Bílý trpaslík naznačuje osud Sluneční soustavy
Objevená hvězda, které bylo přiřazeno označení SDSS 1228+1040, se nachází v souhvězdí Panny, ve vzdálenosti 463 světelné roky od Země. Tento bílý trpaslík, jehož hmotnost byla určena na 0,77 hmotnosti Slunce, je pozůstatkem hvězdy, jejíž původní hmotnost dosahovala 4 až 5 hmotností Slunce.
Jakmile se v nitru takovéto hvězdy spotřebuje vodík, přechází do fáze tzv. červeného obra a její průměr se 100krát až 1000krát zvětšuje. Vše, co se nachází v jejím blízkém okolí, vysokým žárem zaniká. V důsledku zvětšování objemu se odvržená plynná obálka stává řidší a řidší, až se nakonec zcela rozptýlí v okolním prostředí - z hvězdy zůstává pouze husté jádro, tj. bílý trpaslík (hvězda, jejíž hmotnost je srovnatelná s hmotností Slunce a velikost srovnatelná s velikostí Země). Vše nasvědčuje tomu, že právě takovýto osud potkal hvězdu SDSS 1228+1040. Do vzdálenosti 800 000 000 km bylo vše zničeno (pro porovnání: Jupiter obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 778 miliónů km).
Největší zvláštností tohoto objevu je přítomnost prachoplynného disku, bohatého na kovy, který obklopuje hvězdu ve vzdálenosti 800 000 km.
Podle názoru astronomů se tento materiál dostal do této oblasti až po vzniku bílého trpaslíka, po rozplynutí odvržené plynné obálky. Nejpravděpodobněji se jedná o pozůstatek asteroidu o průměru kolem 50 km, který byl do blízkosti hvězdy nasměrován gravitačním působením velkého planetárního tělesa.
Jakmile se planetka dostala do blízkosti hvězdy, její gravitace ji zcela jednoduše roztrhala na drobné úlomky. Protože se stále ještě jedná o horkou hvězdu, úlomky se vypařily a postupem času se vytvořil kolem hvězdy pozorovaný disk.
Boris Gansicke se domnívá, že podobný osud jednou potká i naši Sluneční soustavu. V okamžiku, kdy se ze Slunce stane rudý obr, budou zničeny vnitřní planety - Merkur, Venuše, a možná i Země. V závislosti na úniku hmoty ze Slunce poklesne jeho hmotnost zhruba na polovinu a jeho snížená přitažlivost "dovolí" Marsu, planetkám a velkým planetám vzdálit se dále od Slunce.
Když se ze Slunce stane bílý trpaslík, nelze vyloučit, že nějaké těleso z oblasti pásu planetek bude "vyhozeno" gravitací Jupitera (který zcela jistě přežije fázi rudého obra ve vývoji Slunce) a zamíří směrem ke Slunci. Zde je potká stejný osud jako planetku v soustavě hvězdy SDSS 1228+1040. Tento osud však Slunce postihne nejdříve za 5 miliard roků.
Zdroj: spacenews.ru a nationalgeographic
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
