Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeveny hvězdy chladnější než teplota lidského těla

Objeveny hvězdy chladnější než teplota lidského těla

Nejstudenější hnědý trpaslík WISE 1828+2650 v představě malíře
Nejstudenější hnědý trpaslík WISE 1828+2650 v představě malíře
Astronomům se podařilo na základě dat z astronomické družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objevit šest hnědých trpaslíků spektrální třídy Y - tj. hvězdám podobných těles, jejichž teplota je nižší než teplota lidského těla.

Astronomové pořádali neúspěšný "lov" na tyto temné hvězdy více než 10 let. Při pozorování "obyčejným" dalekohledem v oboru viditelného světla není možné je spatřit. Avšak pozorování prostřednictvím družice WISE v oboru infračerveného záření umožnilo nakonec vypátrat slabou záři půl tuctu trpasličích hvězd typu Y relativně blízko našeho Slunce, ve vzdálenosti přibližně do 40 světelných roků.

"Družice WISE snímala celou oblohu mj. za účelem objevu podobných těles. A byla schopna vypátrat jejich slabé záření díky vysoké citlivosti právě na oblast infračerveného záření," říká Jon Morse, ředitel Astrophysics Division, NASA Headquarters, Washington.

Trpaslíci typu Y jsou nejchladnější příslušníci rodiny hnědých trpaslíků. O hnědých trpaslících se někdy hovoří jako o "nepodařených" hvězdách. Mají příliš malou hmotnost na to, aby se v jejich nitru zažehly termojaderné reakce, a tudíž nemohou dlouhodobě spalovat vodík jako například naše Slunce. Místo toho tato tělesa pomalu chladnou a ztrácejí svoji jasnost až do té doby, než začnou zářit výhradně v oboru infračerveného světla. Atmosféry hnědých trpaslíků jsou podobné obřím plynným planetám, jako je například Jupiter, avšak jsou snadněji pozorovatelné, protože se ve vesmíru nacházejí jako osamělá tělesa, daleko od oslepujícího světla svých mateřských hvězd.

Družice WISE odhalila existenci celkem 100 nových doposud neznámých hnědých trpaslíků. Z nich 6 bylo klasifikováno jako nejstudenější typ Y. Jeden z těchto studených hnědých trpaslíků s označením WISE 1828+2650 je označován jako nejstudenější hnědý trpaslík vůbec s odhadovanou teplotou atmosféry nižší, než je pokojová teplota (tj. méně než 25 °C).

Objevení hnědí trpaslíci typu Y se nacházejí v blízkosti Slunce, ve vzdálenostech přibližně 9 až 40 světelných roků. Nejblíže se nachází hnědý trpaslík s označením WISE 1541-2250 (vzdálenost 9 světelných let), který je pravděpodobně sedmou nejbližší hvězdou vzhledem ke Slunci, čímž byla hvězda Ross 154 odsunuta na osmé místo. Pro porovnání: nejbližší hvězdou ke Slunci je Proxima Centauri, která se nachází ve vzdálenosti něco přes 4 světelné roky.

"Objevování hnědých trpaslíků v blízkosti Slunce je jako hledání tajného domu ve vašem městě, o kterém nikdo nic neví," říká Michael Cushing, JPL, člen týmu WISE. "Je pro mě velmi vzrušující vědět, že v blízkosti Slunce byli objeveni jeho noví sousedé. Pomocí družice WISE se můžeme dokonce pokusit hledat hnědé trpaslíky nacházející se blíže než nejbližší známé hvězdy."

Objevový snímek hnědého trpaslíka WISE 1828+2650 pořízený družicí WISE
Objevový snímek hnědého trpaslíka WISE 1828+2650 pořízený družicí WISE
Na tomto snímku, pořízeném družicí WISE, je vyznačena poloha nejstudenějšího hnědého trpaslíka WISE 1828+2650. Můžete jej spatřit jako zelenou tečku uprostřed dodatečně zakresleného kroužku. Snímek zachycuje část oblohy v souhvězdí Lyry. Modré kotoučky jsou směsicí hvězd a vzdálených galaxií.

Na obrázku v úvodu článku je umělecká představa, jak by mohl hnědý trpaslík typu Y vypadat. Pomocí družice WISE se podařilo objevit 6 trpaslíků tohoto typu, jejichž teploty se pohybují v rozsahu od 175 °C do méně než 25 °C. Přesněji řečeno, jedná se o hvězdy spektrální třídy Y. Klasifikace hvězd začíná u nejteplejších hvězd spektrální třídy "O" a pokračuje přes třídy B, A, F, G, K, M, L, T až po Y. Naše Slunce patří do spektrální třídy G.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »