Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mladé hvězdy v blízké galaxii

Mladé hvězdy v blízké galaxii

HST: snímek hvězdokupy NGC 602 v MMM.
HST: snímek hvězdokupy NGC 602 v MMM.
Tento snímek, který byl pořízen pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje jasné, modré, nedávno vzniklé hvězdy, které vytvořily dutinu uprostřed oblasti v Malém Magellanově mraku, v níž se postupně rodí hvězdy. V srdci této „hvězdné porodnice“ leží otevřená hvězdokupa NGC 602, jejíž stáří bylo určeno na 5 miliónů roků.

Ze snímku je zřetelné, že hvězdokupa NGC 602 je obklopena prachem a plynem, z něhož se jednotlivé hvězdy vytvořily. Zřetelně viditelné proudy a pásy mezihvězdného materiálu vedou k předpokladu, že intenzivní záření a rázové vlny, vznikající působením obřích hvězd, stlačují okolní prachoplynná oblaka mlhoviny a oblast tvorby hvězd se tak posouvá od středu hvězdokupy do větších vzdáleností. Obrázek zachycuje oblast o velikosti zhruba 200 světelných let. V pozadí jsou vidět galaxie vzdálené několik stovek miliónů světelných let.

Sloupy prachu a plynu soustředěného do podoby vláken jsou zvlášť patrné ve směru k severozápadu (v levém horním rohu mlhoviny) a ve směru k jihovýchodu (v pravém spodním rohu). Sloním chobotům podobné pilíře prachu, směřují k horkým modrým hvězdám, prozrazují vliv probíhajícího rozrušování (eroze). V této oblasti je možné pomocí Hubblova kosmického dalekohledu vystopovat, jak formování hvězd začalo ve středu hvězdokupy a jak se postupně rozšiřuje do vnějších oblastí, a jak ty nejmladší hvězdy stále ještě vznikají podél oblastí nahromaděného prachu a plynů.

Malé Magellanovo mračno se nachází v souhvězdí Tukana (na jižní obloze) a je od Země vzdáleno 200 000 světelných roků. Jeho malá vzdálenost od Země z něj dělá výjimečnou laboratoř pro důkladné studium procesů vzniku hvězd a jejich dalšího vývoje v prostředí, které je poněkud odlišné od podmínek v naší Galaxii.

Trpasličí galaxie, jako je Malé Magellanovo mračno, s výrazně menším počtem hvězd ve srovnání s naší Galaxií, jsou považovány za prvotní stavební bloky velkých galaxií. Výzkum formování hvězd v trpasličích galaxiích je pro astronomy obzvlášť zajímavý. Ve hvězdách je obsaženo jen malé procento těžkých prvků, které byly vytvořeny ve velkých galaxiích až následnou generací hvězd prostřednictvím termojaderných reakcí v jejich nitrech.

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »