Rozpínající se mlhovina kolem hvězdy V445 PupAstronomové našli hvězdu, která vybuchne jako supernova typu Ia. Díky schopnosti teleskopu VLT získat snímky tak ostré, jako by se nacházel ve vesmíru, vytvořili astronomové první video-sekvenci velmi neobvyklé obálky vyvržené "upíří hvězdou". Ta v listopadu 2000, poté co pohltila část hmoty svého průvodce, výrazně zjasnila. To astronomům umožnilo určit vzdálenost a skutečnou jasnost vybuchujícího objektu. Zdá se, že se jedná o dvojhvězdný systém, který je vhodným kandidátem na supernovu typu Ia, specifický typ supernovy používaný v kosmologii například při studiu temné energie.
Petřínská hvězdárna
Všichni zájemci o proměnné hvězdy a exoplanety jsou srdečně zváni na listopadovou konferenci o těchto tématech. Akce proběhne ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 na Štefánikově hvězdárně v Praze.
Detailní snímek části spirální galaxie M 83Skvělá nová kamera, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.
Exploze ve známé Mlhovině v OrionuFotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající "prsty" materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. Astronomové jsou přesvědčeni, že ke katastrofické události došlo zhruba před 500 roky v soustavě mladých hvězd.
Na středu 4. listopadu 2009 od 19:00 hodin připravila Hvězdárna a planetárium České Budějovice přednášku doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. pod názvem "Hvězdy a my".
Bílý trpaslík Vědci si vypůjčili techniku používanou seismology k prozkoumávání zemského nitra k sondáži do nitra bílého trpaslíka. A výsledek - hloubková mapa rotace tohoto kompaktního tělesa. Bílí trpaslík rotuje stejně pomalu v nitru jako na povrchu.
Vznikající planetární soustava LRLL 31 v souhvězdí PerseaAstronomové odhalili zajímavou situaci v okolí mladé hvězdy. Něco, snad další hvězda či planeta, jak se zdá, svým působením vytváří shluk materiálu v protoplanetárním disku, který hvězdu obklopuje. Pozorování uskutečněná pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu na oběžné dráze kolem Země tak poskytla výjimečný pohled do počáteční fáze formování planet.
Společné foto účastníků, Zleva: R. Dřevěný, M. Vrašťák, L. Brát, M. Mašek, M. Klos (dole), J. Trnka, J. Speil, Mrs. Speilová, B. Hladík (nahoře), T. Kalisch (zcela dole), J. Klimentová, H. Kučáková, P. Kliment, Z. Fischerová, P. SobotkaPodobně jako v minulých dvou ročnících praktika jsme využili možnosti uspořádat tuto akci v lokalitě pro pozorovatele zaslíbené, v Krkonoších v Peci pod Sněžkou.
Akreční disk kolem bílého trpaslíkaKosmický dalekohled XMM-Newton, který na oběžnou dráhu kolem Země vypustila Evropská kosmická agentura, objevil na základě pozorování v oboru rentgenového záření vesmírnou "Rosettskou desku". Pořídil totiž první detailní snímek tzv. bílého trpaslíka, kroužícího kolem druhé složky dvojhvězdy, který může explodovat během příštích několika miliónů roků jako speciální typ supernovy. Tyto supernovy jsou využívány jako "standardní svíčky" k určování vzdáleností ve vesmíru a tudíž k pochopení rozpínání vesmíru.
Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003Na přelomu roku 2008 a 2009 byla vyhlášena kampaň na pozorování extrémně dlouhoperiodické zákrytové dvojhvězdy EE Cephei. Jedná se o dvojhvězdu s periodou oběhu 5,6 roku a je velmi vzácná tím, že ji pozorujeme takřka přesně z boku, v rovině oběhu. I přes velikou vzdálenost obou složek dvojhvězdy tak dochází k zákrytům - jedna složka přejde před druhou. Protože k zákrytům dochází jen jednou za 5,6 let, je důležité co nejlépe je zachytit fotometricky.
Pravděpodobný vzhled Slunce během vývojeHvězdy podobné našemu Slunci (dvojníci Slunce) umožnily astronomům "cestovat" v čase a spatřit doslova macešské podmínky převládající jak v raném věku Sluneční soustavy, tak i v jejím budoucím vývoji, stejně tak i v planetárních soustavách kolem jiných hvězd. Tyto výzkumy mohou vést k důkladnému nahlédnutí do počátků života na Zemi a k odhalení, jak pravděpodobný (či nepravděpodobný) je vznik života někde jinde ve vesmíru.
Nejostřejší snímek BetelgeusePoužitím různých nejmodernějších technik a ESO VLT (Very Large Telescope), získaly dvě skupiny astronomů dosud nejpodrobnější obraz superobří hvězdy Betelgeuse. Ukázalo se, že hvězda je obalena obrovským oblakem plynu, téměř tak velikým jako naše Sluneční soustava a na svém povrchu má gigantickou rozpínající se bublinu. Je to důležitá indicie, naznačující způsob, jak veleobři ztrácejí hmotu.
Povrchy hviezd, podobne ako aj fotosféra nášho Slnka sú z času na čas pokryté škvrnami. V prípade Slnka niet žiadnych pochybností o spôsobe pozorovania slnečnej fotosféry, no pri vzdialených hviezdach je pozorovanie hviezdnych povrchov takmer nemožné.
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046 Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.
BetelgeuseNejen vzdálené galaxie a exotické objekty, ale i zdánlivě obyčejné hvězdy dokáží vědcům zamotat hlavu. To je i případ astronomů z univerzity v Berkeley, kteří pozorují hvězdu Betelgeuse na observatoři Mt. Wilson v USA. Nejjasnější hvězda souhvězdí Orion se totiž neustále zmenšuje.
Pozorování proměnných hvězd patří mezi tradiční činnost astronomů amatérů. Ať už máte jen malý trieder nebo větší dalekohled s CCD kamerou či digitální zrcadlovkou, určitě si vyberete z dostupných pozorovacích programů a můžete se plnohodnotně zapojit do odborného pozorování vesmíru. Nejlepší způsob, jak začít pozorovat proměnné hvězdy a dokonce i extrasolární planety je zúčastnit se týdenního praktika v Krkonoších.
15. - 23. 8. 2009, Pec pod Sněžkou.
O životě hvězd vázaných ve dvojhvězdách diskutuje na 150 odborníků ze 30 zemí na mezinárodní konferenci v Brně. Konference "Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru" se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie a oslav 90. výročí založení Masarykovy univerzity ve dnech 8. - 12. června 2009 v prostorách její Přírodovědecké fakulty.
Silikátové krystalky v prachoplynném disku kolem hvězdy EX Lupi.Astronomové se dlouho zajímali o to, jak se drobounké silikátové krystalky, které potřebují ke svému vzniku vysoké teploty, staly součástí ledových komet, zrozených za mrazivých teplot na vnějším okraji Sluneční soustavy. Tyto krystalky by měly začít svoji existenci jako nekrystalické polymorfní silikátové částice, částečně smíchané s plynem a prachem, z kterého se zformovala naše planetární soustava.
Hnědý trpaslík Wolf 940B.Mezinárodní tým astronomů pod vedením pracovníků University of Hertfordshire (Velká Británie), objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Nové těleso, označené Wolf 940B a obíhající kolem červeného trpaslíka Wolf 940, se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země.
Supernova 2005gl před výbuchem, během něj a po němIzraelským a americkým vědcům se povedlo velice zajímavé pozorování. Díky archivním snímkům Hubblova dalekohledu a dalekohledu Keck na Havaji, dokázali sledovat velmi hmotnou supernovu 2005gl nejen při výbuchu, ale také několik let před ním a po něm.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2
Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging)
Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo.
Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight
