Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.Ne všechny hvězdy mají stálou jasnost, ale z nějakého důvodu ji mění. Tyto hvězdy nazýváme proměnné. V Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 48 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje objevy robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 200 tisíc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013
životní cyklus hvězdy podobné Slunci - eso1337 Autor: ESO/M. KornmesserDalekohled ESO/VLT přináší nové poznatky k řešení lithiové záhady
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2013): Mezinárodní tým pod vedením brazilských astronomů použil dalekohled ESO/VLT k identifikaci a studiu nejstaršího známého hvězdného dvojníka Slunce. Hvězda s označením HIP 102152 se nachází ve vzdálenosti 250 světelných let a podobá se Slunci jako žádná jiná dobře známá hvězda. Až na to, že je asi o 4 miliardy let starší. Její stáří nám poskytuje unikátní možnost již dnes zkoumat chování Slunce v pozdním věku. Tato nová pozorování zároveň poskytla první jasný důkaz o spojitosti mezi stářím hvězdy a obsahem lithia. Zdá se rovněž, že kolem hvězdy HIP 102152 by mohly obíhat kamenné exoplanety.
Blikající hvězdný systém YLW 16A obklopený protoplanetárním diskem Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC)Na základě dat z kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (NASA) astronomové objevili mladý hvězdný systém, který pravidelně „bliká“ vždy po 93 dnech. Systém pojmenovaný YLW 16A se pravděpodobně skládá ze tří stále ještě se vyvíjejících hvězd, z nichž dvě jsou obklopeny rozsáhlým diskem hmoty, která zde zbyla po jejich vzniku.
Herbig-Haro 46/47 -ALMA/NTT Autor: ESO/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/H. Arce. Acknowledgements: Bo ReipurthTisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2013): Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pořídili působivý detailní záběr hmoty tryskající z nově zrozené hvězdy. Na základě pozorování záření molekul oxidu uhelnatého poblíž objektu označovaného Herbig-Haro 46/47 objevili, že výtrysky, které z něj vycházejí, jsou mnohem mohutnější, než se předpokládalo. Velmi podrobné nové záběry rovněž odhalily dosud neznámý jet (výtrysk) mířící naprosto nečekaným směrem.
Nova před výbuchem Autor: NASAJaponský amatérský astronom Koichi Itagaki nalezl na snímku, který pořídil 14. srpna 2013 v 18.00 světového času, jasnou hvězdu v souhvězdí Delfína. Jedná se o výbuch novy, což potvrdila spektra pořízená několik hodin po oznámení objevu.
Tisková zpráva Astronomického ústau AV ze dne 21. srpna 2013
Nova Delphini 2013. Autor: Miroslav LošťákRoztomilé drobné souhvězdí Delfína si pro pozorovatele oblohy na polovinu srpna připravilo příjemné překvapení. 14. 8. letošního roku se blízko hranic souhvězdí Delfína, Lišky a Šipky rozzářila jasná nova. V tomto ročním období se nám tato oblast oblohy představuje každý jasný večer vysoko nad jihem. Jasnost nové hvězdy se zprvu pohybovala těsně pod hranici viditelnosti neozbrojenýma očima, ale velice rychle limit 6. mag překročila a odhady z noci z pátku na sobotu hovoří až o jasnosti 4,5 mag. Takže pokud máte k dispozici dobrou vyhledávací mapku není problém se na novou hvězdu podívat sebemenším dalekohledem, a pokud jste na dostatečně tmavém místě, nemusíte už užívat ani žádný přístroj a stačí oči.
Astronomická expedice v Úpici Autor: Amatérská prohlídka oblohyNa hvězdárně v Úpici právě probíhá letní astronomická expedice. Cílem tohoto netradičního tábora je umožnit účastníkům pozorování jak pomocí místního vybavení, tak i techniky vypůjčené a dovezené ze všech koutů republiky. Expedičníci jsou rozděleni do skupin podle svého zájmu. Mohou se věnovat například astrofotografii, vizuálnímu pozorování, či radioastronomii.
Supernova SN 2013EJ. Autor: Foto: Karel Halíř25. července 2013 byla ve spirální galaxii M 74 (NGC 628) promítající se do souhvězdí Ryb objevena supernova SN 2013EJ, která je v dosahu amatérských dalekohledů. V nejbližších dnech je navíc mimo hru Měsíc (nov 6. 8.), který by mohl jinak rušit naše pozorování. Dostáváme tedy ideální příležitost podívat se do vzdáleného vesmíru. S ohledem na pozici supernovy v souhvězdí Ryb a její jasnost, ale i vzhledem na aktuální předpověď počasí, ji dnes v noci budeme moci pozorovat malými dalekohledy, nebo ještě lépe zachytit ji fotograficky.
Hvězdný vějíř v Adromedě Autor: Stellarium Většina průvodců po hvězdné obloze se soustředí na objekty, k jejichž sledování je zapotřebí alespoň malý dalekohled. Přitom při pohledu na noční oblohu i pouhým neozbrojeným okem můžeme najít zajímavé objekty, které by bylo škoda opomenout. Patří mezi ně třeba obrazce, které vytvářejí souhvězdí. Při jejich prohlížení člověk někdy jen žasne, jakou museli mít naši předci představivost, když pro ně vymýšleli jména. Jen málokdy se povede, že obrazec je na první pohled podobný svému pojmenování. Občas je zapotřebí hodně velké fantazie, abychom si dokázali představit objekt, po kterém je souhvězdí pojmenováno. Útěchou nám může být fakt, že na severní polokouli alespoň ve většině případů souhvězdí tvoří výrazná uskupení hvězd, která si nějaké pojmenování zaslouží. Na jižní polokouli je to výrazně horší. Poměrně často zde narazíme na velmi nevýraznou část oblohy, která nese takové jméno jako Indián, Hodiny, Malý vodní had, Malíř nebo třeba Chameleón. V těchto případech snad ani při sebebujnější fantazii člověk nemůže spatřit na slabém hvězdném pozadí obrysy daného předmětu, zvířete či bytosti.
Srážka neutronových hvězd v představě malíře Autor: Dana Berry, SkyWorks Digital, Inc.Pozemské zlato má původ ve srážkách neutronových hvězd.
Zlata si vážíme z mnoha důvodů: je na pohled krásné, je používáno v podobě šperků a je poměrně vzácné. Na Zemi se vyskytuje v malém množství především proto, že je vzácné v celém vesmíru. Na rozdíl od chemických prvků, jako je uhlík nebo železo, nemůže zlato vznikat v nitrech hvězd při termojaderných reakcích. Místo toho vzniká při mnohem katastrofičtějších událostech, které označujeme termínem krátkodobý záblesk záření gama (GRB – gamma-ray burst).
rodící se hvězda v nitru temného oblaku SDC 335.579-0.292 - eso1331 Autor: ALMA (ESO/NRAJ/NRAO)/NASA/Spitzer/JPL-Caltech/GLIMPSE Nová pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter array) poskytla astronomům dosud nejlepší pohled do nitra temného oblaku, který skrývá zárodek obří hvězdy. Zárodečný oblak o hmotnosti pětsetkrát převyšující Slunce je dosud nejhmotnější, jaký byl v naší Galaxii pozorován, a navíc se stále zvětšuje. Rodící se hvězda v jeho nitru hladově hltá hmotu proudící dovnitř. Předpokládá se, že se zde vytvoří velmi jasná stálice stokrát hmotnější než Slunce.
Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa Centauri Autor: David Benbennick Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.
Hvězdokupa NGC 3766 - eso1326 Autor: ESOKrátkodobé variace jasnosti odhalují zcela novou třídu hvězd
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2013): Astronomové využívající švýcarský Eulerův dalekohled o průměru primárního zrcadla 1,2 m, který pracuje na observatoři ESO/La Silla, nalezli zcela nový typ proměnných hvězd. Objev se podařil na základě detekce velmi jemných změn jasnosti stálic ve sledované hvězdokupě. Pozorování odhalila dosud neznámé vlastnosti některých hvězd, které odporují současným teoriím. Vyvstává tak otázka původu těchto změn jasnosti.
Kulová hvězdokupa NGC 6752 - eso1323 Autor: ESONová pozorování provedená dalekohledem VLT dělají stelárním teoretikům těžkou hlavu
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (023/2013): Astronomové předpokládají, že hvězdy podobné Slunci v závěrečné fázi svého života odfouknou větší část své atmosféry do okolního prostoru. Nová pozorování mohutné kulové hvězdokupy provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT však oproti všem očekáváním ukázala, že většina ze zkoumaných hvězd se do této fáze vývoje nikdy nedostala. Mezinárodní tým astronomů objevil, že silným indikátorem způsobu zániku hvězdy je obsah sodíku.
Představa pulsaru PSR J0348+0432 a jeho souputníka – bílého trpaslíka - ESO1319 Autor: ESO/L. CalçadaRekordní pulsar testuje teorii relativity novým způsobem
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2013): Astronomové použili dalekohled ESO/VLT v kombinaci s radioteleskopy po celém světě, aby prozkoumali velmi neobvyklou dvojici objektů. Hvězdný pár tvoří dosud nejhmotnější známá neutronová hvězda a bílý trpaslík, který kolem ní obíhá. Tento podivný systém umožňuje testovat předpovědi Einsteinovy teorie gravitace – obecné teorie relativity – způsobem, jaký dosud nebyl možný. Zatím provedená pozorování přesně odpovídají předpovědím obecné relativity a naopak jsou v rozporu s některými alternativními teoriemi. Výsledky byly publikovány v odborném vědeckém časopise Science.
Mladé hvězdy v otevřené hvězdokupě NGC 2547 - eso1316 Autor: ESOStálice hvězdokupy NGC 2547
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2013): Tato hrstka jasných modrých stálic je hvězdokupa NGC 2547. Jedná se o zcela nedávno zformovanou skupinu hvězd v jižním souhvězdí Plachet. Snímek by pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.
představa zákrytové dvojhvězdy Autor: ESO/L. CalçadaNová metoda zpřesnila vzdálenost nedaleké galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (011/2013): Na základě téměř desetiletého pečlivého pozorování Velkého Magellanova oblaku se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo určit vzdálenost táto sousední galaxie s dosud nejvyšší dosaženou přesností. Nová měření pomohou upřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty, která vyjadřuje aktuální rychlost expanze vesmíru. To je nezbytný krok směrem k pochopení povahy tajemné temné energie, která expanzi vesmíru urychluje. Tým použil dalekohledy na observatoři ESO/La Silla v Chile a další teleskopy po celé planetě. Výsledky byly publikovány 7. března 2013 v odborném časopise Nature.
Pozůstatek po výbuchu supernovy W49B Autor: X-ray: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.; Infrared: Palomar; Radio: NSF/NRAO/VLAVelmi zdeformovaný pozůstatek po explozi supernovy na připojeném obrázku může obsahovat nejmladší černou díru, jaká vznikla v naší Galaxii. Obrázek byl vytvořen kombinací dat získaných v oboru rentgenového záření družicí Chandra X-ray Observatory (modrá a zelená barva na snímku), data v rádiovém oboru pořídila observatoř NSF Very Large Array (růžová barva) a informace v oboru infračerveného záření získala Caltech's Palomar Observatory (žlutá barva).
Superbublina DEM L50 s vyznačenou polohou supernovy Autor: X-ray: NASA/CXC/Univ of Michigan/A.E.Jaskot, Optical: NOAO/CTIO/MCELS Publikovaný kompozitní snímek ukazuje superbublinu DEM L50 (N186), která se nachází ve vzdálenosti 160 000 světelných roků od Země. Je součástí blízké nepravidelné galaxie – Velkého Magellanova mračna. Superbubliny jsou nalézány v oblastech, kde se v období uplynulých několika miliónů roků zformovaly velmi hmotné hvězdy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS
kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo
