Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající hvězdy v galaxii M 83

Vznikající hvězdy v galaxii M 83

Detailní snímek části spirální galaxie M 83
Detailní snímek části spirální galaxie M 83
Skvělá nová kamera, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.

Galaxie přezdívaná též "Jižní větrník" je známá mnohem intenzivnější tvorbou hvězd než například naše Galaxie, především v oblasti jejího jádra. Neobyčejně ostré "oko" kamery WFC3 (Wide Field Camera 3) zachytilo stovky mladých hvězdokup, pradávných shluků kulových hvězdokup a stovky tisíc individuálních hvězd, ponejvíce modrých a červených veleobrů.

V pravé části obrázku je detailní pohled Hubblova dalekohledu na bezpočet hvězd v blízkosti galaktického jádra - viz jasná bělavá oblast v pravé části snímku. Fotografie celé galaxie, pořízená širokoúhlou kamerou na dalekohledu o průměru 2,2 m (Evropská jižní observatoř ESO, La Silla, Chile), je vidět na levém snímku. Bílý čtverec zde vyznačuje oblast, vyfotografovanou pomocí kamery na HST.

Široký rozsah vlnových délek, na nichž pracuje kamera WFC3 (od ultrafialového až po blízké infračervené záření), umožnil odhalit hvězdy na nejrůznějších stupních vývoje, což dovolilo astronomům analyzovat historii formování hvězd v této galaxii.

Fotografie odhalila v nevídaném detailu současnou intenzivní tvorbu hvězd v této proslulé spirální galaxii. Nejnovější generace hvězd vznikaly převážně ve hvězdokupách na okrajích proudů tmavého prachu, kopírujících spirální ramena. Tyto nejmladší hvězdy, jejichž věk je pouhých několik miliónů roků, "protrhly" své prachové obálky (tzv. kokony) a vytvořily bubliny červeně zářícího plynného vodíku.

Takto vytvořené oblasti dodávají spirálním ramenům vzezření barevného ementálu. Postupně prudký hvězdný vítr (proud nabitých částic), unikající z mladých hvězd, odfouknul plyn do větší vzdálenosti a odhalil tak modré hvězdokupy. Stáří těchto hvězd je 1 až 10 miliónů roků. Starší hvězdy nejsou tak modré.

Proud plynu a prachu, rozdělující galaktické jádro napříč, může podněcovat tvorbu hvězd v jádru galaxie. Materiál je usměrňován do galaktického centra, kde se nachází nejaktivnější místo, pokud se týká vzniku hvězd. Nejzářivější hvězdokupy jsou rozmístěny podél spirálních ramen v blízkosti jádra galaxie.

Pomocí kamery WFC3 byly v galaxii rovněž identifikovány četné pozůstatky explodovaných hvězd. Na fotografii lze spatřit zhruba 60 pozůstatků po explozi supernovy (zániku hmotné hvězdy), což je 5krát více, než bylo v této oblasti známo dříve. Studiem těchto pozůstatků mohou astronomové lépe porozumět vlastnostem předchůdců supernov, které jsou zodpovědné za produkci a rozptýlení většiny těžkých kovů uvnitř galaxie.

Galaxie M 83, která se nachází na jižní polokouli, je často srovnávána s galaxií M 51, přezdívanou Vírová galaxie, nacházející se na severní polokouli. Promítá se do souhvězdí Hydry a od Země je vzdálena 15 miliónů světelných roků (je tedy dvakrát blíže než galaxie M 51).

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »