HW Vir, zákrytová dvojhvězda s exoplanetami
Korejští astronomové zveřejnili článek o průlomovém objevu dvou exoplanet obíhajících kolem velmi těsné dvojhvězdy HW Virginis. Planety obíhají kolem obou složek po široké orbitě. Byly objeveny analýzou dlouhodobého O-C diagramu, tedy z kolísání orbitální periody dvojhvězdy v srdci tohoto unikátního planetárního systému.
Rázové vlny a vznik stavebního materiálu pro tvorbu planetRázové vlny, vznikající uvnitř disků plných prachu v okolí mladých hvězd, mohou vytvářet surový materiál pro tvorbu planet. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu, který provozuje NASA.
Interferometr na VLT/ESO umožnil astronomům prostudovat, poprvé ve vysokém rozlišení, velmi mladé hvězdy středních hmotností. Studie kombinuje techniku interferometrie se spektroskopií a poskytuje přesná data o procesech uvnitř disků, ze kterých se formují nové hvězdy. K těmto procesům náleží jak dodávka materiálu z disku na hvězdu, tak vyvržení plynu z disku do okolí.
Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani Astronomové objevili u blízké hvězdy Epsilon Eridani dva pásy kamenných planetek a jeden vnější pás ledových těles. Vnitřní pás planetek bude zřejmě velmi podobný tomu, který známe z naší sluneční soustavy. Vnější pás naproti tomu obsahuje více než 20x více materiálu.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.
Takřka desetiletí po svém výbuchu byla identifikována nejbližší supernova za posledních 25 let. Takový výsledek poskytla kombinace dat z online archivů mnoha největších teleskopů světa.
Astronomové objevili nejbizarnější kosmický objekt, který 40 krát zablikal a poté opět zmizel. Jedná se pravděpodobně o chybějící článek patřící do rodiny neutronových hvězd, první objekt se silným magnetickým polem, který vykazuje krátkou a silnou aktivitu i ve viditelném světle.
Porovnání snímků novy Vul 2007, V 458 Vul.Sekce PPH ČAS: Nova V458 Vul vzplanula 8. 8. 2007 a dosáhla v maximu 8.1 mag o pár dní později. Snímky z přehlídky IPHAS (v oboru H alfa) pořízené 6 týdnů před vzplanutím rozlišily progenitora jako hvězdu 18. magnitudy. Mnohem zajímavější ovšem bylo, že kolem progenitora snímky odhalily rozpínající se planetární mlhovinu!
Astronomové prostudovali protoplanetární disky okolo mladých, Slunci podobných hvězd. Díky kombinaci důmyslných postupů a možností VLT mohli tyto disky prozkoumat v nebývalých detailech a odhalit tak pohyb a rozložení plynu v jejich vnitřních částech.
nova And 2008 V súhvezdí Andromeda bola objavená nová trpasličia nova. Podľa organizácie AAVSO, ktorá zverejnila upozornenie na objav novy dňa 2.9.2008 by mohlo ísť o trpasličiu novu typu WZ Sge.
Pozdrav od účastníků Praktika. Autor: Petr KlimentSPPH: Po loňském vydařeném praktiku pro pozorovatele, které jsme poprvé uspořádali v Krkonoších v Peci pod Sněžkou bylo jednoznačně rozhodnuto, že se i další - letošní - ročník uspořádá na stejném místě. Pro velký zájem byl letošní ročník rozšířen o možnost vzít s sebou rodinu. Praktikum se konalo v termínu od 2. do 10. 8. 2008 a to na dvou sousedních horských chatách - Alena a Eliška. Na Aleně byli ubytovaní pozorovatelé bez doprovodu a konal se zde program praktika. Na chatě Eliška byli ubytovaní účastníci s doprovodem a pozorovatelé, kteří se hlásili na poslední chvíli.
Vznik prvních hvězd ve vesmíru - počítačová simulace. Počátky existence vesmíru se podle současných poznatků datují do období před 13,7 miliardami roků. Velmi krátce po vzniku vesmíru se začaly formovat první hvězdy. Dnes již tyto hvězdy neexistují a odnesly si s sebou i informace o své velikosti a složení. Dnešní počítačové simulace však otevírají nové pohledy na vznik prvních hvězd. Zpráva o tom byla publikována 1. 8. 2008 v časopise Science.
Vyznačení polohy Polárky na obloze. Mezinárodní tým astronomů zjistil, že periodické změny jasnosti hvězdy Polárky, které za posledních 100 let klesly téměř k nule, se znovu "probudily k životu" a v poslední době opět došlo ke zvýšení jejich amplitudy. Avšak astronomové zatím nevědí, proč k tomu došlo.Věra BartákováHvězdy
Kandidát na kvarkovou hvězdu RX J185635-375. Autor: ESO O existenci černých děr dnes už asi nikdo nepochybuje. Tyto objekty, teoreticky odvozené z obecné teorie relativity Albertem Einsteinem již v roce 1916, byly o desítky let později skutečně pozorovány - i když, jak jistě víte, pouze nepřímo [1].
Obsah kovů ve hvězdách naší Galaxie.Mezinárodní tým astronomů Sloan Digital Sky Survey (SDSS-II) vypracoval doposud nejkomplexnější a nejpodrobnější mapu chemického složení u více než 2,5 miliónu hvězd v naší Galaxii.Tomáš MohlerHvězdy
Při příležitosti desátého výročí okamžiku, kdy na zrcadla VLT dopadlo první světlo, vydává ESO dva úžasné snímky dvou různých typů mlhovin, které se nacházejí v souhvězdí Lodního kýlu. První obklopuje hvězdu Eta Carinae a má tvar trpaslíka. Hvězdě Eta Carinae je souzeno vybuchnout během následujících 100 000 let. Druhý obrázek představuje mnohem větší mlhovinu, která se rozkládá okolo skupiny mladých a hmotných hvězd.
VLT pomohl astronomům určit hmotnost hvězdy, která je poloviční, než se doposud předpokládalo. Vyřešili tím hvězdnou hádanku. Rovněž se jednalo o první extragalaktické pozorování objektu pomocí přístroje VLTI/MIDI. Monstrózní hvězda je obklopena těžkým hustým torem z prachu a plynu a s velkou pravděpodobností se nachází ve velmi nestabilním stavu, ve kterém prudce ztrácí svou hmotnost.
Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b Projekt kosmického dalekohledu COROT (COnvection, ROtation & planetary Transits) hlásí objev dalších tří objektů. Dva z nich jsou celkem tuctové exoplanety, třetím objektem je hnědý trpaslík, který se vymyká současným teoriím.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.Astronomové objevili pomocí dalekohledů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) mimořádně vzácný případ čtyřnásobného hvězdného seskupení – čtyřhvězdy. Hvězdy v něm obíhají navzájem kolem sebe v prostoru nepatrně větším, než je průměr oběžné dráhy planety Jupiter kolem Slunce. Toto kvarteto vypadá jako světelná skvrna; avšak když ji pozorujeme největšími dalekohledy světa, zjistíme, že se ve skutečnosti jedná o čtyři samostatné hvězdy, uspořádané do dvou párů. Astronomové nyní chtějí zjistit, zda se hvězdy zrodily již v této podobě či se dohromady spojily v hustém plynném disku v období jejich mládí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
