Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Lehká versus těžká hvězdná váha

Lehká versus těžká hvězdná váha

Umělecké ztvárnění protohvězdy W33A
Umělecké ztvárnění protohvězdy W33A
Vysvětlení, jak vznikají nejhmotnější hvězdy hluboko uvnitř hvězdné "porodnice", je jednou z nejdéle odolávajících záhad současné astronomie. Nedávná pozorování pomocí dalekohledu Gemini poskytla nové a přesvědčivé důkazy, že tyto hvězdné "těžké váhy" se mohou zrodit velmi podobným způsobem jako méně hmotné hvězdy podobné Slunci.

"Když vzniká velmi hmotná hvězda, velmi rychle se podobá hvězdám jako je například Slunce. Nadále se však zvětšuje a vymaňuje ze svého rodného oblaku," říká Ben Davies (University of Leeds, UK a Rochester Institute of Technology). "Problém spočívá v tom, že pokud chcete spatřit hmotnou hvězdu ve fázi vzniku, musíte být schopni proniknout zrakem skrz neprůhledná oblaka do míst, kde se celý proces odehrává."

Ben Davies je vedoucím mezinárodního týmu vědců, kteří využili pozorování v oboru infračerveného záření a extrémní rozlišení pomocí adaptivní optiky k vyřešení tohoto problému. To umožnilo týmu proniknout skrz obálku prachoplynného oblaku, obklopujícího hmotnou protohvězdu W33A. Co objevili, bylo "důvěrně známé, podobně jako šálek dobrého čaje. To je přesně ten druh důkazu, který jsme chtěli vidět," říká člen týmu Melvin Hoare, rovněž z univerzity v Leedsu.

Daviesův tým vypočítal, že prenatální hvězda je minimálně 10krát hmotnější než Slunce a stále velmi rychle nabývá na hmotnosti. Podle Daviese to je vůbec poprvé, co jsme byli schopni sledovat dynamiku hluboko uvnitř "kolébky" hvězdné těžké váhy v těchto neuvěřitelných detailech. "Zachytili jsme velmi hmotnou hvězdu přímo v okamžiku jejího zrodu a objevili znaky akrečního disku usazeného uvnitř toroidu, obsahujícího plyn a prach. Rovněž jsme rozlišili materiál unikající pryč ze soustavy v polárních oblastech rychlostí převyšující 300 km/s. Všechny tyto symptomy jsou běžné při procesu vzniku podstatně menších hvězd."

IR spektrum protohvězdy W33A podle pozorování družice ISO
IR spektrum protohvězdy W33A podle pozorování družice ISO
Velmi hmotná hvězda, která vzniká v objektu W33A, je zcela zastíněna a ve viditelném světle (na které je citlivé lidské oko) není pozorovatelná, avšak jak vysvětluje Davies … "zatímco viditelné záření je zeslabeno o faktor zhruba 10 000, většina infračerveného záření může bez problémů proniknout materiálem obklopujícím hvězdu. To nám umožňuje letmo zahlédnout, co se děje uvnitř zárodečného materiálu W33A."

Několik protichůdných teorií se snažilo vysvětlit, jak se rodí hmotné hvězdy; zda-li se jedná o zvětšenou verzi vzniku málo hmotných hvězd, či zda se jedná o zcela odlišný komplikovaný fyzikální proces. Díky současným pozorováním za využití adaptivní optiky a infračervené spektroskopie se podařilo zachytit hmotnou hvězdu ve stadiu vzniku.

Daviesův tým využil výkonnou adaptivní optiku k odstranění atmosférických defektů a následně rozložil světlo pomocí spektrografu NIFS (Near-Infrared Integral Field Spectrograph) na dalekohledu Frederick C. Gillett Gemini North Telescope s objektivem o průměru 8 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy). Spektrograf NIFS vytvořil spektrální snímek, skládající se z 2 000 jednotlivých spekter části oblohy, zahrnující "srdce" útvaru W33A. Tato data umožňují vědcům podívat se na jednotlivé charakteristiky spektra v každém jeho bodě a sestavit prostorový obraz prostředí v okolí vznikající hvězdy. "Byli jsme schopni nejen rozlišit detaily v prostoru vnitřní části mlhoviny, ale také studovat její dynamiku na základě měření Dopplerova posunu spektrálních čar záření horkého plynu a tím určit rychlosti jeho proudění v okolí mladé hvězdy," říká Davies. "Toto je úžasně efektivní pracovní nástroj pro pochopení skrytých procesů vzniku hvězd."

Oblast W33A se nachází ve vzdálenosti 12 000 světelných roků směrem do souhvězdí Střelce (Sagittarius). Dřívější výzkumy tohoto objektu pouze narážely na jeho dynamický charakter, avšak až doposud nebyl studován tak důkladně při použití kombinace adaptivní optiky a spektroskopu.

Colin Aspin (Institute for Astronomy, University of Hawai‘i) dodává: "Tento výsledek nám poprvé ukázal, že hmotné hvězdy vznikají podobným způsobem, jako jejich méně hmotné sestry a rovněž ukázal, že infračervená spektroskopie je dobrou cestou k výzkumu nejranějšího období vývoje hvězd."

Zdroj: www.gemini.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »