

Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

TW_Hydrae.jpg
Astronom David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) s týmem spolupracovníků zjistil, že protoplanetární disk, obklopující hvězdu TW Hydrae, je tvořen mj. obrovským prstencem obsahujícím drobné kamínky, který sahá nejméně do vzdálenosti 1,5 miliardy km. Tyto kamenné zárodky by měly pokračovat v růstu při vzájemných srážkách a vzájemném slepování do té doby, než se z nich nakonec zformuje planeta.
Luboš Brát Hvězdy

Nova Aql 2005

Dne 10.6. 2005 oznámil Grzegorz Pojmanski, Warsaw University Astronomical Observatory (vsnet-alert 8440) z projektu ASAS (The All Sky Automated Survey), že byl detekován nový objekt - nova nebo trpasličí nova o jasnosti 11mag. Objekt se nadále zjasňoval
Veselý Jan Hvězdy

Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal světelnou ozvěnu hvězdy, jež byla považována za mrtvou

Kombinace dat SST, HST, Chandra
Kombinace dat SST, HST, Chandra
Zdá se, že pozůstatek po hvězdě, jež před 325 až 350 lety vybuchla jako supernova, zdaleka neodpočívá v klidu. Pozoruhodné je, že samotný výbuch supernovy nikdo nezaznamenal, ačkoli mělo jít o očima viditelnou událost. Objekt navíc leží ve známém souhvězdí Kasiopeja, kde by jakákoli změna měla být astronomům nápadná. Zbytek po supernově byl až ve dvacátém století odhalen jako první rádiový zdroj mimo sluneční soustavu. Na nízkých frekvencích je to s výjimkou Slunce dokonce nejintenzivnější rádiový zdroj na obloze. Nese označení Cassiopeia A (Cas A). Objekt vzdálený 8000 světelných roků je současně zdrojem rentgenového záření. Obálka hvězdy odmrštěná při výbuchu supernovy se stále rozpíná rychlostí okolo 6000 km/s, ale neutronová hvězda - stlačené degenerované jádro bývalé hvězdy - byla považována za neaktivní. Při kontrole testovacích snímků získaných Spitzerovým teleskopem však astronomové užasli.
František Martinek Hvězdy

HST vyfotografoval pozůstatek po výbuchu supernovy

N63A_HST.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil fotografii jednoho poměrně blízkého pozůstatku po výbuchu supernovy. Na snímku je vidět prudké a chaotické víření hmoty v podobě plynů a prachu. Útvar označený N 63A je zbytkem po výbuchu masivní hvězdy, která doslova chrlila proudy plynů do okolního prostředí.
František Martinek Hvězdy

Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

WR124.jpg
Na vědecké konferenci Kanadské astronomické společnosti bylo představeno několik objevů, o které se zasloužila malá kanadská astronomická družice MOST. Ve srovnání s Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST) se jedná o velmi malou družici o hmotnosti pouhých 54 kg, která je vybavena dalekohledem o průměru 15 cm.
František Martinek Hvězdy

Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Centrum_Galaxie.jpg
Ve vzdálenosti pouhých 0,26 světelného roku od supermasívní černé díry v centru naší Galaxie byla objevena skupina velmi mladých hvězd, jejichž stáří bylo určena přibližně na 10 miliónů roků. Tento objev přivedl astronomy do rozpaků, neboť příliš nezapadá do současných teorií vzniku hvězd.
František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů objeven u blízké hvězdy

asteroidbelt_alien.jpg
Americká astronomická družice Spitzer Space Telescope vypátrala přítomnost rozptýleného prachu, vzniklého při vzájemných srážkách asteroidů, vytvářejících "prstenec" kolem blízké hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům ojedinělý pohled na hvězdný systém, podobající se naší sluneční soustavě. To může představovat důležitý krok na cestě ke zjištění, zda a kde se zformovaly další planety podobné Zemi.


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon)

Kometa C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 23"/px, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »