Protohvězda AP ColumbaeAstronomové často zaměřují své dalekohledy na velmi mladé hvězdy. Jedním z důvodů je, aby uviděli, jak vznikla naše Sluneční soustava. Avšak takové hvězdy jsou většinou velmi daleko a v běžném dalekohledu je zpravidla vůbec nevidíme. Nyní se situace změnila a astronomové objevili hvězdné "novorozeně" prakticky za humny, velmi blízko Sluneční soustavy. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že v jejím nitru ještě nebyly zažehnuty nukleární reakce. Nachází se tak blízko - ve vzdálenosti pouhých 27 světelných roků - že by astronomové mohli být schopni pozorovat záblesky světla případných planet, které od svého vzniku stále ještě vychládají.
Výbuch supernovy /představa malíře/Nové výzkumy ukazují, že některé staré hvězdy v naší Galaxii mohou představovat tikající „časované bomby“ – pokud taková hvězda podstatně sníží rychlost své rotace pod kritickou hranici, může nastat exploze v podobě supernovy typu Ia. Tisíce těchto „časovaných bomb“ mohou být roztroušené po celé naší Galaxii. Vyplývá to z článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal Letters.
Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT, aby v naší Galaxii vystopoval typ hvězdy, o kterém si mnozí mysleli, že nemůže existovat. Vědci objevili, že je složena téměř výhradně z vodíku a hélia, a že obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků. Díky tomuto záhadnému složení hvězda spadá do 'zakázané zóny' obecně uznávané teorie hvězdného vývoje, což především znamená, že by vůbec neměla existovat. Výsledky byly publikovány 1. září 2011 v odborném časopise Nature.
Spektrum supernovy SN2011fe pořízené 30. 8. 2011 na 2m dalekohledu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Jsou vidět charakteristické široké čáry křemíku, síry a železa posunuté o tisíce km/s do modra, což svědčí o vysoké rychlosti výbuchu. Dne 24. 8. 2011 byla objevena díky automatické přehlídce oblohy Palomar Transient Survey právě vybuchnuvší supernova ve Velké medvědici. Při porovnávání nového snímku galaxie M101, zvané také “Větrník”, s archivními záběry, rozpoznal automatický systém náhlé zjasnění jedné hvězdy a upozornil Petera Nugenta z Berkely. Ten ihned poslal elektronický telegram všem astronomům a amatérům po světě.
Snímek supernovy pořízený přes velký, 0.61m dalekohled vybavený CCD kamerou. Ostatní hvězdy, které jsou viditelné na pozadí M101 patří do naší Mléčné dráhy. Autor: Martin MašekVe 101. objektu známého Messierova katalogu můžeme v těchto dnech pozorovat jasnou supernovu. Supernova byla objevena 24. srpna 2011 na observatoři Mt. Palomar v rámci projektu Palomar Trasient Factory, pomocí 1.2m dalekohledu. Objevený objekt dostal provizorní označení PTF11kly. Po potvrzení objevu získala supernova oficiální označení SN 2011fe.
Nejstudenější hnědý trpaslík WISE 1828+2650 v představě malířeAstronomům se podařilo na základě dat z astronomické družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objevit šest hnědých trpaslíků spektrální třídy Y - tj. hvězdám podobných těles, jejichž teplota je nižší než teplota lidského těla.
Snímek Vírové galaxie a supernovy 2011dh, pořízený 27.06.2011 pomocí 0,40-m f/5 JST + CCD G2-1600 + filtr R expozicí 60s (zorné pole 24'.1 x 16'.1). Vyznačené jsou srovnávací hvězdy podle AAVSO a okalibrované standardy podle práce UBVRI Photometry of tVírová galaxie M51 (NGC 5194) v souhvězdí Honících Psů je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších deep-sky objektů severní oblohy. Překrásná spirální galaxie se však v poslední době dostává do středu pozornosti i díky neobvykle hojnému výskytu supernov. Během posledních sedmnácti let byly zaznamenány tři případy vzplanutí.
Oblast mezihvězdného prachu zkoumaná vědci na observatoři Paranal v Chile. Autor: S. Guisard /ESOMezinárodnímu týmu vědců na chilské observatoři Paranal se podařilo v okolí hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi ve fotogenické oblasti nedaleko cetra Mléčné dráhy objevit stopy molekul peroxidu vodíku. Objev by mohl být vodítkem k vysvětlení vzniku života na Zemi.
Rotující černá díra v představě umělcePrvní hvězdy ve vesmíru rotovaly mimořádně rychle; vyplývá to ze studia chemického složení pozdějších generací hvězd. Jejich rychlá rotace mohla přispět k tomu, že zánik těchto hvězd doprovázely pompézní exploze označované jako záblesky záření gama (gamma-ray burst).
Představa dvojhvězdy tvořené dvěma bílými trpaslíkyBílí trpaslíci jsou ve skutečnosti již mrtvé hvězdy (resp. hvězdy v závěrečném stadiu vývoje), jejichž hmotnost odpovídající přibližně hmotnosti Slunce se smrštila do tělesa velikosti Země. Astronomové nedávno objevili úžasnou dvojici bílých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe jednou za 39 minut. To je vůbec nejkratší známá oběžná perioda pro dvojici bílých trpaslíků. Během několika miliónů roků se mohou oba trpaslíci srazit a splynout, čímž vytvoří jednu novou hvězdu.
vzájemné obíhání bílých trpaslíkuOd 20. do 28. srpna 2011 se bude konat týdenní soustředění (praktikum) pozorovatelů proměnných hvězd, doplněné již počtvrté také o pozorování planet u cizích hvězd, tzv. exoplanet. 51. ročník proběhne pod tmavou krkonošskou oblohou v Peci pod Sněžkou
Složený snímek pozůstatku supernovy SN 1006Poslední dubnový den si připomeneme jedno z dávných astronomických výročí. Před
1 005 lety, 30. dubna 1006, mohli naši předci spatřit v souhvězdí
Vlka, v blízkosti hranic se souhvězdím Kentaura velmi jasnou "novou
hvězdu". Z dobových záznamů vyplývá, že byla jasnější než planeta Venuše, ale
slabší než Měsíc v úplňku. Například káhirský astrolog Ali ibn Ridwan ve svém popisu uvádí, že "Intenzita světla byla o trochu větší než intenzita od Měsíce v první čtvrti." Z tohoto a dalších pramenů se odhaduje, že v maximu mohl objekt dosáhnout asi -7,5 mag (některé zdroje uvádí až -9,5 mag), což znamená, že se jednalo o nejjasnější pozorovanou supernovu vůbec.
Schema pulzující hvězdyNěkteré hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. Mezi těmito proměnnými hvězdami existuje skupina nazvaná pulzují proměnné hvězdy. Řada z nich nepulzuje pravidelně a není tedy jednoduché jejich chování předvídat. Výzkumem pulzujících hvězd se zabývá dr. Viktor Votruba ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Počítačová simulace splynutí dvou hvězdAstronomům se poprvé podařilo zaregistrovat splynutí dvou hvězd v jeden objekt. Článek o tomto objevu byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics. Vědci pozorovali objekt s názvem V1309 Scorpii (v souhvězdí Štíra), který byl objeven již v roce 2008, kdy nápadně zvýšil svoji jasnost. V srpnu 2008 jeho jasnost vzrostla přibližně 10 000krát, což mělo za následek, že zářivý výkon objektu 30 000krát převyšoval svítivost Slunce. Vzhledem k velké vzdálenosti nás však nijak neovlivnil. V průběhu několika následujících měsíců jasnost objektu V1309 postupně klesala na výchozí hodnotu.
Vznik prvotních hvězd v raném vesmíruPrvní hvězdy, které vznikaly v mladém vesmíru, nebyly osamocené (solitérní), jak se původně předpokládalo. Dokládá to objev učiněný v rámci mezinárodní spolupráce výzkumných týmů Center of Astronomy, Heidelberg University; Max Planck Institute for Astrophysics, Garching a University of Texas, Austin. Závěry studia byly publikovány 3. 2. 2011 v časopise Science.
Otevřená hvězdokupa M 36.Většina hvězd se zrodila jako součást hvězdokupy, nikoliv jako osamocení jedinci. Existuje spousta důkazů, že ani Slunce nebylo výjimkou. Nejprve byl materiál, z kterého se zrodila Sluneční soustava, obohacen materiálem z výbuchu přinejmenším jedné velmi mladé a hmotné hvězdy (15 až 25 hmotností Slunce), která explodovala jako supernova. K explozi došlo ve vzdálenosti menší než 5 světelných roků, ne později než 2 milióny roků po vzniku Slunce. V současné době tak masivní hvězdy nenajdeme do vzdálenosti 300 světelných roků od Slunce. Z toho vyplývá, že mladá Sluneční soustava byla v minulosti těsně obklopena hvězdami.
Snímek dvojhvězdy M40 a jejího okolíPravděpodobně jste si již někdy prohlíželi Messierův katalog, ať již
v elektronické, nebo tištěné formě. Možná vás při tom překvapily údaje u objektu
s pořadovým číslem 40. Zejména starší tištěné verze katalogu jej totiž často uváděly kompletně proškrtaný, kde místo údajů byly jen pomlčky a najdou se dokonce i takové, které jej zcela ignorují a číslo čtyřicet prostě přeskočí.
zákrytová dvojhvězda s Cefeidou (eso1046)Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (046/2010): Díky objevu první zákrytové dvojhvězdy obsahující proměnnou hvězdu cefeidu se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo vyřešit letitou záhadu. Mimořádně vhodné uspořádání systému umožnilo velmi přesně změřit hmotnost cefeidy. Nová data ukazují, že předpovědi teorie hvězdných pulsací jsou správné, zatímco odhady hmotnosti na základě teorie hvězdného vývoje jsou v rozporu s tímto pozorováním.
Hvězda delta Ori v souhvězdí OrionuKolektiv badatelů z Astronomického ústavu MFF UK v Praze odhalil unikátní vlastnosti hvězdy δ Orionis, jedné z nejjasnějších hvězd
v souhvězdí Orion a jedné ze tří hvězd známého Orionova pásu viditelného
na zimní obloze.
Be hvězda Alpha Arae (ESO)Vědecká pracovnice Astronomického ústavu AV ČR dr. Michaela Kraus se podílela na objevu metody určování stáří tzv. B[e] hvězd. Jde o hvězdy, u kterých se pozorují rozsáhlé řídké atmosféry, rychlá rotace a ztráta hmoty z atmosféry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
