Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

TW_Hydrae.jpg
Astronom David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) s týmem spolupracovníků zjistil, že protoplanetární disk, obklopující hvězdu TW Hydrae, je tvořen mj. obrovským prstencem obsahujícím drobné kamínky, který sahá nejméně do vzdálenosti 1,5 miliardy km. Tyto kamenné zárodky by měly pokračovat v růstu při vzájemných srážkách a vzájemném slepování do té doby, než se z nich nakonec zformuje planeta.

"Pozorujeme průběh formování planet přímo před našimi zraky," říká David Wilner. "Základ byl položen a nyní bude akrece materiálu pokračovat až do vytvoření nového planetárního systému."

VLA-radioteleskopy-1.jpg

Wilner použil radioteleskop VLA (Very Large Array, Socorro, New Mexico) k měření rádiové emise hvězdy TW Hydrae. Podařilo se mu detekovat rádiové záření rozsáhlého chladného prachového disku, které má původ v kamenných oblázcích o velikosti několika cm. Takovéto zárodky jsou nezbytným předpokladem pro vznik planet, kdy se prachové částice shlukují ve stále větší a větší objekty. Během několika miliónů roků mohou "dorůst" do planetárních rozměrů.

"Pozorujeme důležitý krok na cestě od mezihvězdného prachu až k planetám," doplňuje Mark Claussen (NRAO - National Radio Aastronomy Observatory), jeden z autorů objevu. "Nikdy předtím nikdo nic podobného zatím nepozoroval."

Takovýto prachový disk, jaký byl pozorován u hvězdy TW Hydrae, má tendenci "svítit" na rádiových vlnách o délce, odpovídající rozměrům prachových částic v disku. V systému TW Hydrae, jak objasňují astronomové, pozorujeme relativně blízký objekt, a navíc se jedná o mladou hvězdu, což umožňuje určit vztah mezi velikostí prachových částic a převažující vlnovou délkou rádiového záření. Astronomové pozorovali disk kolem mladé hvězdy TW Hydrae pomocí radioteleskopu VLA na vlnové délce několika cm. "Silná emise na vlnové délce několika cm je přesvědčivým důkazem toho, že prachová zrníčka o stejném průměru jsou zde zastoupena v hojné míře," říká Claussen.

Neznamená to pouze důkaz, že kolem hvězdy TW Hydrae pokračuje proces vzniku planet, ale může to být i signál, že se zde již mohla vytvořit minimálně jedna obří planeta. Nuria Calvet (CfA), spolupracovnice Davida Wilnera, vytvořila počítačové simulace disku kolem TW Hydrae na základě dřívějších dat v oboru infračerveného záření. Ukazuje se, že velká mezera mezi hvězdou a vnitřní hranou disku měří 640 miliónů km. To přibližně odpovídá vzdálenosti pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě. Takováto mezera se vytvoří v případě, že obří planeta "vysaje" z tohoto prostoru veškerý materiál v jejím gravitačním dosahu.

Hvězda je od Země vzdálena 180 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry (Vodního hada). Stáří hvězdy se odhaduje na 10 miliónů roků a její hmotnost je přibližně 80 % hmotnosti Slunce. Protoplanetární disk obsahuje zhruba jednu desetinu hmotnosti Slunce, což je více než dost na vznik jedné či více planet velikosti Jupitera.

"Hvězda TW Hydrae je unikátní," říká Wilner. "Nachází se poměrně blízko a má ten správný věk pro formování planet. Budeme ji i nadále studovat."

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »