Když hvězdy tančí „hula hoop“
Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC)
Jak dvě vnitřní hvězdy krouží navzájem kolem sebe, periodicky nakukují z disku, jako kdyby tančily hula hoop. Samotná „obruč“ se zdá být vychýlená z těžiště centrální dvojhvězdy, pravděpodobně v důsledku narušení vlivem gravitace třetí hvězdy obíhající na periferii hvězdného systému. Celý cyklus systému s dvojicí hvězd uprostřed, zahrnující zjasnění a pokles jasnosti, hraje určitý druh kosmické hry na schovávanou vzhledem k tomu, že okolní disk je k rovině oběžné dráhy hvězd nakloněn. Astronomové jsou přesvědčeni, že se v tomto disku mohly zrodit planety a další tělesa, která tvoří místní planetární soustavu.
Družice Spitzer registrovala infračervené záření systému YLW 16A vyzařované ohřátým plynem a prachem v okolním disku, který stále ještě obklopuje tyto mladé hvězdy. Další pozorování systému pocházejí z pozemní přehlídky oblohy 2MASS, a také z pozorování pomocí přístroje NACO umístěného na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO, vybudované v Chile.
Objekt YLW 16A je čtvrtým příkladem hvězdného systému známého svým blikáním, a druhým systémem v oblasti Rho Ophiuchus s intenzivní tvorbou nových hvězd. Tento objev napovídá, že obdobné systémy mohou být mnohem četnější, než jsme si doposud mysleli. Blikající hvězdné systémy s nakloněnými disky poskytují vědcům příležitost ke zjištění, jak v takovémto prostředí vznikají planety, které mohou obíhat kolem jedné či kolem obou hvězd binárního systému. V proslulé science fiction Star Wars obíhá planeta Tatooine kolem dvou hvězd, proto je možné z jejího povrchu pozorovat západy dvou sluncí. Takovéto světy jsou označovány jako cirkumbinární planety. Astronomové mohou pozorovat, jakým způsobem je jejich světlo absorbováno materiálem disku během jednotlivých fází blikajícího hvězdného systému (zjasnění a pokles jasnosti na minimum), což zase poskytuje informace o složení materiálu vytvářejícího okolní disk.
„Tyto blikající systémy poskytují přirozené sondy k výzkumu vzniku binárních hvězdných systémů a cirkumbinárních planet,“ říká Peter Plavchan, vědecký pracovník na NASA Exoplanet Science Institute and Infrared Processing and Analysis Center at the California Institute of Technology, Pasadena, Kalifornie, hlavní autor článku, který byl přijat k publikování v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: www.spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
