Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající hvězdy v galaxii M 83

Vznikající hvězdy v galaxii M 83

Detailní snímek části spirální galaxie M 83
Detailní snímek části spirální galaxie M 83
Skvělá nová kamera, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.

Galaxie přezdívaná též "Jižní větrník" je známá mnohem intenzivnější tvorbou hvězd než například naše Galaxie, především v oblasti jejího jádra. Neobyčejně ostré "oko" kamery WFC3 (Wide Field Camera 3) zachytilo stovky mladých hvězdokup, pradávných shluků kulových hvězdokup a stovky tisíc individuálních hvězd, ponejvíce modrých a červených veleobrů.

V pravé části obrázku je detailní pohled Hubblova dalekohledu na bezpočet hvězd v blízkosti galaktického jádra - viz jasná bělavá oblast v pravé části snímku. Fotografie celé galaxie, pořízená širokoúhlou kamerou na dalekohledu o průměru 2,2 m (Evropská jižní observatoř ESO, La Silla, Chile), je vidět na levém snímku. Bílý čtverec zde vyznačuje oblast, vyfotografovanou pomocí kamery na HST.

Široký rozsah vlnových délek, na nichž pracuje kamera WFC3 (od ultrafialového až po blízké infračervené záření), umožnil odhalit hvězdy na nejrůznějších stupních vývoje, což dovolilo astronomům analyzovat historii formování hvězd v této galaxii.

Fotografie odhalila v nevídaném detailu současnou intenzivní tvorbu hvězd v této proslulé spirální galaxii. Nejnovější generace hvězd vznikaly převážně ve hvězdokupách na okrajích proudů tmavého prachu, kopírujících spirální ramena. Tyto nejmladší hvězdy, jejichž věk je pouhých několik miliónů roků, "protrhly" své prachové obálky (tzv. kokony) a vytvořily bubliny červeně zářícího plynného vodíku.

Takto vytvořené oblasti dodávají spirálním ramenům vzezření barevného ementálu. Postupně prudký hvězdný vítr (proud nabitých částic), unikající z mladých hvězd, odfouknul plyn do větší vzdálenosti a odhalil tak modré hvězdokupy. Stáří těchto hvězd je 1 až 10 miliónů roků. Starší hvězdy nejsou tak modré.

Proud plynu a prachu, rozdělující galaktické jádro napříč, může podněcovat tvorbu hvězd v jádru galaxie. Materiál je usměrňován do galaktického centra, kde se nachází nejaktivnější místo, pokud se týká vzniku hvězd. Nejzářivější hvězdokupy jsou rozmístěny podél spirálních ramen v blízkosti jádra galaxie.

Pomocí kamery WFC3 byly v galaxii rovněž identifikovány četné pozůstatky explodovaných hvězd. Na fotografii lze spatřit zhruba 60 pozůstatků po explozi supernovy (zániku hmotné hvězdy), což je 5krát více, než bylo v této oblasti známo dříve. Studiem těchto pozůstatků mohou astronomové lépe porozumět vlastnostem předchůdců supernov, které jsou zodpovědné za produkci a rozptýlení většiny těžkých kovů uvnitř galaxie.

Galaxie M 83, která se nachází na jižní polokouli, je často srovnávána s galaxií M 51, přezdívanou Vírová galaxie, nacházející se na severní polokouli. Promítá se do souhvězdí Hydry a od Země je vzdálena 15 miliónů světelných roků (je tedy dvakrát blíže než galaxie M 51).

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »