BetelgeuseNejen vzdálené galaxie a exotické objekty, ale i zdánlivě obyčejné hvězdy dokáží vědcům zamotat hlavu. To je i případ astronomů z univerzity v Berkeley, kteří pozorují hvězdu Betelgeuse na observatoři Mt. Wilson v USA. Nejjasnější hvězda souhvězdí Orion se totiž neustále zmenšuje.
Dlouhodobé měření infračerveného záření hvězdy provádí vědci od roku 1993. Speciální metodou interferometrie světla ze čtyř dalekohledů dokáží přímo měřit průměr hvězdy. Mají to ulehčené tím, že Betelgeuse je obří hvězda. Kdybychom ji dali místo našeho Slunce, bude okraj hvězdy sahat až k Jupiteru. Ukázalo se ale, že průměr hvězdy se za posledních 15 let zmenšuje, a to stále rychleji. Rozměr Betelgeuse je teď o 15 % menší, než byl v roce 1993.
Protože žádná jiná dlouhodobá systematická měření průměrů hvězd neexistují, je Betelgeuse první a jediná, u které bylo toto prapodivné chování zjištěno. Hvězda z Orionu je navíc známá tím, že periodicky mění svou jasnost, řadí se mezi tzv. pulzující proměnné hvězdy. Trvá něco přes rok, než proběhne celý cyklus poklesu a zase růstu jasnosti. Zajímavé je, že současné smršťování Betelgeuse nemá žádný vliv na její změny jasnosti. Vysvětlení smršťování hvězdy je tedy zatím skutečnou záhadou.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.