Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili sourozence Slunce

Astronomové objevili sourozence Slunce

Slunce - ilustrační obrázek Autor: NASA
Slunce - ilustrační obrázek
Autor: NASA
Skupina astronomů pod vedením Ivana Ramireze (University of Texas, Austin) identifikovala prvního skutečného sourozence Slunce – tj. hvězdu téměř jistě zrozenou ze stejného oblaku prachu a plynu jako naše Slunce. Ramirezova metoda pomůže astronomům najít další sourozence Slunce, což může vést k pochopení procesu, jak a kde se naše denní hvězda zrodila a jak se Sluneční soustava stala pohostinnou pro život.

„Chceme vědět, kdy a kde jsme se zrodili,“ říká Ivan Ramirez. „Pokud zjistíme, v které části naší Galaxie se Slunce zrodilo, můžeme stanovit podmínky, jaké panovaly v mladé Sluneční soustavě. To nám může pomoci pochopit, proč jsme zde.“

Kromě toho je tu naděje, „sice malá, ale ne nulová,“ říká Ivan Ramirez, že tito sourozenci Slunce mohou vlastnit planety, na kterých existuje život. V jejich rané fázi života, uvnitř rodné hvězdokupy, mohly vzájemné kolize vést k rozbití některých planet, jejichž fragmenty mohly křižovat mladou Sluneční soustavu a možná mohly být zodpovědné za dopravu jednoduchého života na naši Zemi. „To by mohlo znamenat, že sourozenci Slunce jsou hlavními kandidáty na hledání mimozemského života,“ dodává Ivan Ramirez.

První objevený sourozenec je znám pod označením HD 162826, což je hvězda o 15 % hmotnější než Slunce, která se nachází ve vzdálenosti 110 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Herkula. Hvězda není viditelná pouhým okem, ale můžeme ji spatřit v triedru nedaleko jasné hvězdy Vegy ze souhvězdí Lyry.

Mapa polohy hvězdy HD 162826 - prvního sourozence Slunce Autor: Ivan Ramirez/Tim Jones/McDonald Observatory
Mapa polohy hvězdy HD 162826 - prvního sourozence Slunce
Autor: Ivan Ramirez/Tim Jones/McDonald Observatory
Astronomové identifikovali hvězdu HD 162826 jako sourozence Slunce z dalších 30 možných kandidátů objevených několika skupinami pracujícími v různých částech světa. Tým Ivana Ramireze detailně studoval 23 hvězd z tohoto souboru pomocí dalekohledu Harlan J. Smith Telescope na McDonald Observatory a zbývající hvězdy (pozorovatelné pouze na jižní obloze) pomocí Clay Magellan Telescope na Las Campanas Observatory v Chile. Při všech pozorováních byla použita spektroskopie s vysokým rozlišením k získání podrobných znalostí o chemickém složení studovaných hvězd.

K určení sourozenců Slunce je však potřeba skutečně přesně definovat několik faktorů, říká Ivan Ramirez. Kromě této chemické analýzy jeho tým do studie zahrnul rovněž informace o oběžných drahách hvězd – kde byly a kde se nacházejí jejich dráhy kolem centra naší Galaxie. S ohledem na chemické složení a dráhy hvězd bylo sníženo široké pole kandidátů na jednoho: na hvězdu HD 162826.

Nikdo neví, zda tato hvězda vlastní nějakou planetu obdařenou životem. Avšak šťastnou shodou okolností byla tato hvězda studována astronomy z McDonald Observatory déle než 15 roků. Výzkumy, které prováděli Michael Endl a William Cochran (University of Texas) společně s výpočty, které provedl Rob Wittenmyer (University of New South Wales), vyloučily přítomnost hmotné planety obíhající blízko hvězdy (exoplanety typu horkého Jupitera) a naznačila, že je nepravděpodobné, aby kolem hvězdy obíhala planeta stejná jako Jupiter. Studie však nevyloučila přítomnost menších terestrických planet.

Objev osamělého sourozence Slunce je fascinující, avšak Ivan Ramirez poukazuje na projekt, který má velký cíl: vytvoření jakési cestovní mapy za účelem identifikace dalších sourozenců Slunce. Očekává se doslova záplava nových dat z podobných průzkumů, jaký provádí kosmická observatoř Gaia, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA a jejímž cílem je vytvoření největší a nejpřesnější 3D mapy části naší Galaxie. Gaia by měla určit přesné parametry a vlastnosti asi jedné miliardy hvězd v okolí Slunce.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »