Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

TW_Hydrae.jpg
Astronom David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) s týmem spolupracovníků zjistil, že protoplanetární disk, obklopující hvězdu TW Hydrae, je tvořen mj. obrovským prstencem obsahujícím drobné kamínky, který sahá nejméně do vzdálenosti 1,5 miliardy km. Tyto kamenné zárodky by měly pokračovat v růstu při vzájemných srážkách a vzájemném slepování do té doby, než se z nich nakonec zformuje planeta.

"Pozorujeme průběh formování planet přímo před našimi zraky," říká David Wilner. "Základ byl položen a nyní bude akrece materiálu pokračovat až do vytvoření nového planetárního systému."

VLA-radioteleskopy-1.jpg

Wilner použil radioteleskop VLA (Very Large Array, Socorro, New Mexico) k měření rádiové emise hvězdy TW Hydrae. Podařilo se mu detekovat rádiové záření rozsáhlého chladného prachového disku, které má původ v kamenných oblázcích o velikosti několika cm. Takovéto zárodky jsou nezbytným předpokladem pro vznik planet, kdy se prachové částice shlukují ve stále větší a větší objekty. Během několika miliónů roků mohou "dorůst" do planetárních rozměrů.

"Pozorujeme důležitý krok na cestě od mezihvězdného prachu až k planetám," doplňuje Mark Claussen (NRAO - National Radio Aastronomy Observatory), jeden z autorů objevu. "Nikdy předtím nikdo nic podobného zatím nepozoroval."

Takovýto prachový disk, jaký byl pozorován u hvězdy TW Hydrae, má tendenci "svítit" na rádiových vlnách o délce, odpovídající rozměrům prachových částic v disku. V systému TW Hydrae, jak objasňují astronomové, pozorujeme relativně blízký objekt, a navíc se jedná o mladou hvězdu, což umožňuje určit vztah mezi velikostí prachových částic a převažující vlnovou délkou rádiového záření. Astronomové pozorovali disk kolem mladé hvězdy TW Hydrae pomocí radioteleskopu VLA na vlnové délce několika cm. "Silná emise na vlnové délce několika cm je přesvědčivým důkazem toho, že prachová zrníčka o stejném průměru jsou zde zastoupena v hojné míře," říká Claussen.

Neznamená to pouze důkaz, že kolem hvězdy TW Hydrae pokračuje proces vzniku planet, ale může to být i signál, že se zde již mohla vytvořit minimálně jedna obří planeta. Nuria Calvet (CfA), spolupracovnice Davida Wilnera, vytvořila počítačové simulace disku kolem TW Hydrae na základě dřívějších dat v oboru infračerveného záření. Ukazuje se, že velká mezera mezi hvězdou a vnitřní hranou disku měří 640 miliónů km. To přibližně odpovídá vzdálenosti pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě. Takováto mezera se vytvoří v případě, že obří planeta "vysaje" z tohoto prostoru veškerý materiál v jejím gravitačním dosahu.

Hvězda je od Země vzdálena 180 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry (Vodního hada). Stáří hvězdy se odhaduje na 10 miliónů roků a její hmotnost je přibližně 80 % hmotnosti Slunce. Protoplanetární disk obsahuje zhruba jednu desetinu hmotnosti Slunce, což je více než dost na vznik jedné či více planet velikosti Jupitera.

"Hvězda TW Hydrae je unikátní," říká Wilner. "Nachází se poměrně blízko a má ten správný věk pro formování planet. Budeme ji i nadále studovat."

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »