Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zrodila se nová dvojhvězda

Zrodila se nová dvojhvězda

binary_IRAS.jpg
Obrázek vlevo není nějaká abstraktní kresba. Jedná se o fotografii dvou nově zrozených hvězd, které se nacházejí v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti více než 5 000 světelných let od Země.

Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).

Během několika výjimečně jasných nocí byli astronomové schopni pořídit detailní snímky. Ukázalo se, že objekt IRAS 20126+4104 není jedna hvězda, ale ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu, ale také o tmavý prachový pás ve vnitřní části disku, známý již dříve z pozorování v radiovém oboru.Barvy na obrázku neodpovídají skutečnosti - jedná se o počítačové zpracování dat v tzv. nepravých (nebo-li falešných) barvách. Narůžovělá skvrna uprostřed obrázku odpovídá dlouhovlnnému infračervenému záření. V tomto místě se nachází velice hmotná hvězda - hlavní složka nově zrozené dvojhvězdy. Poněkud níže vpravo od růžové oblasti je vidět zelená skvrna. Zde se nachází méně hmotná hvězda, druhá složka dvojhvězdy. Je však třeba dodat, že obě hvězdy jsou velice hmotné; jejich společná hmotnost 10krát přesahuje hmotnost Slunce. Jasné bílo-modré skvrny vlevo a vpravo nahoře - to jsou bubliny, vytvořené v prachoplynném disku vlivem intenzivního záření mladých hvězd.

"Mnoho lidí již vidělo fotografie cirkumstelárních disků kolem méně hmotných hvězd, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). V tomto případě se jedná o disk kolem masívních hvězd," říká T. K. Sridharan z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Podle výpočtu astronomů dosahuje hmotnost prachoplynného disku minimálně 1/10 hmotnosti Slunce, což je dostatečné pro zformování stovky planet velikosti Jupitera. Pokud se týká vlastních rozměrů disku, rozkládá se do vzdálenosti přinejmenším 850 AU (1 AU je vzdálenost Země od Slunce, tj. 150 miliónů km), což je přibližně 20krát více, než činí vzdálenost Pluta od Slunce. Přítomnost disku naznačuje, že masivní vícenásobné hvězdné systémy vznikají stejným způsobem jako naše Slunce, tj. postupnou akrecí materiálu z plynného disku.

Astronomové určili také stáří obou hvězd. Jedná se o velice mladé hvězdy, které vznikly teprve před 100 tisíci roky. Jedná se o nejmladší hmotnou dvojhvězdu, jaká kdy byla zatím vyfotografována.

Credit: T.K. Sridharan (CfA), S.J. Williams & G.A Fuller (UMIST).

Zdroj: cfa.harvard a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »