Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mladé hvězdy v blízké galaxii

Mladé hvězdy v blízké galaxii

HST: snímek hvězdokupy NGC 602 v MMM.
HST: snímek hvězdokupy NGC 602 v MMM.
Tento snímek, který byl pořízen pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje jasné, modré, nedávno vzniklé hvězdy, které vytvořily dutinu uprostřed oblasti v Malém Magellanově mraku, v níž se postupně rodí hvězdy. V srdci této „hvězdné porodnice“ leží otevřená hvězdokupa NGC 602, jejíž stáří bylo určeno na 5 miliónů roků.

Ze snímku je zřetelné, že hvězdokupa NGC 602 je obklopena prachem a plynem, z něhož se jednotlivé hvězdy vytvořily. Zřetelně viditelné proudy a pásy mezihvězdného materiálu vedou k předpokladu, že intenzivní záření a rázové vlny, vznikající působením obřích hvězd, stlačují okolní prachoplynná oblaka mlhoviny a oblast tvorby hvězd se tak posouvá od středu hvězdokupy do větších vzdáleností. Obrázek zachycuje oblast o velikosti zhruba 200 světelných let. V pozadí jsou vidět galaxie vzdálené několik stovek miliónů světelných let.

Sloupy prachu a plynu soustředěného do podoby vláken jsou zvlášť patrné ve směru k severozápadu (v levém horním rohu mlhoviny) a ve směru k jihovýchodu (v pravém spodním rohu). Sloním chobotům podobné pilíře prachu, směřují k horkým modrým hvězdám, prozrazují vliv probíhajícího rozrušování (eroze). V této oblasti je možné pomocí Hubblova kosmického dalekohledu vystopovat, jak formování hvězd začalo ve středu hvězdokupy a jak se postupně rozšiřuje do vnějších oblastí, a jak ty nejmladší hvězdy stále ještě vznikají podél oblastí nahromaděného prachu a plynů.

Malé Magellanovo mračno se nachází v souhvězdí Tukana (na jižní obloze) a je od Země vzdáleno 200 000 světelných roků. Jeho malá vzdálenost od Země z něj dělá výjimečnou laboratoř pro důkladné studium procesů vzniku hvězd a jejich dalšího vývoje v prostředí, které je poněkud odlišné od podmínek v naší Galaxii.

Trpasličí galaxie, jako je Malé Magellanovo mračno, s výrazně menším počtem hvězd ve srovnání s naší Galaxií, jsou považovány za prvotní stavební bloky velkých galaxií. Výzkum formování hvězd v trpasličích galaxiích je pro astronomy obzvlášť zajímavý. Ve hvězdách je obsaženo jen malé procento těžkých prvků, které byly vytvořeny ve velkých galaxiích až následnou generací hvězd prostřednictvím termojaderných reakcí v jejich nitrech.

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »