Světelný most přes sluneční póru, vlevo ve viditelném záření, uprostřed ve spektrální čáře záření vápníku a vpravo energetický tok nesený zvukovými vlnami do chromosféry. Červený čtverec vyznačuje kontrolní oblast klidného Slunce. Autor: Astronomický ústav AV ČRVědečtí pracovníci Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn.
Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., ze dne 11. 7. 2014
NGC 3590 Autor: ESO Tento nový snímek plný barev z 2.2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.
představa magnetaru ve hvězdokupě Westerlund 1 - eso1415 Autor: ESO/L. CalçadaMagnetary jsou podivné super-husté pozůstatky explozí supernov. Jsou to nejsilnější známé magnety ve vesmíru – milionkrát silnější než jakýkoliv magnet na Zemi. Členové týmu evropských astronomů využívající dalekohled ESO/VLT se domnívají, že se jim poprvé podařilo nalézt souputníka magnetaru. Objev by mohl vysvětlit pětatřicet let starou záhadu vzniku těchto objektů a přinést také odpověď na otázku, proč tato konkrétní hvězda nezkolabovala do černé díry, jak by astronomové očekávali.
Slunce - ilustrační obrázek Autor: NASASkupina astronomů pod vedením Ivana Ramireze (University of Texas, Austin) identifikovala prvního skutečného sourozence Slunce – tj. hvězdu téměř jistě zrozenou ze stejného oblaku prachu a plynu jako naše Slunce. Ramirezova metoda pomůže astronomům najít další sourozence Slunce, což může vést k pochopení procesu, jak a kde se naše denní hvězda zrodila a jak se Sluneční soustava stala pohostinnou pro život.
Představa žlutého hyperobra HR5171 - eso1409 Autor: ESOKombinací nových a starých pozorování se podařilo odhalit exotický dvojhvězdný systém
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (009/2014): Pomocí interferometru ESO/VLTI (Very Large Telescope Interferometer) se vědcům podařilo odhalit dosud největší žlutou hvězdu a jednu z deseti největších dosud objevených stálic. Ukázalo se, že tento hyperobr má průměr více než 1300krát větší než Slunce. Navíc je součástí dvojhvězdného systému, ve kterém složky obíhají tak blízko sebe, že jsou ve vzájemném kontaktu. Pozorování shromážděná za uplynulých 60 let, některá získaná i amatérskými pozorovateli, také naznačují, že se tento výjimečný a pozoruhodný objekt poměrně rychle mění. Podařilo se jej tedy zachytit během významné ale krátké vývojové fáze jeho života.
Otevřená hvězdokupa M 7 - eso1406 Autor: ESONový snímek hvězdokupy M 7
Nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla v Chile zachycuje jasnou hvězdokupu M 7. Od rovníku a z jižní polokoule je možné tento objekt pohodlně pozorovat i pouhým okem ‚na konci ocasu nebeského Štíra‘. Jedná se o jednu z nejnápadnějších otevřených hvězdokup na obloze. Díky tomu patří také k velmi často zkoumaným astronomickým objektům.
Mapa oblačných struktur na hnědém trpaslíku Luhman 16B vytvořená pomocí VLT Autor: ESO/I. CrossfieldDalekohled ESO/VLT zkoumal horní vrstvy atmosféry nejbližšího hnědého trpaslíka
Mezinárodní tým astronomů využil dalekohled ESO/VLT k vytvoření vůbec první mapy počasí hnědého trpaslíka. V atmosféře nejbližšího známého objektu tohoto typu, který je znám pod jménem Luhman 16B (formálně WISE J104915.57-531906.1B), se podle vědců vyskytují tmavé a světlé útvary. Zkoumané těleso je součástí nedávno objeveného páru hnědých trpaslíků, který je od Slunce vzdálen jen 6 světelných let. Výsledky byly zveřejněny 30. ledna 2014 ve vědeckém časopise Nature.
