Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající hvězdy v galaxii M 83

Vznikající hvězdy v galaxii M 83

Detailní snímek části spirální galaxie M 83
Detailní snímek části spirální galaxie M 83
Skvělá nová kamera, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.

Galaxie přezdívaná též "Jižní větrník" je známá mnohem intenzivnější tvorbou hvězd než například naše Galaxie, především v oblasti jejího jádra. Neobyčejně ostré "oko" kamery WFC3 (Wide Field Camera 3) zachytilo stovky mladých hvězdokup, pradávných shluků kulových hvězdokup a stovky tisíc individuálních hvězd, ponejvíce modrých a červených veleobrů.

V pravé části obrázku je detailní pohled Hubblova dalekohledu na bezpočet hvězd v blízkosti galaktického jádra - viz jasná bělavá oblast v pravé části snímku. Fotografie celé galaxie, pořízená širokoúhlou kamerou na dalekohledu o průměru 2,2 m (Evropská jižní observatoř ESO, La Silla, Chile), je vidět na levém snímku. Bílý čtverec zde vyznačuje oblast, vyfotografovanou pomocí kamery na HST.

Široký rozsah vlnových délek, na nichž pracuje kamera WFC3 (od ultrafialového až po blízké infračervené záření), umožnil odhalit hvězdy na nejrůznějších stupních vývoje, což dovolilo astronomům analyzovat historii formování hvězd v této galaxii.

Fotografie odhalila v nevídaném detailu současnou intenzivní tvorbu hvězd v této proslulé spirální galaxii. Nejnovější generace hvězd vznikaly převážně ve hvězdokupách na okrajích proudů tmavého prachu, kopírujících spirální ramena. Tyto nejmladší hvězdy, jejichž věk je pouhých několik miliónů roků, "protrhly" své prachové obálky (tzv. kokony) a vytvořily bubliny červeně zářícího plynného vodíku.

Takto vytvořené oblasti dodávají spirálním ramenům vzezření barevného ementálu. Postupně prudký hvězdný vítr (proud nabitých částic), unikající z mladých hvězd, odfouknul plyn do větší vzdálenosti a odhalil tak modré hvězdokupy. Stáří těchto hvězd je 1 až 10 miliónů roků. Starší hvězdy nejsou tak modré.

Proud plynu a prachu, rozdělující galaktické jádro napříč, může podněcovat tvorbu hvězd v jádru galaxie. Materiál je usměrňován do galaktického centra, kde se nachází nejaktivnější místo, pokud se týká vzniku hvězd. Nejzářivější hvězdokupy jsou rozmístěny podél spirálních ramen v blízkosti jádra galaxie.

Pomocí kamery WFC3 byly v galaxii rovněž identifikovány četné pozůstatky explodovaných hvězd. Na fotografii lze spatřit zhruba 60 pozůstatků po explozi supernovy (zániku hmotné hvězdy), což je 5krát více, než bylo v této oblasti známo dříve. Studiem těchto pozůstatků mohou astronomové lépe porozumět vlastnostem předchůdců supernov, které jsou zodpovědné za produkci a rozptýlení většiny těžkých kovů uvnitř galaxie.

Galaxie M 83, která se nachází na jižní polokouli, je často srovnávána s galaxií M 51, přezdívanou Vírová galaxie, nacházející se na severní polokouli. Promítá se do souhvězdí Hydry a od Země je vzdálena 15 miliónů světelných roků (je tedy dvakrát blíže než galaxie M 51).

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »