Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Sonda FUSE pozorovala srážku titánů

Sonda FUSE pozorovala srážku titánů

binary.jpg
Americká družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) poprvé pozorovala velmi vzácný, extrémně hmotný a mladý dvojhvězdný systém a srážku jejich hvězdných větrů. Astronomové doplnili družicová pozorování daty z pozemních dalekohledů.

o_star.jpg
Binární systém, známý jako LH54-425, leží v hvězdokupě LH54 ve Velkém Magellanově mračnu, které je satelitní galaxií naší Mléčné dráhy. Snímek ve falešných barvách hvězdokupy LH54 ve Velkém Magellanově mračnu byl pořízen dalekohledem Curtis Schmidt (observatoř CTIO, Chile). Dvojhvězdná soustava LH54-425 je označena šipkou. (Kredit: Chris Smith and the University of Michigan Curtis Schmidt Telescope at CTIO).

Soustavu tvoří dvě hvězdy spektrální třídy O – nejhmotnější a nejsvítivější hvězdy ve vesmíru (62krát a 37krát hmotnější než naše Slunce). Astronom Stephen Williams (Georgia State University) pořídil jejich spektra 1,5m dalekohledem CTIO (Cerro Tololo Inter-American Observatory, Chile).

„Hvězdy jsou navzájem tak svázány - vzdálenost mezi nimi je asi 1/6 vzdálenosti Země-Slunce - že oběhnou kolem společného těžiště za 2,25 dne,“ říká Williamsův kolega Douglas Gies (Georgia State University, Atlanta). Hmotnost celého binárního systému je asi 100 Sluncí a stáří je pravděpodobně menší než 3 milióny let.

Každá hvězda produkuje silný hvězdný vítr a pozorování satelitu FUSE poskytlo první detaily srážky dvou supersonických větrů. Při kolizi vítr větší hvězdy „přetlačí“ vítr druhé menší hvězdy a vznikne zakřivená plocha přehřátých plynů, které vysílají rentgenové a ultrafialové záření. Satelit FUSE je ideální pro tato měření, protože nejlépe ukáže vlastnosti hvězdných větrů, zejména ve vzdálené ultrafialové části spektra (far-ultraviolet), kde je FUSE nejcitlivější.

Hvězdný vítr odnáší větší hvězdě rychlostí 8,7 miliónů km/h asi 500 biliónů tun plazmy za sekundu (tj. asi 400krát více než kolik ztrácí naše Slunce díky slunečnímu větru). Menší hvězda odhazuje asi 1/10 hmoty svého „sourozence“. Ztráty obou hvězd se shodují s jinými, stejně teplými a svítivými hvězdami, které však nežijí v páru.

Jak hvězdy budou stárnout a zvětšovat svůj rozměr, tak se postupně začnou k sobě stále více a více přibližovat. Tento proces by mohl začít během miliónu let. Hvězdy, obíhající po oběžné dráze, se k sobě natolik přiblíží, že se spojí a začnou se chovat jako jediná extrémně hmotná superhvězda s hmotností větší než 80 Sluncí – jako nejhmotnějších a nejsvítivějších hvězda v naší Galaxii Eta Carinae („Největší snímek pořízený HST - mlhovina Carina“).

„Nalezení hvězd takto hmotných a mladých je velmi vzácné. Výsledky výzkumu rozšíří naše chápání vývoje velmi hmotných dvojhvězd, kterým stále ještě dobře nerozumíme. Systém skončí jako velmi energetická supernova,“ řekl George Sonneborn (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), který presentoval svůj projekt FUSE na posterech na 210. konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu (American Astronomical Society, Honolulu, Havaj, 27. – 31. 5. 2007).

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a planety

Měsíc a planety

Další informace »