Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Bílý trpaslík brzy exploduje jako supernova

Bílý trpaslík brzy exploduje jako supernova

Akreční disk kolem bílého trpaslíka
Akreční disk kolem bílého trpaslíka
Kosmický dalekohled XMM-Newton, který na oběžnou dráhu kolem Země vypustila Evropská kosmická agentura, objevil na základě pozorování v oboru rentgenového záření vesmírnou "Rosettskou desku". Pořídil totiž první detailní snímek tzv. bílého trpaslíka, kroužícího kolem druhé složky dvojhvězdy, který může explodovat během příštích několika miliónů roků jako speciální typ supernovy. Tyto supernovy jsou využívány jako "standardní svíčky" k určování vzdáleností ve vesmíru a tudíž k pochopení rozpínání vesmíru.

Astronomové jsou na stopě tomuto záhadnému objektu již od roku 1997, kdy prostřednictvím družice ROSAT objevili zdroj rentgenového záření v blízkosti poměrně jasné hvězdy HD 49798. Nyní byl díky vyšší citlivosti kosmického dalekohledu XMM-Newton tento záhadný objekt sledován na jeho oběžné dráze. Pozorování ukázala, že se jedná o bílého trpaslíka - umírající jádro staré hvězdy - vyzařujícího do prostoru intenzivní rentgenové záření. Hvězdná soustava se nachází ve vzdálenosti asi 2100 světelných let.

Sandro Mereghetti (INAF-IASF Milán, Itálie) a jeho spolupracovníci rovněž objevili, že se v tomto případě nejedná o obyčejného bílého trpaslíka. Určili jeho hmotnost a zjistili, že více než dvojnásobně přesahuje předpokládanou hodnotu. Většina bílých trpaslíků představuje objekty s hmotností 0,6 hmotností Slunce, napěchovanou do objektu velikosti Země. Tento specifický bílý trpaslík obsahuje přinejmenším dvojnásobné množství hmoty, avšak jeho průměr je sotva poloviční, než má naše planeta. Rovněž se velmi rychle otáčí kolem své osy jednou za 13 sekund, což z něj dělá "nejrychlejšího" známého bílého trpaslíka.

Stanovení hmotnosti je velmi spolehlivé, neboť družice XMM-Newton získávala po delší dobu data, která umožnila astronomům použít nejpřesnější metodu pro "vážení" hvězd, která je používána v gravitační fyzice a kterou "vymyslel" Isaac Newton již v 17. století. Nejpravděpodobnější je, že bílý trpaslík zvýšil svoji hmotnost na neobvyklou hodnotu díky plynu, ukradnutému ze svého průvodce. Tento materiál se ukládá na povrchu bílého trpaslíka při procesu známém jak akrece. Plyn nejprve vytváří akreční disk kolem kolem bílého trpaslíka, odkud doplňuje jeho hmotnost. Při své hmotnosti 1,3 hmotnosti Slunce je nyní pozorovaný bílý trpaslík blízko rizikového hmotnostního limitu.

Jakmile jeho hmotnost vzroste na hodnotu 1,4 hmotnosti Slunce, potom bílý trpaslík buď exploduje, nebo se zhroutí do podoby ještě kompaktnějšího objektu, tzv. neutronové hvězdy. Exploze bílého trpaslíka je nejlepším objasněním pro supernovy typu Ia - což jsou velmi světelné úkazy, využívané jako standardní kosmologické svíčky, pomocí jejichž zjištěné jasnosti astronomové určují vzdálenosti ve vesmíru. Až doposud nebyli astronomové schopni najít "rostoucího" bílého trpaslíka v binární soustavě, jehož hmotnost by mohla být určena s takovou přesností.

"Toto je nová Rosettská deska pro bílé trpaslíky, nacházející se ve dvojhvězdách. Naše velmi přesné určení hmotnosti obou hvězd je velmi důležité. Nyní je můžeme studovat dále a pokusit se rekonstruovat jejich minulost, stejně tak, jako můžeme vypočítat jejich budoucnost," říká Sandro Mereghetti.

Tato budoucnost pozorovaného bílého trpaslíka bude velkolepou podívanou. Hvězda pravděpodobně exploduje v období nejbližších několika miliónů roků. Protože je dostatečně daleko, nemůže při explozi ohrozit naši Zemi. Avšak je dostatečně blízko, a tak se stane výjimečnou podívanou na obloze. Výpočty napovídají, že supernova bude zářit jako Měsíc v úplňku a bude tak jasná, že bude viditelná nejen v noci, ale i na denní obloze, a to i bez dalekohledu.

Naši vzdálení potomci uvidí opravdickou hvězdnou show. Díky kosmickému dalekohledu XMM-Newton se již nyní můžeme dívat na začínající představení.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »