Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze - mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.
Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČASNedávno jsme vás informovali o výzkumu exoplanety HD 80606b kosmickým dalekohledem Spitzer. Ve dnech 13. a 14. února bude exoplaneta přecházet přes svou mateřskou hvězdou. Pozorovat se tento úkaz chystají i čeští astronomové. Na podrobnosti jsme se optali Bc. Luboše Bráta - předsedy sekce Proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.
Hvězdy vytvářející rázové vlny v okolním prostředí.Několik hvězd na únikových drahách, pohybujících se mezihvězdným prostorem podobně jako kulka, proniká oblakem mezihvězdného plynu.
Modří opozdilci ve 47 Tuc
Již mnoho let se astronomové podivují nad zvláštní skupinou hvězd, které se vyskytují hlavně
v centrech kulových hvězdokup. Jedná se hmotné modré hvězdy, které však podle
standartních teorií vývoje hvězd v kulových hvězdokupách měly již dávno zaniknout. Nyní ale
vědci věří, že se jim podařilo tuto záhadu vysvětlit: podle nich jsou tito tzv. modří opozdilci
(z angl. "blue straggler") zároveň i hvězdní kanibalové.
Oblak rozbitých planetek v okolí bílého trpaslíka.Astronomové zcela neočekávaně změnili místa, kde studují vznik a vývoj planet - těmi místy ve vesmíru jsou možná překvapivě "mrtvé" hvězdy (respektive hvězdy v závěrečném stadiu svého vývoje). V nitru těchto hvězd již neprobíhají termojaderné reakce.
HW Vir, zákrytová dvojhvězda s exoplanetami
Korejští astronomové zveřejnili článek o průlomovém objevu dvou exoplanet obíhajících kolem velmi těsné dvojhvězdy HW Virginis. Planety obíhají kolem obou složek po široké orbitě. Byly objeveny analýzou dlouhodobého O-C diagramu, tedy z kolísání orbitální periody dvojhvězdy v srdci tohoto unikátního planetárního systému.
Rázové vlny a vznik stavebního materiálu pro tvorbu planetRázové vlny, vznikající uvnitř disků plných prachu v okolí mladých hvězd, mohou vytvářet surový materiál pro tvorbu planet. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu, který provozuje NASA.
Interferometr na VLT/ESO umožnil astronomům prostudovat, poprvé ve vysokém rozlišení, velmi mladé hvězdy středních hmotností. Studie kombinuje techniku interferometrie se spektroskopií a poskytuje přesná data o procesech uvnitř disků, ze kterých se formují nové hvězdy. K těmto procesům náleží jak dodávka materiálu z disku na hvězdu, tak vyvržení plynu z disku do okolí.
Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani Astronomové objevili u blízké hvězdy Epsilon Eridani dva pásy kamenných planetek a jeden vnější pás ledových těles. Vnitřní pás planetek bude zřejmě velmi podobný tomu, který známe z naší sluneční soustavy. Vnější pás naproti tomu obsahuje více než 20x více materiálu.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.
Takřka desetiletí po svém výbuchu byla identifikována nejbližší supernova za posledních 25 let. Takový výsledek poskytla kombinace dat z online archivů mnoha největších teleskopů světa.
Astronomové objevili nejbizarnější kosmický objekt, který 40 krát zablikal a poté opět zmizel. Jedná se pravděpodobně o chybějící článek patřící do rodiny neutronových hvězd, první objekt se silným magnetickým polem, který vykazuje krátkou a silnou aktivitu i ve viditelném světle.
Porovnání snímků novy Vul 2007, V 458 Vul.Sekce PPH ČAS: Nova V458 Vul vzplanula 8. 8. 2007 a dosáhla v maximu 8.1 mag o pár dní později. Snímky z přehlídky IPHAS (v oboru H alfa) pořízené 6 týdnů před vzplanutím rozlišily progenitora jako hvězdu 18. magnitudy. Mnohem zajímavější ovšem bylo, že kolem progenitora snímky odhalily rozpínající se planetární mlhovinu!
Astronomové prostudovali protoplanetární disky okolo mladých, Slunci podobných hvězd. Díky kombinaci důmyslných postupů a možností VLT mohli tyto disky prozkoumat v nebývalých detailech a odhalit tak pohyb a rozložení plynu v jejich vnitřních částech.
nova And 2008 V súhvezdí Andromeda bola objavená nová trpasličia nova. Podľa organizácie AAVSO, ktorá zverejnila upozornenie na objav novy dňa 2.9.2008 by mohlo ísť o trpasličiu novu typu WZ Sge.
Pozdrav od účastníků Praktika. Autor: Petr KlimentSPPH: Po loňském vydařeném praktiku pro pozorovatele, které jsme poprvé uspořádali v Krkonoších v Peci pod Sněžkou bylo jednoznačně rozhodnuto, že se i další - letošní - ročník uspořádá na stejném místě. Pro velký zájem byl letošní ročník rozšířen o možnost vzít s sebou rodinu. Praktikum se konalo v termínu od 2. do 10. 8. 2008 a to na dvou sousedních horských chatách - Alena a Eliška. Na Aleně byli ubytovaní pozorovatelé bez doprovodu a konal se zde program praktika. Na chatě Eliška byli ubytovaní účastníci s doprovodem a pozorovatelé, kteří se hlásili na poslední chvíli.
Vznik prvních hvězd ve vesmíru - počítačová simulace. Počátky existence vesmíru se podle současných poznatků datují do období před 13,7 miliardami roků. Velmi krátce po vzniku vesmíru se začaly formovat první hvězdy. Dnes již tyto hvězdy neexistují a odnesly si s sebou i informace o své velikosti a složení. Dnešní počítačové simulace však otevírají nové pohledy na vznik prvních hvězd. Zpráva o tom byla publikována 1. 8. 2008 v časopise Science.
Vyznačení polohy Polárky na obloze. Mezinárodní tým astronomů zjistil, že periodické změny jasnosti hvězdy Polárky, které za posledních 100 let klesly téměř k nule, se znovu "probudily k životu" a v poslední době opět došlo ke zvýšení jejich amplitudy. Avšak astronomové zatím nevědí, proč k tomu došlo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2
Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging)
Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo.
Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight
