Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Bílý trpaslík brzy exploduje jako supernova

Bílý trpaslík brzy exploduje jako supernova

Akreční disk kolem bílého trpaslíka
Akreční disk kolem bílého trpaslíka
Kosmický dalekohled XMM-Newton, který na oběžnou dráhu kolem Země vypustila Evropská kosmická agentura, objevil na základě pozorování v oboru rentgenového záření vesmírnou "Rosettskou desku". Pořídil totiž první detailní snímek tzv. bílého trpaslíka, kroužícího kolem druhé složky dvojhvězdy, který může explodovat během příštích několika miliónů roků jako speciální typ supernovy. Tyto supernovy jsou využívány jako "standardní svíčky" k určování vzdáleností ve vesmíru a tudíž k pochopení rozpínání vesmíru.

Astronomové jsou na stopě tomuto záhadnému objektu již od roku 1997, kdy prostřednictvím družice ROSAT objevili zdroj rentgenového záření v blízkosti poměrně jasné hvězdy HD 49798. Nyní byl díky vyšší citlivosti kosmického dalekohledu XMM-Newton tento záhadný objekt sledován na jeho oběžné dráze. Pozorování ukázala, že se jedná o bílého trpaslíka - umírající jádro staré hvězdy - vyzařujícího do prostoru intenzivní rentgenové záření. Hvězdná soustava se nachází ve vzdálenosti asi 2100 světelných let.

Sandro Mereghetti (INAF-IASF Milán, Itálie) a jeho spolupracovníci rovněž objevili, že se v tomto případě nejedná o obyčejného bílého trpaslíka. Určili jeho hmotnost a zjistili, že více než dvojnásobně přesahuje předpokládanou hodnotu. Většina bílých trpaslíků představuje objekty s hmotností 0,6 hmotností Slunce, napěchovanou do objektu velikosti Země. Tento specifický bílý trpaslík obsahuje přinejmenším dvojnásobné množství hmoty, avšak jeho průměr je sotva poloviční, než má naše planeta. Rovněž se velmi rychle otáčí kolem své osy jednou za 13 sekund, což z něj dělá "nejrychlejšího" známého bílého trpaslíka.

Stanovení hmotnosti je velmi spolehlivé, neboť družice XMM-Newton získávala po delší dobu data, která umožnila astronomům použít nejpřesnější metodu pro "vážení" hvězd, která je používána v gravitační fyzice a kterou "vymyslel" Isaac Newton již v 17. století. Nejpravděpodobnější je, že bílý trpaslík zvýšil svoji hmotnost na neobvyklou hodnotu díky plynu, ukradnutému ze svého průvodce. Tento materiál se ukládá na povrchu bílého trpaslíka při procesu známém jak akrece. Plyn nejprve vytváří akreční disk kolem kolem bílého trpaslíka, odkud doplňuje jeho hmotnost. Při své hmotnosti 1,3 hmotnosti Slunce je nyní pozorovaný bílý trpaslík blízko rizikového hmotnostního limitu.

Jakmile jeho hmotnost vzroste na hodnotu 1,4 hmotnosti Slunce, potom bílý trpaslík buď exploduje, nebo se zhroutí do podoby ještě kompaktnějšího objektu, tzv. neutronové hvězdy. Exploze bílého trpaslíka je nejlepším objasněním pro supernovy typu Ia - což jsou velmi světelné úkazy, využívané jako standardní kosmologické svíčky, pomocí jejichž zjištěné jasnosti astronomové určují vzdálenosti ve vesmíru. Až doposud nebyli astronomové schopni najít "rostoucího" bílého trpaslíka v binární soustavě, jehož hmotnost by mohla být určena s takovou přesností.

"Toto je nová Rosettská deska pro bílé trpaslíky, nacházející se ve dvojhvězdách. Naše velmi přesné určení hmotnosti obou hvězd je velmi důležité. Nyní je můžeme studovat dále a pokusit se rekonstruovat jejich minulost, stejně tak, jako můžeme vypočítat jejich budoucnost," říká Sandro Mereghetti.

Tato budoucnost pozorovaného bílého trpaslíka bude velkolepou podívanou. Hvězda pravděpodobně exploduje v období nejbližších několika miliónů roků. Protože je dostatečně daleko, nemůže při explozi ohrozit naši Zemi. Avšak je dostatečně blízko, a tak se stane výjimečnou podívanou na obloze. Výpočty napovídají, že supernova bude zářit jako Měsíc v úplňku a bude tak jasná, že bude viditelná nejen v noci, ale i na denní obloze, a to i bez dalekohledu.

Naši vzdálení potomci uvidí opravdickou hvězdnou show. Díky kosmickému dalekohledu XMM-Newton se již nyní můžeme dívat na začínající představení.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »