Pozorování supernovy na astronomické expedici v Úpici
Astronomická expedice v Úpici Autor: Amatérská prohlídka oblohyNa hvězdárně v Úpici právě probíhá letní astronomická expedice. Cílem tohoto netradičního tábora je umožnit účastníkům pozorování jak pomocí místního vybavení, tak i techniky vypůjčené a dovezené ze všech koutů republiky. Expedičníci jsou rozděleni do skupin podle svého zájmu. Mohou se věnovat například astrofotografii, vizuálnímu pozorování, či radioastronomii.
Začátek expedice se letos shodou okolností kryje se vzácnou příležitostí pozorovat maximum jasnosti supernovy. Konkrétně supernovy SN 2013EJ která byla objevena 25. 7. 2013. A nemohla proto chybět v našem pozorovacím plánu. První jasná noc s příhodnými podmínkami nastala v pondělí 5. 8. Supernova se nachází v galaxii M74 v souhvězdí Ryb a je pozorovatelná až v druhé polovině noci. První část noci byla věnována přípravě techniky a čekání na východ supernovy. Ve zbývajícím čase se podařilo zachytit i jiné zajímavé objekty. Namátkou: hvězdokupy M13 a M71 nebo mlhoviny M8 a M27 a mnoho dalších.
Supernova v galaxi M74. Fotografováno 5./6. 8. 2013 na Astronomické expedici v Úpici. Autor: Jiří LosOkolo jedné hodiny se již očekávaná galaxie dostala dostatečně vysoko nad obzor a mohlo začít její snímkování. Galaxie M74 svítí poměrně slabě. K jejímu dostatečnému zachycení byla zapotřebí celkem osmdesátiminutová expozice. Samotná supernova je však tak výrazná, že ji bylo velmi dobře vidět již na expozici dvouminutové. Několik expedičníků se úspěšně pokoušelo o pozorování supernovy pomocí dalekohledu o průměru 40cm a v hlavní hvězdárenské kopuli měřila CCD skupina její jasnost.
Pořadateli expedice jsou Amatérská prohlídka oblohy - sekce České astronomické společnosti, Hvězdárna v Úpici a Hvězdárna a planetárium Brno. Finanční podporu poskytla společnost ČEZ. Techniku zapůjčila firma Supra Praha, Masarykova universita, Zdeněk Řehoř, Hvězdárna v Hradci Králové, Uherskem Brodě a Vsetíně.
Petr Skala (*1986) je student doktorského studia FEL ČVUT v Praze a vášnivý amatérský astronom. O astronomii se zajímá již od útlého dětství. K tomuto krásnému koníčku ho dovedla knížka „Naše souhvězdí“ od Josipa Kleczka, kterou dostal od rodičů v době, kdy se právě naučil číst. V roce 1997 jej pak ještě více nadchl pohled dalekohledem, konkrétně triedrem 10×50, na kometu Hale-Bopp. Tyto momenty odstartovaly jeho fascinaci vesmírem. Naučil se tak mnoho nových poznatků a dozvěděl se i o legendární Astronomické expedici (s tradicí od roku 1958!), s jejíž organizací velmi rychle začal významně vypomáhat. Dvoutýdenní tábor, který probíhá na pozemku úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je pozorovat s ostatními účastníky oblohu, se pro něho stal po pár letech zázemím, v kterém pravidelně působil jako vedoucí skupiny digitální astrofotografie a nyní již poněkolikáté jako hlavní vedoucí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza.
Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.8. až 30.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4