Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

TW_Hydrae.jpg
Astronom David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) s týmem spolupracovníků zjistil, že protoplanetární disk, obklopující hvězdu TW Hydrae, je tvořen mj. obrovským prstencem obsahujícím drobné kamínky, který sahá nejméně do vzdálenosti 1,5 miliardy km. Tyto kamenné zárodky by měly pokračovat v růstu při vzájemných srážkách a vzájemném slepování do té doby, než se z nich nakonec zformuje planeta.

"Pozorujeme průběh formování planet přímo před našimi zraky," říká David Wilner. "Základ byl položen a nyní bude akrece materiálu pokračovat až do vytvoření nového planetárního systému."

VLA-radioteleskopy-1.jpg

Wilner použil radioteleskop VLA (Very Large Array, Socorro, New Mexico) k měření rádiové emise hvězdy TW Hydrae. Podařilo se mu detekovat rádiové záření rozsáhlého chladného prachového disku, které má původ v kamenných oblázcích o velikosti několika cm. Takovéto zárodky jsou nezbytným předpokladem pro vznik planet, kdy se prachové částice shlukují ve stále větší a větší objekty. Během několika miliónů roků mohou "dorůst" do planetárních rozměrů.

"Pozorujeme důležitý krok na cestě od mezihvězdného prachu až k planetám," doplňuje Mark Claussen (NRAO - National Radio Aastronomy Observatory), jeden z autorů objevu. "Nikdy předtím nikdo nic podobného zatím nepozoroval."

Takovýto prachový disk, jaký byl pozorován u hvězdy TW Hydrae, má tendenci "svítit" na rádiových vlnách o délce, odpovídající rozměrům prachových částic v disku. V systému TW Hydrae, jak objasňují astronomové, pozorujeme relativně blízký objekt, a navíc se jedná o mladou hvězdu, což umožňuje určit vztah mezi velikostí prachových částic a převažující vlnovou délkou rádiového záření. Astronomové pozorovali disk kolem mladé hvězdy TW Hydrae pomocí radioteleskopu VLA na vlnové délce několika cm. "Silná emise na vlnové délce několika cm je přesvědčivým důkazem toho, že prachová zrníčka o stejném průměru jsou zde zastoupena v hojné míře," říká Claussen.

Neznamená to pouze důkaz, že kolem hvězdy TW Hydrae pokračuje proces vzniku planet, ale může to být i signál, že se zde již mohla vytvořit minimálně jedna obří planeta. Nuria Calvet (CfA), spolupracovnice Davida Wilnera, vytvořila počítačové simulace disku kolem TW Hydrae na základě dřívějších dat v oboru infračerveného záření. Ukazuje se, že velká mezera mezi hvězdou a vnitřní hranou disku měří 640 miliónů km. To přibližně odpovídá vzdálenosti pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě. Takováto mezera se vytvoří v případě, že obří planeta "vysaje" z tohoto prostoru veškerý materiál v jejím gravitačním dosahu.

Hvězda je od Země vzdálena 180 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry (Vodního hada). Stáří hvězdy se odhaduje na 10 miliónů roků a její hmotnost je přibližně 80 % hmotnosti Slunce. Protoplanetární disk obsahuje zhruba jednu desetinu hmotnosti Slunce, což je více než dost na vznik jedné či více planet velikosti Jupitera.

"Hvězda TW Hydrae je unikátní," říká Wilner. "Nachází se poměrně blízko a má ten správný věk pro formování planet. Budeme ji i nadále studovat."

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »