Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pozorování supernovy na astronomické expedici v Úpici
Petr Skala Vytisknout článek

Pozorování supernovy na astronomické expedici v Úpici

Astronomická expedice v Úpici Autor: Amatérská prohlídka oblohy
Astronomická expedice v Úpici
Autor: Amatérská prohlídka oblohy
Na hvězdárně v Úpici právě probíhá letní astronomická expedice. Cílem tohoto netradičního tábora je umožnit účastníkům pozorování jak pomocí místního vybavení, tak i techniky vypůjčené a dovezené ze všech koutů republiky. Expedičníci jsou rozděleni do skupin podle svého zájmu. Mohou se věnovat například astrofotografii, vizuálnímu pozorování, či radioastronomii.

Začátek expedice se letos shodou okolností kryje se vzácnou příležitostí pozorovat maximum jasnosti supernovy. Konkrétně supernovy SN 2013EJ která byla objevena 25. 7. 2013. A nemohla proto chybět v našem pozorovacím plánu. První jasná noc s příhodnými podmínkami nastala v pondělí 5. 8. Supernova se nachází v galaxii M74 v souhvězdí Ryb a je pozorovatelná až v druhé polovině noci. První část noci byla věnována přípravě techniky a čekání na východ supernovy. Ve zbývajícím čase se podařilo zachytit i jiné zajímavé objekty. Namátkou: hvězdokupy M13 a M71 nebo mlhoviny M8 a M27 a mnoho dalších.

Supernova v galaxi M74. Fotografováno 5./6. 8. 2013 na Astronomické expedici v Úpici. Autor: Jiří Los
Supernova v galaxi M74. Fotografováno 5./6. 8. 2013 na Astronomické expedici v Úpici.
Autor: Jiří Los
Okolo jedné hodiny se již očekávaná galaxie dostala dostatečně vysoko nad obzor a mohlo začít její snímkování. Galaxie M74 svítí poměrně slabě. K jejímu dostatečnému zachycení byla zapotřebí celkem osmdesátiminutová expozice. Samotná supernova je však tak výrazná, že ji bylo velmi dobře vidět již na expozici dvouminutové. Několik expedičníků se úspěšně pokoušelo o pozorování supernovy pomocí dalekohledu o průměru 40cm a v hlavní hvězdárenské kopuli měřila CCD skupina její jasnost.

Pořadateli expedice jsou Amatérská prohlídka oblohy - sekce České astronomické společnosti, Hvězdárna v Úpici a Hvězdárna a planetárium Brno. Finanční podporu poskytla společnost ČEZ. Techniku zapůjčila firma Supra Praha, Masarykova universita, Zdeněk Řehoř, Hvězdárna v Hradci Králové, Uherskem Brodě a Vsetíně.




O autorovi

Petr Skala

Petr Skala

Petr Skala (*1986) je student doktorského studia FEL ČVUT v Praze a vášnivý amatérský astronom. O astronomii se zajímá již od útlého dětství. K tomuto krásnému koníčku ho dovedla knížka „Naše souhvězdí“ od Josipa Kleczka, kterou dostal od rodičů v době, kdy se právě naučil číst. V roce 1997 jej pak ještě více nadchl pohled dalekohledem, konkrétně triedrem 10×50, na kometu Hale-Bopp. Tyto momenty odstartovaly jeho fascinaci vesmírem. Naučil se tak mnoho nových poznatků a dozvěděl se i o legendární Astronomické expedici (s tradicí od roku 1958!), s jejíž organizací velmi rychle začal významně vypomáhat. Dvoutýdenní tábor, který probíhá na pozemku úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je pozorovat s ostatními účastníky oblohu, se pro něho stal po pár letech zázemím, v kterém pravidelně působil jako vedoucí skupiny digitální astrofotografie a nyní již poněkolikáté jako hlavní vedoucí.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »