Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Sonda FUSE pozorovala srážku titánů

Sonda FUSE pozorovala srážku titánů

binary.jpg
Americká družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) poprvé pozorovala velmi vzácný, extrémně hmotný a mladý dvojhvězdný systém a srážku jejich hvězdných větrů. Astronomové doplnili družicová pozorování daty z pozemních dalekohledů.

o_star.jpg
Binární systém, známý jako LH54-425, leží v hvězdokupě LH54 ve Velkém Magellanově mračnu, které je satelitní galaxií naší Mléčné dráhy. Snímek ve falešných barvách hvězdokupy LH54 ve Velkém Magellanově mračnu byl pořízen dalekohledem Curtis Schmidt (observatoř CTIO, Chile). Dvojhvězdná soustava LH54-425 je označena šipkou. (Kredit: Chris Smith and the University of Michigan Curtis Schmidt Telescope at CTIO).

Soustavu tvoří dvě hvězdy spektrální třídy O – nejhmotnější a nejsvítivější hvězdy ve vesmíru (62krát a 37krát hmotnější než naše Slunce). Astronom Stephen Williams (Georgia State University) pořídil jejich spektra 1,5m dalekohledem CTIO (Cerro Tololo Inter-American Observatory, Chile).

„Hvězdy jsou navzájem tak svázány - vzdálenost mezi nimi je asi 1/6 vzdálenosti Země-Slunce - že oběhnou kolem společného těžiště za 2,25 dne,“ říká Williamsův kolega Douglas Gies (Georgia State University, Atlanta). Hmotnost celého binárního systému je asi 100 Sluncí a stáří je pravděpodobně menší než 3 milióny let.

Každá hvězda produkuje silný hvězdný vítr a pozorování satelitu FUSE poskytlo první detaily srážky dvou supersonických větrů. Při kolizi vítr větší hvězdy „přetlačí“ vítr druhé menší hvězdy a vznikne zakřivená plocha přehřátých plynů, které vysílají rentgenové a ultrafialové záření. Satelit FUSE je ideální pro tato měření, protože nejlépe ukáže vlastnosti hvězdných větrů, zejména ve vzdálené ultrafialové části spektra (far-ultraviolet), kde je FUSE nejcitlivější.

Hvězdný vítr odnáší větší hvězdě rychlostí 8,7 miliónů km/h asi 500 biliónů tun plazmy za sekundu (tj. asi 400krát více než kolik ztrácí naše Slunce díky slunečnímu větru). Menší hvězda odhazuje asi 1/10 hmoty svého „sourozence“. Ztráty obou hvězd se shodují s jinými, stejně teplými a svítivými hvězdami, které však nežijí v páru.

Jak hvězdy budou stárnout a zvětšovat svůj rozměr, tak se postupně začnou k sobě stále více a více přibližovat. Tento proces by mohl začít během miliónu let. Hvězdy, obíhající po oběžné dráze, se k sobě natolik přiblíží, že se spojí a začnou se chovat jako jediná extrémně hmotná superhvězda s hmotností větší než 80 Sluncí – jako nejhmotnějších a nejsvítivějších hvězda v naší Galaxii Eta Carinae („Největší snímek pořízený HST - mlhovina Carina“).

„Nalezení hvězd takto hmotných a mladých je velmi vzácné. Výsledky výzkumu rozšíří naše chápání vývoje velmi hmotných dvojhvězd, kterým stále ještě dobře nerozumíme. Systém skončí jako velmi energetická supernova,“ řekl George Sonneborn (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), který presentoval svůj projekt FUSE na posterech na 210. konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu (American Astronomical Society, Honolulu, Havaj, 27. – 31. 5. 2007).

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »