Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven hnědý trpaslík s výtrysky hmoty

Objeven hnědý trpaslík s výtrysky hmoty

Hnědý trpsalík 2MASS1207-3932 s výtryskem hmoty - kresba.
Hnědý trpsalík 2MASS1207-3932 s výtryskem hmoty - kresba.
Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) výtrysky hmoty (tzv. jety) u velmi lehkého hnědého trpaslíka. Hnědý trpaslík je „nepovedená“ hvězda o malé hmotnosti, v jejímž nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí. Podobné procesy (výtrysky) můžeme pozorovat především u mladých hvězd. Výsledky tohoto pozorování napovídají, že vznik hnědých trpaslíků probíhá obdobně jako vznik obyčejných hvězd.

Hnědý trpaslík, který byl předmětem výzkumu, má katalogové označení 2MASS1207-3932. Jeho pozorování bylo pro astronomy překvapením. V současné době je známo, že kolem něj obíhá průvodce – exoplaneta o hmotnosti 5krát převyšující hmotnost planety Jupiter. Jedná se o první exoplanetu, kterou se již dříve podařilo přímo vyfotografovat ve viditelném světle. V tomtéž období bylo rovněž zjištěno, že kolem hnědého trpaslíka existuje disk hmoty – takové útvary jsou často pozorovány kolem mladých hvězd. Nyní astronomové zjistili pomocí dalekohledu Evropské jižní observatoře ESO, že tento mladý hnědý trpaslík doslova chrlí proudy hmoty a chová se velmi podobně jako mladé hvězdy.

Celková hmotnost hnědého trpaslíka 2MASS1207-3932 pouze 24krát převyšuje hmotnost Jupiteru. Jedná se o doposud nejmenší známý objekt ve vesmíru, u kterého byly výtrysky hmoty pozorovány. „To nás vede k nadějnému předpokladu, že tyto výtrysky mohou mít na svědomí mladé obří exoplanety,“ říká Emma Whelan, vedoucí týmu astronomů, který připravil zprávu o výsledku pozorování hnědého trpaslíka.

Výtrysky hmoty byly objeveny díky pozorování pomocí spektrografu UVES (Ultra-violet and Visible Echelle Spectrograph) na dalekohledu VLT, který umožňuje pořizovat spektra s vysokým rozlišením. U obyčejných mladých hvězd (známých jako hvězdy typu T-Tauri) jsou výtrysky velmi jasné a mohutné, a proto se dají pozorovat i ve viditelném světle. Výtrysky u hnědého trpaslíka 2MASS1207-3932 nejsou tak intenzivní, což si vyžádalo použití jiné techniky. Délka jetu, zaznamenaného spektrografem UVES, byla pouze 0,1 obloukové vteřiny, což je úhel, pod kterým bychom například viděli minci 2 Euro ze vzdálenosti 40 km. Ve skutečnosti sahají výtrysky hmoty do vzdálenosti kolem jedné miliardy km a rychlost vzdalování hmoty od hnědého trpaslíka činí několik km/s.

Použitím nové metody pozorování se podařilo objevit výtrysky hmoty i u dalšího – mnohem hmotnějšího – hnědého trpaslíka. Hnědý trpaslík 2MASS1207-3932 je tak doposud nejmenším známým objektem ve vesmíru, u kterého byly výtrysky hmoty pozorovány. Výtrysky byly již pozorovány například u aktivních galaktických jader, ale také u mladých hvězd. Avšak nová pozorování napovídají, že je můžeme očekávat i u objektů o malých hmotnostech. Můžeme je pozorovat u velkých objektů o hmotnostech několika desítek miliónů hmotností Slunce až po objekty, jejichž hmotnosti se pohybují kolem několika desítek hmotností planety Jupiter.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »