Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Lehká versus těžká hvězdná váha

Lehká versus těžká hvězdná váha

Umělecké ztvárnění protohvězdy W33A
Umělecké ztvárnění protohvězdy W33A
Vysvětlení, jak vznikají nejhmotnější hvězdy hluboko uvnitř hvězdné "porodnice", je jednou z nejdéle odolávajících záhad současné astronomie. Nedávná pozorování pomocí dalekohledu Gemini poskytla nové a přesvědčivé důkazy, že tyto hvězdné "těžké váhy" se mohou zrodit velmi podobným způsobem jako méně hmotné hvězdy podobné Slunci.

"Když vzniká velmi hmotná hvězda, velmi rychle se podobá hvězdám jako je například Slunce. Nadále se však zvětšuje a vymaňuje ze svého rodného oblaku," říká Ben Davies (University of Leeds, UK a Rochester Institute of Technology). "Problém spočívá v tom, že pokud chcete spatřit hmotnou hvězdu ve fázi vzniku, musíte být schopni proniknout zrakem skrz neprůhledná oblaka do míst, kde se celý proces odehrává."

Ben Davies je vedoucím mezinárodního týmu vědců, kteří využili pozorování v oboru infračerveného záření a extrémní rozlišení pomocí adaptivní optiky k vyřešení tohoto problému. To umožnilo týmu proniknout skrz obálku prachoplynného oblaku, obklopujícího hmotnou protohvězdu W33A. Co objevili, bylo "důvěrně známé, podobně jako šálek dobrého čaje. To je přesně ten druh důkazu, který jsme chtěli vidět," říká člen týmu Melvin Hoare, rovněž z univerzity v Leedsu.

Daviesův tým vypočítal, že prenatální hvězda je minimálně 10krát hmotnější než Slunce a stále velmi rychle nabývá na hmotnosti. Podle Daviese to je vůbec poprvé, co jsme byli schopni sledovat dynamiku hluboko uvnitř "kolébky" hvězdné těžké váhy v těchto neuvěřitelných detailech. "Zachytili jsme velmi hmotnou hvězdu přímo v okamžiku jejího zrodu a objevili znaky akrečního disku usazeného uvnitř toroidu, obsahujícího plyn a prach. Rovněž jsme rozlišili materiál unikající pryč ze soustavy v polárních oblastech rychlostí převyšující 300 km/s. Všechny tyto symptomy jsou běžné při procesu vzniku podstatně menších hvězd."

IR spektrum protohvězdy W33A podle pozorování družice ISO
IR spektrum protohvězdy W33A podle pozorování družice ISO
Velmi hmotná hvězda, která vzniká v objektu W33A, je zcela zastíněna a ve viditelném světle (na které je citlivé lidské oko) není pozorovatelná, avšak jak vysvětluje Davies … "zatímco viditelné záření je zeslabeno o faktor zhruba 10 000, většina infračerveného záření může bez problémů proniknout materiálem obklopujícím hvězdu. To nám umožňuje letmo zahlédnout, co se děje uvnitř zárodečného materiálu W33A."

Několik protichůdných teorií se snažilo vysvětlit, jak se rodí hmotné hvězdy; zda-li se jedná o zvětšenou verzi vzniku málo hmotných hvězd, či zda se jedná o zcela odlišný komplikovaný fyzikální proces. Díky současným pozorováním za využití adaptivní optiky a infračervené spektroskopie se podařilo zachytit hmotnou hvězdu ve stadiu vzniku.

Daviesův tým využil výkonnou adaptivní optiku k odstranění atmosférických defektů a následně rozložil světlo pomocí spektrografu NIFS (Near-Infrared Integral Field Spectrograph) na dalekohledu Frederick C. Gillett Gemini North Telescope s objektivem o průměru 8 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy). Spektrograf NIFS vytvořil spektrální snímek, skládající se z 2 000 jednotlivých spekter části oblohy, zahrnující "srdce" útvaru W33A. Tato data umožňují vědcům podívat se na jednotlivé charakteristiky spektra v každém jeho bodě a sestavit prostorový obraz prostředí v okolí vznikající hvězdy. "Byli jsme schopni nejen rozlišit detaily v prostoru vnitřní části mlhoviny, ale také studovat její dynamiku na základě měření Dopplerova posunu spektrálních čar záření horkého plynu a tím určit rychlosti jeho proudění v okolí mladé hvězdy," říká Davies. "Toto je úžasně efektivní pracovní nástroj pro pochopení skrytých procesů vzniku hvězd."

Oblast W33A se nachází ve vzdálenosti 12 000 světelných roků směrem do souhvězdí Střelce (Sagittarius). Dřívější výzkumy tohoto objektu pouze narážely na jeho dynamický charakter, avšak až doposud nebyl studován tak důkladně při použití kombinace adaptivní optiky a spektroskopu.

Colin Aspin (Institute for Astronomy, University of Hawai‘i) dodává: "Tento výsledek nám poprvé ukázal, že hmotné hvězdy vznikají podobným způsobem, jako jejich méně hmotné sestry a rovněž ukázal, že infračervená spektroskopie je dobrou cestou k výzkumu nejranějšího období vývoje hvězd."

Zdroj: www.gemini.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »