< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy

Hvězdy



redakce II Hvězdy

Nejdéle pozorovaná rentgenová nova

Vědci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) pořídili dosud nejdelší a nejúplnější světelnou křivku rentgenové novy. Nova GRO J0422+32 byla objevena 5. srpna 1992 družicí Compton GRO a od té doby ji astronomovésledovali nepřetržitě po dobu 6,7 roku zejména s použitím 1,2m dalekohledu na Mt. Hopkins. Rentgenové novy jsou systémytvořené hvězdou srovnatelnou se Sluncem a centrálním objektem, nejčastěji černou dírou. Jsou charakteristické dramatickýmvzrůstem intenzity rentgenového záření v době, kdy materiál z druhé složky dopadá na černou díru. Následuje pokles trvajícíměsíce a poté roky či desetiletí klidu. Dvě optická mini-vzplanutí a jedno rentgenové mikro-vzplanutí v období klidu ukazují u této novy na poněkud neobvyklé chování. Centrální černá díra této X-novy má hmotnost nejméně 5 Sluncí.
Zdroj: CfA Press release PR99-14 z 1. června.

redakce II Hvězdy

Nejchladnější hnědí trpaslíci

Dvojice infračervených dalekohledů objevila nejchladnější dosud pozorované hnědé trpaslíky, vesmírné objekty, které nejsouani planetami ani hvězdami. Čtyři trpaslíci byly objeveni mezi milióny ostatních objektů na snímcích pořízených dvojicí 1,3mdalekohledů umístněných v Arizoně a v Chile, které se používají pro tzv. Two-Micron All Sky Survey (2MASS),přehlídku oblohy na infračervených vlnových délkách. Pomocí Keckova dalekohledu byla u nich objevena přítomnost metanu, která prozradila jejich nízkou teplotu. Metan může vznikat pouze za teplot nižších než 900 stupňů C. Trpaslíci jsoupouze 30 světelných roků daleko a vědci se domnívají, že Galaxie je jimi "přeplněna", protože mohou sledovat jenom tytonejbližší.
Zdroj: JPL Press release z 1. června.

redakce II Hvězdy

NEAT objevil supernovu

Dalekohled NEAT (Near Earth Asteroid Tracking) je určený pro vyhledávání planetek a dalších těles, která by mohlabýt hrozbou pro naši planetu. Nedávno zveřejněný objev však ukazuje, že jeho využití je širší. Od poloviny loňského roku jsoudata z dalekohledu k dispozici na Internetu. A právě použitím snímků z tohoto přístroje pořízených 18. února objevili vědci z Lawrencových národních laboratoří v Berkeley supernovu, která explodovala ve vzdálenosti 650 miliónů světelných roků.Supernova, která dostala označení 1999am, je typu Ia, tedy byl to bílý trpaslík, který byl členem dvojhvězdy. Supernovabyla identifikována srovnáním zmíněných snímků se snímky, které NEAT pořídil dříve.
Zdroj: JPL Press Release 99-38 z 12. března.

redakce II Hvězdy

Detaily okolí vzdálených hvězd

Tým astronomů kolem Billa Danchiho z Kalifornské univerzity získal pomocí nové pozorovací techniky snímky zachycující dosud nevídané detaily blízkého okolí dvou vzdálených hvězd. Jejich technika spočívá v "rozkouskování" primárního zrcadla10m dalekohledu Keck I pomocí masky umístěné před sekundárním zrcadlem na 21 malých 35cm "dalekohledů" a v následné interferometrii takto pořízených snímků. V blízkosti hvězdy CW Leo objevili obrovské chuchvalce uhlíkatého prachu, které hvězda z nepříliš jasných příčin vyvrhuje a byli schopni sledovat pohyb těchto oblaků. Rychlost jejich pohybu určili na 10 km/s. Hvězda CW Leo se nachází ve vzdálenosti 450 světelných roků od Země, hvězda MWC 349A dokonce 3 600 sv.r. Podle autorů by nová technika měla být schopna přímo pozorovat planety velikosti Jupitera u vzdálených hvězd.
Zdroj: WWW stránka týmu astronomů ze dne 6. ledna 1999.

redakce II Hvězdy

Dvojhvězda s protoplanetární diskem

Pomocí rádiového dalekohledu Very Large Array (VLA) objevili astronomové mladou dvojhvězdu, jejíž každá složkaje obklopena prachovým diskem. Obě hvězdy jsou vzdáleny přibližně stejně jako Slunce a Pluto a každou z nich obklopujedisk o poloměru shodném s poloměrem dráhy Saturna, tedy asi 10x menším než je běžné u protoplanetárních disků.Každý z disků obsahuje dostatek materiálu pro vytvoření sluneční soustavy jako je naše. Dvojhvězda se nachází v oblastitvořících se hvězd v molekulovém oblaku L1551 v souhvězdí Býka ve vzdálenosti 450 světelných roků od Slunce.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory Press Release ze dne 23. září.
redakce II Hvězdy

Nova Ophiuchi 1998

Kesao Takamizawa objevil na dvou snímcích pořízených 15. června objekt, který byl ohlášen jako možná nova. Na svých 48 snímcích pořízených v letech 1994-1998 nenalezl na daných souřadnicích žádný objekt. Ze spekterpořízených 18. června pomocí 3m dalekohledu na Lick Observatory bylo potvrzeno, že se jedná o novu. DaliborHanžl na brněnské hvězdárně získal přesné souřadnice objektu - R.A. = 17h31m59s.79, Decl. = -19o13'56".0 (equinox 2000.0) - a provedl jeho fotometrii s použitím blízké srovnávací hvězdy GSC 6243.435: June 17.971 UT, V = 10.32 +/- 0.02, B-V = +0.68 +/- 0.05.
Zdroj: IAU Circular No. 6943 z 18. června.
Mapky jsou k dispozici na AAVSO.
redakce II Hvězdy

Hvězda s nejsilnějším magnetickým polem

Neutronová hvězda vzdálená 40 000 světelných roků je zdrojem nejintenzivnějšího magnetického pole doposud pozorovanéhove vesmíru. Její objev potvrzuje existenci tzv. magnetarů, což je zvláštní skupina neutronových hvězd, jež mají magnetické pole triliónkrát silnější než je zemské. Objev byl učiněn pomocí satelitů RXTE a ASCA.Podle objevitelů je pole tak intenzivní, že ohřívá povrch hvězdy na vysoké teploty a svým perodickým posunem způsobuje"hvězdotřesení". Jejich energie se poté uvolňuje ve formě měkkého gamma záření. Během jedné sekundy je uvolněnaenergie srovnatelná s energií vyzářenou Sluncem za celý rok.Objev uskutečnil tým vedený vědci z NASA Marshall Space Flight Center.
Zdroj: MSFC Press Release z 20. května
1 …23 24 25 26

47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie M110 (NGC205)

Další informace »