Dvojhvězda, složená ze dvou bílých trpaslíků, s nejkratší oběžnou periodouMezinárodní tým astronomů, jehož členy jsou i profesor Tom Marsh a Dr. Danny Steeghs (University of Warwick, Velká Británie), zjistil, že dvě hvězdy v binárním systému HM Cancri (v souhvězdí Raka) oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 5,4 minuty. To znamená, že se jedná o dvojhvězdu s nejkratší oběžnou periodou. Je to rovněž nejmenší známá dvojhvězda. Binární systém není větší než 8 průměrů Země, což odpovídá zhruba čtvrtině vzdálenosti Měsíce.
AV CMi - 3D model situaceZákrytové dvojhvězdy patří mezi nejdéle známé a nejlépe prozkoumané proměnné hvězdy vůbec. Pozorujeme-li dvojhvězdnou soustavu z boku, periodicky dochází k zákrytům složek. To se projeví z dálky jako poklesy celkové jasnosti soustavy - takzvaná minima jasnosti.
Umělecké ztvárnění protohvězdy W33AVysvětlení, jak vznikají nejhmotnější hvězdy hluboko uvnitř hvězdné "porodnice", je jednou z nejdéle odolávajících záhad současné astronomie. Nedávná pozorování pomocí dalekohledu Gemini poskytla nové a přesvědčivé důkazy, že tyto hvězdné "těžké váhy" se mohou zrodit velmi podobným způsobem jako méně hmotné hvězdy podobné Slunci.
Rekurentní nova T Pyxidis na snímku z HSTV nedávné době se ve sdělovacích prostředcích objevila zpráva, že Zemi hrozí velké nebezpečí z vesmíru. Ve hvězdném systému T Pyxidis prý možná dojde k explozi supernovy, což bude mít pro Zemi katastrofální následky. Její záření například zničí ozónovou vrstvu, která chrání zemský povrch před ultrafialovým zářením. Je to pravda?
Hvězda Chí CygniVe vzdálenosti 550 světelných roků od Země se hvězda podobná Slunci svíjí ve smrtelné křeči. Jedná se o hvězdu Chí Cygni, která zvětšila svůj objem a stala se rudým obrem tak velkým, že v případě, pokud by se nacházela v naší Sluneční soustavě místo Slunce, pohltila by všechny vnitřní planety včetně Marsu. Kromě toho začala dramaticky pulsovat - periodicky zvětšovat a zmenšovat svůj objem - jako by v jejím nitru tlouklo obrovské srdce. Detailní snímky povrchu této vzdálené hvězdy ukazují neobyčejné podrobnosti v pulzujícím materiálu.
Objevový snímek průvodce hvězdy AlcorU Alcora, známé hvězdy ze souhvězdí Velkého vozu, byl objeven červený průvodce. Slabou hvězdičku objevili astronomové v rámci projektu 1640 (Project 1640), když odstínili veškeré světlo Alcora pomocí koronografu. Astronomové určili, že Alcor B je trpasličí hvězdou spektrální třídy M, jejíž hmotnost asi 250krát překračuje hmotnost planety Jupiter.
Dráha bílého trpaslíka NLTT 11748 naší GalaxiíAstronomové Adéla Kawka a Stéphane Vennes z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově objevili jednu z nejstarších a nejrychlejších hvězd v naší Galaxii, bílého trpaslíka o extrémně nízké hmotnosti.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 7. prosince 2009
Neutronová hvězda v centru pozůstatku po explozi supernovy Cas ANa tomto snímku, který pořídila kosmická observatoř Chandra X-ray Observatory, je zachycena centrální oblast pozůstatku po výbuchu supernovy, označovaného jako Cassiopeia A (zkráceně Cas A), tj. pozůstatku po explozi hmotné hvězdy v naší Galaxii. Byly získány důkazy přítomnosti tenké uhlíkové atmosféry na povrchu neutronové hvězdy, která se nachází v centru již zmiňované mlhoviny. Umělecká představa znázorňuje neutronovou hvězdu, obalenou uhlíkovou atmosférou.
Rozpínající se mlhovina kolem hvězdy V445 PupAstronomové našli hvězdu, která vybuchne jako supernova typu Ia. Díky schopnosti teleskopu VLT získat snímky tak ostré, jako by se nacházel ve vesmíru, vytvořili astronomové první video-sekvenci velmi neobvyklé obálky vyvržené "upíří hvězdou". Ta v listopadu 2000, poté co pohltila část hmoty svého průvodce, výrazně zjasnila. To astronomům umožnilo určit vzdálenost a skutečnou jasnost vybuchujícího objektu. Zdá se, že se jedná o dvojhvězdný systém, který je vhodným kandidátem na supernovu typu Ia, specifický typ supernovy používaný v kosmologii například při studiu temné energie.
Petřínská hvězdárna
Všichni zájemci o proměnné hvězdy a exoplanety jsou srdečně zváni na listopadovou konferenci o těchto tématech. Akce proběhne ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 na Štefánikově hvězdárně v Praze.
Detailní snímek části spirální galaxie M 83Skvělá nová kamera, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.
Exploze ve známé Mlhovině v OrionuFotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající "prsty" materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. Astronomové jsou přesvědčeni, že ke katastrofické události došlo zhruba před 500 roky v soustavě mladých hvězd.
Na středu 4. listopadu 2009 od 19:00 hodin připravila Hvězdárna a planetárium České Budějovice přednášku doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. pod názvem "Hvězdy a my".
Bílý trpaslík Vědci si vypůjčili techniku používanou seismology k prozkoumávání zemského nitra k sondáži do nitra bílého trpaslíka. A výsledek - hloubková mapa rotace tohoto kompaktního tělesa. Bílí trpaslík rotuje stejně pomalu v nitru jako na povrchu.
Vznikající planetární soustava LRLL 31 v souhvězdí PerseaAstronomové odhalili zajímavou situaci v okolí mladé hvězdy. Něco, snad další hvězda či planeta, jak se zdá, svým působením vytváří shluk materiálu v protoplanetárním disku, který hvězdu obklopuje. Pozorování uskutečněná pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu na oběžné dráze kolem Země tak poskytla výjimečný pohled do počáteční fáze formování planet.
Společné foto účastníků, Zleva: R. Dřevěný, M. Vrašťák, L. Brát, M. Mašek, M. Klos (dole), J. Trnka, J. Speil, Mrs. Speilová, B. Hladík (nahoře), T. Kalisch (zcela dole), J. Klimentová, H. Kučáková, P. Kliment, Z. Fischerová, P. SobotkaPodobně jako v minulých dvou ročnících praktika jsme využili možnosti uspořádat tuto akci v lokalitě pro pozorovatele zaslíbené, v Krkonoších v Peci pod Sněžkou.
Akreční disk kolem bílého trpaslíkaKosmický dalekohled XMM-Newton, který na oběžnou dráhu kolem Země vypustila Evropská kosmická agentura, objevil na základě pozorování v oboru rentgenového záření vesmírnou "Rosettskou desku". Pořídil totiž první detailní snímek tzv. bílého trpaslíka, kroužícího kolem druhé složky dvojhvězdy, který může explodovat během příštích několika miliónů roků jako speciální typ supernovy. Tyto supernovy jsou využívány jako "standardní svíčky" k určování vzdáleností ve vesmíru a tudíž k pochopení rozpínání vesmíru.
Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003Na přelomu roku 2008 a 2009 byla vyhlášena kampaň na pozorování extrémně dlouhoperiodické zákrytové dvojhvězdy EE Cephei. Jedná se o dvojhvězdu s periodou oběhu 5,6 roku a je velmi vzácná tím, že ji pozorujeme takřka přesně z boku, v rovině oběhu. I přes velikou vzdálenost obou složek dvojhvězdy tak dochází k zákrytům - jedna složka přejde před druhou. Protože k zákrytům dochází jen jednou za 5,6 let, je důležité co nejlépe je zachytit fotometricky.
Pravděpodobný vzhled Slunce během vývojeHvězdy podobné našemu Slunci (dvojníci Slunce) umožnily astronomům "cestovat" v čase a spatřit doslova macešské podmínky převládající jak v raném věku Sluneční soustavy, tak i v jejím budoucím vývoji, stejně tak i v planetárních soustavách kolem jiných hvězd. Tyto výzkumy mohou vést k důkladnému nahlédnutí do počátků života na Zemi a k odhalení, jak pravděpodobný (či nepravděpodobný) je vznik života někde jinde ve vesmíru.
Nejostřejší snímek BetelgeusePoužitím různých nejmodernějších technik a ESO VLT (Very Large Telescope), získaly dvě skupiny astronomů dosud nejpodrobnější obraz superobří hvězdy Betelgeuse. Ukázalo se, že hvězda je obalena obrovským oblakem plynu, téměř tak velikým jako naše Sluneční soustava a na svém povrchu má gigantickou rozpínající se bublinu. Je to důležitá indicie, naznačující způsob, jak veleobři ztrácejí hmotu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 3.387 au, od Slunce 3.332 au. Jasná hvězda vpravo nahoře je iota And a její jasnost se uvádí 4.29mag
