Hvězdy

Světelné mosty na Slunci vysvětleny

Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., ze dne 11. 7. 2014

Hvězdokupa v brázdě Lodi Argo

Podařilo se vyřešit záhadu vzniku magnetaru?

Astronomové objevili sourozence Slunce

VLT zkoumal největšího žlutého hyperobra

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (009/2014): Pomocí interferometru ESO/VLTI (Very Large Telescope Interferometer) se vědcům podařilo odhalit dosud největší žlutou hvězdu a jednu z deseti největších dosud objevených stálic. Ukázalo se, že tento hyperobr má průměr více než 1300krát větší než Slunce. Navíc je součástí dvojhvězdného systému, ve kterém složky obíhají tak blízko sebe, že jsou ve vzájemném kontaktu. Pozorování shromážděná za uplynulých 60 let, některá získaná i amatérskými pozorovateli, také naznačují, že se tento výjimečný a pozoruhodný objekt poměrně rychle mění. Podařilo se jej tedy zachytit během významné ale krátké vývojové fáze jeho života.

Drahokamy na ostnu Štíra

Nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla v Chile zachycuje jasnou hvězdokupu M 7. Od rovníku a z jižní polokoule je možné tento objekt pohodlně pozorovat i pouhým okem ‚na konci ocasu nebeského Štíra‘. Jedná se o jednu z nejnápadnějších otevřených hvězdokup na obloze. Díky tomu patří také k velmi často zkoumaným astronomickým objektům.

První mapa počasí hnědého trpaslíka

Mezinárodní tým astronomů využil dalekohled ESO/VLT k vytvoření vůbec první mapy počasí hnědého trpaslíka. V atmosféře nejbližšího známého objektu tohoto typu, který je znám pod jménem Luhman 16B (formálně WISE J104915.57-531906.1B), se podle vědců vyskytují tmavé a světlé útvary. Zkoumané těleso je součástí nedávno objeveného páru hnědých trpaslíků, který je od Slunce vzdálen jen 6 světelných let. Výsledky byly zveřejněny 30. ledna 2014 ve vědeckém časopise Nature.

Proxima Centauri na snímku z HST

Čeští astronomové objevili již 500. proměnnou hvězdu v naší Galaxii

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013

Rozpoznán nejstarší dvojník Slunce

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2013): Mezinárodní tým pod vedením brazilských astronomů použil dalekohled ESO/VLT k identifikaci a studiu nejstaršího známého hvězdného dvojníka Slunce. Hvězda s označením HIP 102152 se nachází ve vzdálenosti 250 světelných let a podobá se Slunci jako žádná jiná dobře známá hvězda. Až na to, že je asi o 4 miliardy let starší. Její stáří nám poskytuje unikátní možnost již dnes zkoumat chování Slunce v pozdním věku. Tato nová pozorování zároveň poskytla první jasný důkaz o spojitosti mezi stářím hvězdy a obsahem lithia. Zdá se rovněž, že kolem hvězdy HIP 102152 by mohly obíhat kamenné exoplanety.

Když hvězdy tančí „hula hoop“

Drama vzniku hvězd detailním pohledem ALMA

Nova Delfini 2013 - pozorování také z Ondřejova

Tisková zpráva Astronomického ústau AV ze dne 21. srpna 2013

Jasná nova v souhvězdí Delfína

Pozorování supernovy na astronomické expedici v Úpici

Pozorujte vzplanutí supernovy v M 74

Hvězdný vějíř a kaskáda

Pozemské zlato má vesmírný původ

Zlata si vážíme z mnoha důvodů: je na pohled krásné, je používáno v podobě šperků a je poměrně vzácné. Na Zemi se vyskytuje v malém množství především proto, že je vzácné v celém vesmíru. Na rozdíl od chemických prvků, jako je uhlík nebo železo, nemůže zlato vznikat v nitrech hvězd při termojaderných reakcích. Místo toho vzniká při mnohem katastrofičtějších událostech, které označujeme termínem krátkodobý záblesk záření gama (GRB – gamma-ray burst).

ALMA odhalila zárodek obří hvězdy

Alfa Centauri A a studená vrstva v její atmosféře