Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003Na přelomu roku 2008 a 2009 byla vyhlášena kampaň na pozorování extrémně dlouhoperiodické zákrytové dvojhvězdy EE Cephei. Jedná se o dvojhvězdu s periodou oběhu 5,6 roku a je velmi vzácná tím, že ji pozorujeme takřka přesně z boku, v rovině oběhu. I přes velikou vzdálenost obou složek dvojhvězdy tak dochází k zákrytům - jedna složka přejde před druhou. Protože k zákrytům dochází jen jednou za 5,6 let, je důležité co nejlépe je zachytit fotometricky.
Pravděpodobný vzhled Slunce během vývojeHvězdy podobné našemu Slunci (dvojníci Slunce) umožnily astronomům "cestovat" v čase a spatřit doslova macešské podmínky převládající jak v raném věku Sluneční soustavy, tak i v jejím budoucím vývoji, stejně tak i v planetárních soustavách kolem jiných hvězd. Tyto výzkumy mohou vést k důkladnému nahlédnutí do počátků života na Zemi a k odhalení, jak pravděpodobný (či nepravděpodobný) je vznik života někde jinde ve vesmíru.
Nejostřejší snímek BetelgeusePoužitím různých nejmodernějších technik a ESO VLT (Very Large Telescope), získaly dvě skupiny astronomů dosud nejpodrobnější obraz superobří hvězdy Betelgeuse. Ukázalo se, že hvězda je obalena obrovským oblakem plynu, téměř tak velikým jako naše Sluneční soustava a na svém povrchu má gigantickou rozpínající se bublinu. Je to důležitá indicie, naznačující způsob, jak veleobři ztrácejí hmotu.
Povrchy hviezd, podobne ako aj fotosféra nášho Slnka sú z času na čas pokryté škvrnami. V prípade Slnka niet žiadnych pochybností o spôsobe pozorovania slnečnej fotosféry, no pri vzdialených hviezdach je pozorovanie hviezdnych povrchov takmer nemožné.
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046 Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.
BetelgeuseNejen vzdálené galaxie a exotické objekty, ale i zdánlivě obyčejné hvězdy dokáží vědcům zamotat hlavu. To je i případ astronomů z univerzity v Berkeley, kteří pozorují hvězdu Betelgeuse na observatoři Mt. Wilson v USA. Nejjasnější hvězda souhvězdí Orion se totiž neustále zmenšuje.
Pozorování proměnných hvězd patří mezi tradiční činnost astronomů amatérů. Ať už máte jen malý trieder nebo větší dalekohled s CCD kamerou či digitální zrcadlovkou, určitě si vyberete z dostupných pozorovacích programů a můžete se plnohodnotně zapojit do odborného pozorování vesmíru. Nejlepší způsob, jak začít pozorovat proměnné hvězdy a dokonce i extrasolární planety je zúčastnit se týdenního praktika v Krkonoších.
15. - 23. 8. 2009, Pec pod Sněžkou.
O životě hvězd vázaných ve dvojhvězdách diskutuje na 150 odborníků ze 30 zemí na mezinárodní konferenci v Brně. Konference "Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru" se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie a oslav 90. výročí založení Masarykovy univerzity ve dnech 8. - 12. června 2009 v prostorách její Přírodovědecké fakulty.
Silikátové krystalky v prachoplynném disku kolem hvězdy EX Lupi.Astronomové se dlouho zajímali o to, jak se drobounké silikátové krystalky, které potřebují ke svému vzniku vysoké teploty, staly součástí ledových komet, zrozených za mrazivých teplot na vnějším okraji Sluneční soustavy. Tyto krystalky by měly začít svoji existenci jako nekrystalické polymorfní silikátové částice, částečně smíchané s plynem a prachem, z kterého se zformovala naše planetární soustava.
Hnědý trpaslík Wolf 940B.Mezinárodní tým astronomů pod vedením pracovníků University of Hertfordshire (Velká Británie), objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Nové těleso, označené Wolf 940B a obíhající kolem červeného trpaslíka Wolf 940, se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země.
Supernova 2005gl před výbuchem, během něj a po němIzraelským a americkým vědcům se povedlo velice zajímavé pozorování. Díky archivním snímkům Hubblova dalekohledu a dalekohledu Keck na Havaji, dokázali sledovat velmi hmotnou supernovu 2005gl nejen při výbuchu, ale také několik let před ním a po něm.
Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze - mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.
Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČASNedávno jsme vás informovali o výzkumu exoplanety HD 80606b kosmickým dalekohledem Spitzer. Ve dnech 13. a 14. února bude exoplaneta přecházet přes svou mateřskou hvězdou. Pozorovat se tento úkaz chystají i čeští astronomové. Na podrobnosti jsme se optali Bc. Luboše Bráta - předsedy sekce Proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.
Hvězdy vytvářející rázové vlny v okolním prostředí.Několik hvězd na únikových drahách, pohybujících se mezihvězdným prostorem podobně jako kulka, proniká oblakem mezihvězdného plynu.
Modří opozdilci ve 47 Tuc
Již mnoho let se astronomové podivují nad zvláštní skupinou hvězd, které se vyskytují hlavně
v centrech kulových hvězdokup. Jedná se hmotné modré hvězdy, které však podle
standartních teorií vývoje hvězd v kulových hvězdokupách měly již dávno zaniknout. Nyní ale
vědci věří, že se jim podařilo tuto záhadu vysvětlit: podle nich jsou tito tzv. modří opozdilci
(z angl. "blue straggler") zároveň i hvězdní kanibalové.
Oblak rozbitých planetek v okolí bílého trpaslíka.Astronomové zcela neočekávaně změnili místa, kde studují vznik a vývoj planet - těmi místy ve vesmíru jsou možná překvapivě "mrtvé" hvězdy (respektive hvězdy v závěrečném stadiu svého vývoje). V nitru těchto hvězd již neprobíhají termojaderné reakce.
HW Vir, zákrytová dvojhvězda s exoplanetami
Korejští astronomové zveřejnili článek o průlomovém objevu dvou exoplanet obíhajících kolem velmi těsné dvojhvězdy HW Virginis. Planety obíhají kolem obou složek po široké orbitě. Byly objeveny analýzou dlouhodobého O-C diagramu, tedy z kolísání orbitální periody dvojhvězdy v srdci tohoto unikátního planetárního systému.
Rázové vlny a vznik stavebního materiálu pro tvorbu planetRázové vlny, vznikající uvnitř disků plných prachu v okolí mladých hvězd, mohou vytvářet surový materiál pro tvorbu planet. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu, který provozuje NASA.
Interferometr na VLT/ESO umožnil astronomům prostudovat, poprvé ve vysokém rozlišení, velmi mladé hvězdy středních hmotností. Studie kombinuje techniku interferometrie se spektroskopií a poskytuje přesná data o procesech uvnitř disků, ze kterých se formují nové hvězdy. K těmto procesům náleží jak dodávka materiálu z disku na hvězdu, tak vyvržení plynu z disku do okolí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