Proxima Centauri na snímku z HST Autor: NASA a ESAJasně zářící objekt na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, je nejbližší hvězda vzhledem ke Slunci: Proxima Centauri.
Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.Ne všechny hvězdy mají stálou jasnost, ale z nějakého důvodu ji mění. Tyto hvězdy nazýváme proměnné. V Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 48 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje objevy robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 200 tisíc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013
životní cyklus hvězdy podobné Slunci - eso1337 Autor: ESO/M. KornmesserDalekohled ESO/VLT přináší nové poznatky k řešení lithiové záhady
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2013): Mezinárodní tým pod vedením brazilských astronomů použil dalekohled ESO/VLT k identifikaci a studiu nejstaršího známého hvězdného dvojníka Slunce. Hvězda s označením HIP 102152 se nachází ve vzdálenosti 250 světelných let a podobá se Slunci jako žádná jiná dobře známá hvězda. Až na to, že je asi o 4 miliardy let starší. Její stáří nám poskytuje unikátní možnost již dnes zkoumat chování Slunce v pozdním věku. Tato nová pozorování zároveň poskytla první jasný důkaz o spojitosti mezi stářím hvězdy a obsahem lithia. Zdá se rovněž, že kolem hvězdy HIP 102152 by mohly obíhat kamenné exoplanety.
Blikající hvězdný systém YLW 16A obklopený protoplanetárním diskem Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC)Na základě dat z kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (NASA) astronomové objevili mladý hvězdný systém, který pravidelně „bliká“ vždy po 93 dnech. Systém pojmenovaný YLW 16A se pravděpodobně skládá ze tří stále ještě se vyvíjejících hvězd, z nichž dvě jsou obklopeny rozsáhlým diskem hmoty, která zde zbyla po jejich vzniku.
Herbig-Haro 46/47 -ALMA/NTT Autor: ESO/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/H. Arce. Acknowledgements: Bo ReipurthTisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2013): Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pořídili působivý detailní záběr hmoty tryskající z nově zrozené hvězdy. Na základě pozorování záření molekul oxidu uhelnatého poblíž objektu označovaného Herbig-Haro 46/47 objevili, že výtrysky, které z něj vycházejí, jsou mnohem mohutnější, než se předpokládalo. Velmi podrobné nové záběry rovněž odhalily dosud neznámý jet (výtrysk) mířící naprosto nečekaným směrem.
Nova před výbuchem Autor: NASAJaponský amatérský astronom Koichi Itagaki nalezl na snímku, který pořídil 14. srpna 2013 v 18.00 světového času, jasnou hvězdu v souhvězdí Delfína. Jedná se o výbuch novy, což potvrdila spektra pořízená několik hodin po oznámení objevu.
Tisková zpráva Astronomického ústau AV ze dne 21. srpna 2013
Nova Delphini 2013. Autor: Miroslav LošťákRoztomilé drobné souhvězdí Delfína si pro pozorovatele oblohy na polovinu srpna připravilo příjemné překvapení. 14. 8. letošního roku se blízko hranic souhvězdí Delfína, Lišky a Šipky rozzářila jasná nova. V tomto ročním období se nám tato oblast oblohy představuje každý jasný večer vysoko nad jihem. Jasnost nové hvězdy se zprvu pohybovala těsně pod hranici viditelnosti neozbrojenýma očima, ale velice rychle limit 6. mag překročila a odhady z noci z pátku na sobotu hovoří až o jasnosti 4,5 mag. Takže pokud máte k dispozici dobrou vyhledávací mapku není problém se na novou hvězdu podívat sebemenším dalekohledem, a pokud jste na dostatečně tmavém místě, nemusíte už užívat ani žádný přístroj a stačí oči.
Astronomická expedice v Úpici Autor: Amatérská prohlídka oblohyNa hvězdárně v Úpici právě probíhá letní astronomická expedice. Cílem tohoto netradičního tábora je umožnit účastníkům pozorování jak pomocí místního vybavení, tak i techniky vypůjčené a dovezené ze všech koutů republiky. Expedičníci jsou rozděleni do skupin podle svého zájmu. Mohou se věnovat například astrofotografii, vizuálnímu pozorování, či radioastronomii.
Supernova SN 2013EJ. Autor: Foto: Karel Halíř25. července 2013 byla ve spirální galaxii M 74 (NGC 628) promítající se do souhvězdí Ryb objevena supernova SN 2013EJ, která je v dosahu amatérských dalekohledů. V nejbližších dnech je navíc mimo hru Měsíc (nov 6. 8.), který by mohl jinak rušit naše pozorování. Dostáváme tedy ideální příležitost podívat se do vzdáleného vesmíru. S ohledem na pozici supernovy v souhvězdí Ryb a její jasnost, ale i vzhledem na aktuální předpověď počasí, ji dnes v noci budeme moci pozorovat malými dalekohledy, nebo ještě lépe zachytit ji fotograficky.
Hvězdný vějíř v Adromedě Autor: Stellarium Většina průvodců po hvězdné obloze se soustředí na objekty, k jejichž sledování je zapotřebí alespoň malý dalekohled. Přitom při pohledu na noční oblohu i pouhým neozbrojeným okem můžeme najít zajímavé objekty, které by bylo škoda opomenout. Patří mezi ně třeba obrazce, které vytvářejí souhvězdí. Při jejich prohlížení člověk někdy jen žasne, jakou museli mít naši předci představivost, když pro ně vymýšleli jména. Jen málokdy se povede, že obrazec je na první pohled podobný svému pojmenování. Občas je zapotřebí hodně velké fantazie, abychom si dokázali představit objekt, po kterém je souhvězdí pojmenováno. Útěchou nám může být fakt, že na severní polokouli alespoň ve většině případů souhvězdí tvoří výrazná uskupení hvězd, která si nějaké pojmenování zaslouží. Na jižní polokouli je to výrazně horší. Poměrně často zde narazíme na velmi nevýraznou část oblohy, která nese takové jméno jako Indián, Hodiny, Malý vodní had, Malíř nebo třeba Chameleón. V těchto případech snad ani při sebebujnější fantazii člověk nemůže spatřit na slabém hvězdném pozadí obrysy daného předmětu, zvířete či bytosti.
Srážka neutronových hvězd v představě malíře Autor: Dana Berry, SkyWorks Digital, Inc.Pozemské zlato má původ ve srážkách neutronových hvězd.
Zlata si vážíme z mnoha důvodů: je na pohled krásné, je používáno v podobě šperků a je poměrně vzácné. Na Zemi se vyskytuje v malém množství především proto, že je vzácné v celém vesmíru. Na rozdíl od chemických prvků, jako je uhlík nebo železo, nemůže zlato vznikat v nitrech hvězd při termojaderných reakcích. Místo toho vzniká při mnohem katastrofičtějších událostech, které označujeme termínem krátkodobý záblesk záření gama (GRB – gamma-ray burst).
rodící se hvězda v nitru temného oblaku SDC 335.579-0.292 - eso1331 Autor: ALMA (ESO/NRAJ/NRAO)/NASA/Spitzer/JPL-Caltech/GLIMPSE Nová pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter array) poskytla astronomům dosud nejlepší pohled do nitra temného oblaku, který skrývá zárodek obří hvězdy. Zárodečný oblak o hmotnosti pětsetkrát převyšující Slunce je dosud nejhmotnější, jaký byl v naší Galaxii pozorován, a navíc se stále zvětšuje. Rodící se hvězda v jeho nitru hladově hltá hmotu proudící dovnitř. Předpokládá se, že se zde vytvoří velmi jasná stálice stokrát hmotnější než Slunce.
Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa Centauri Autor: David Benbennick Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
