Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Exploze mladé hvězdy v souhvězdí Orion

Exploze mladé hvězdy v souhvězdí Orion

Exploze ve známé Mlhovině v Orionu
Exploze ve známé Mlhovině v Orionu
Fotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající "prsty" materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. Astronomové jsou přesvědčeni, že ke katastrofické události došlo zhruba před 500 roky v soustavě mladých hvězd.

Mlhovina v Orionu je jedním z nejkrásnějších objektů na noční zimní obloze. Její plyn a prach svítí v důsledku intenzivního ultrafialového záření skupiny velmi mladých hmotných hvězd.

Tato mlhovina, která je od Země vzdálena 1 300 světelných roků, je nejbližší "porodnicí" mladých hmotných hvězd. Při jejich zániku v podobě supernovy se do okolního prostoru rozptýlí materiál bohatý na různé chemické prvky, vytvořené při nukleárních reakcích v jejich nitru včetně prvků, bez nichž by nemohl existovat život.

Mlhovina v Orionu však stále ještě ukrývá velké množství záhad. V blízkosti čtyř jasných hvězd - označovaných jako Trapez - je jasná skupinka tří hmotných hvězd, které vyzařují více světla než 100 000 Sluncí (při pozorování ve viditelném světle jsou zcela zakryty oblakem prachu). Tato soustava je obklopena dlouhými radiálními výtrysky, které sahají do vzdálenosti téměř jednoho světelného roku. Úkaz připomíná hvězdný ohňostroj - je vidět zhruba čtyřicet úzkých výtrysků (filamentů) vyvrženého materiálu, které obsahují plyn vzdalující se rychlostí zhruba 480 000 km/h. Tyto "prsty" vyvrženého materiálu ukazují zpětně na střed události poblíž trojice jasných hvězd. Celkové množství energie této exploze odpovídá energii vyzařované stovkami biliónů Sluncí.

Paul Ho, pracovník Submilliteter Array Observatory, využil se svými spolupracovníky vysoké kvality radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) k velmi přesnému změření poloh a rychlostí plynů v tajemných výtryscích v této oblasti. Jejich určení trojrozměrné struktury výtrysků, vzniklých při explozi, vedlo ke zjištění, že se plyn v některých filamentech od nás vzdaluje, v jiných se k nám naopak přibližuje. V neposlední řadě byla objevena souvislost mezi výtrysky a skupinkou tří hvězd, které se velmi rychle pohybují různými směry.

Astronomové dospěli k názoru potvrzujícímu dřívější hypotézu: přibližně před 500 roky mohutná exploze zatím neznámé povahy vedla k destrukci masivní hvězdokupy, což následně vedlo k rozptýlení hvězd a k vyvržení proudů plynného materiálu, které na fotografii připomínají již zmíněné "prsty". Co vyvolalo tuto katastrofu, není zatím zřejmé, avšak pokud je v současné době známo, jedná se úkaz ojedinělý (alespoň co se týká pozorování). Podobné jevy mohou existovat i v jiných galaxiích, které jsou příliš vzdálené na to, abychom je studovali podobně detailně, jako ve známé Mlhovině v Orionu.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »