< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy

Hvězdy



redakce II Hvězdy

První pozorování hvězdotřesení

Infračervený dalekohled Wire, který byl vypuštěn na začátku roku a který se krátce po startu stal nepoužitelným,protože přišel o kapalný dusík soužící k chlazení přístrojů má nové a zcela netradiční využití. Postaral se o to Derek Buzasi,kterého napadlo využít 5cm dalekohled, původně určený pro pointaci družice, pro účely sledování hvězdotřesení. A skutečnězaznamenal úspěch. Po dobu několik měsíců s ním pozoroval hvězdu Dubhe (alfa UMa) a nyní zveřejnil svůj objev.Vůbec poprvé v historii sledoval vibrace způsobené hvězdotřesením na vzdálené hvězdě. Detailní analýza frekvence a amplitudy změn jasností hvězdy způsobených hvězdotřesením umožní získat množství cenných informací o hvězdě, jako jejejí hmotnost, stáří či složení v různých hloubkách. Právě u Dubhe byla stanovena hmotnost na 4,25 hmotnosti Slunce, s přesností mnohokrát přesahující přesnost ostatních metod. Dosud se uváděla hmotnost této hvězdy 4-5 Sluncí. Dalším objektem pro pozorování bude hvězda alfa Centauri.
Zdroj: University of California press release z 27. července 1999

redakce II Hvězdy

Nova Aquilae 1999

Japonec Akihiko Tago objevil na snímcích pořízených během 13. července novu v souhvězdí Orla. Její souřadnice jsou podleněj R.A. = 19h 07m 40s, De = +12o 32'.2. Tago také poznamenal, že objekt nenalezl na svých snímcích dané oblasti pořízených5. a 9. července s limitní magnitudou 11, resp. 10,5. Ze snímku pořízeného o den později určil, že její jasnost je 8,9 magnitudy.Přesnější poziční měření ze CCD snímků udávají polohu R.A = 19h 07m 36s.90, Decl. = +12o 31' 26".2. (červenec 14.513).Nejbližšími hvězdami k této poloze jsou podle Digital Sky Survey hvězda 18. magnitudy ležící 4'' severovýchodně a rudá hvězda(R = 16,4) nacházející se 8'' jihozápadně od dané polohy.
Zdroj: IAU Circular No. 7223 ze 14. července.

redakce II Hvězdy

Nejdéle pozorovaná rentgenová nova

Vědci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) pořídili dosud nejdelší a nejúplnější světelnou křivku rentgenové novy. Nova GRO J0422+32 byla objevena 5. srpna 1992 družicí Compton GRO a od té doby ji astronomovésledovali nepřetržitě po dobu 6,7 roku zejména s použitím 1,2m dalekohledu na Mt. Hopkins. Rentgenové novy jsou systémytvořené hvězdou srovnatelnou se Sluncem a centrálním objektem, nejčastěji černou dírou. Jsou charakteristické dramatickýmvzrůstem intenzity rentgenového záření v době, kdy materiál z druhé složky dopadá na černou díru. Následuje pokles trvajícíměsíce a poté roky či desetiletí klidu. Dvě optická mini-vzplanutí a jedno rentgenové mikro-vzplanutí v období klidu ukazují u této novy na poněkud neobvyklé chování. Centrální černá díra této X-novy má hmotnost nejméně 5 Sluncí.
Zdroj: CfA Press release PR99-14 z 1. června.

redakce II Hvězdy

Nejchladnější hnědí trpaslíci

Dvojice infračervených dalekohledů objevila nejchladnější dosud pozorované hnědé trpaslíky, vesmírné objekty, které nejsouani planetami ani hvězdami. Čtyři trpaslíci byly objeveni mezi milióny ostatních objektů na snímcích pořízených dvojicí 1,3mdalekohledů umístněných v Arizoně a v Chile, které se používají pro tzv. Two-Micron All Sky Survey (2MASS),přehlídku oblohy na infračervených vlnových délkách. Pomocí Keckova dalekohledu byla u nich objevena přítomnost metanu, která prozradila jejich nízkou teplotu. Metan může vznikat pouze za teplot nižších než 900 stupňů C. Trpaslíci jsoupouze 30 světelných roků daleko a vědci se domnívají, že Galaxie je jimi "přeplněna", protože mohou sledovat jenom tytonejbližší.
Zdroj: JPL Press release z 1. června.

redakce II Hvězdy

NEAT objevil supernovu

Dalekohled NEAT (Near Earth Asteroid Tracking) je určený pro vyhledávání planetek a dalších těles, která by mohlabýt hrozbou pro naši planetu. Nedávno zveřejněný objev však ukazuje, že jeho využití je širší. Od poloviny loňského roku jsoudata z dalekohledu k dispozici na Internetu. A právě použitím snímků z tohoto přístroje pořízených 18. února objevili vědci z Lawrencových národních laboratoří v Berkeley supernovu, která explodovala ve vzdálenosti 650 miliónů světelných roků.Supernova, která dostala označení 1999am, je typu Ia, tedy byl to bílý trpaslík, který byl členem dvojhvězdy. Supernovabyla identifikována srovnáním zmíněných snímků se snímky, které NEAT pořídil dříve.
Zdroj: JPL Press Release 99-38 z 12. března.

redakce II Hvězdy

Detaily okolí vzdálených hvězd

Tým astronomů kolem Billa Danchiho z Kalifornské univerzity získal pomocí nové pozorovací techniky snímky zachycující dosud nevídané detaily blízkého okolí dvou vzdálených hvězd. Jejich technika spočívá v "rozkouskování" primárního zrcadla10m dalekohledu Keck I pomocí masky umístěné před sekundárním zrcadlem na 21 malých 35cm "dalekohledů" a v následné interferometrii takto pořízených snímků. V blízkosti hvězdy CW Leo objevili obrovské chuchvalce uhlíkatého prachu, které hvězda z nepříliš jasných příčin vyvrhuje a byli schopni sledovat pohyb těchto oblaků. Rychlost jejich pohybu určili na 10 km/s. Hvězda CW Leo se nachází ve vzdálenosti 450 světelných roků od Země, hvězda MWC 349A dokonce 3 600 sv.r. Podle autorů by nová technika měla být schopna přímo pozorovat planety velikosti Jupitera u vzdálených hvězd.
Zdroj: WWW stránka týmu astronomů ze dne 6. ledna 1999.

redakce II Hvězdy

Dvojhvězda s protoplanetární diskem

Pomocí rádiového dalekohledu Very Large Array (VLA) objevili astronomové mladou dvojhvězdu, jejíž každá složkaje obklopena prachovým diskem. Obě hvězdy jsou vzdáleny přibližně stejně jako Slunce a Pluto a každou z nich obklopujedisk o poloměru shodném s poloměrem dráhy Saturna, tedy asi 10x menším než je běžné u protoplanetárních disků.Každý z disků obsahuje dostatek materiálu pro vytvoření sluneční soustavy jako je naše. Dvojhvězda se nachází v oblastitvořících se hvězd v molekulovém oblaku L1551 v souhvězdí Býka ve vzdálenosti 450 světelných roků od Slunce.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory Press Release ze dne 23. září.
redakce II Hvězdy

Nova Ophiuchi 1998

Kesao Takamizawa objevil na dvou snímcích pořízených 15. června objekt, který byl ohlášen jako možná nova. Na svých 48 snímcích pořízených v letech 1994-1998 nenalezl na daných souřadnicích žádný objekt. Ze spekterpořízených 18. června pomocí 3m dalekohledu na Lick Observatory bylo potvrzeno, že se jedná o novu. DaliborHanžl na brněnské hvězdárně získal přesné souřadnice objektu - R.A. = 17h31m59s.79, Decl. = -19o13'56".0 (equinox 2000.0) - a provedl jeho fotometrii s použitím blízké srovnávací hvězdy GSC 6243.435: June 17.971 UT, V = 10.32 +/- 0.02, B-V = +0.68 +/- 0.05.
Zdroj: IAU Circular No. 6943 z 18. června.
Mapky jsou k dispozici na AAVSO.
redakce II Hvězdy

Hvězda s nejsilnějším magnetickým polem

Neutronová hvězda vzdálená 40 000 světelných roků je zdrojem nejintenzivnějšího magnetického pole doposud pozorovanéhove vesmíru. Její objev potvrzuje existenci tzv. magnetarů, což je zvláštní skupina neutronových hvězd, jež mají magnetické pole triliónkrát silnější než je zemské. Objev byl učiněn pomocí satelitů RXTE a ASCA.Podle objevitelů je pole tak intenzivní, že ohřívá povrch hvězdy na vysoké teploty a svým perodickým posunem způsobuje"hvězdotřesení". Jejich energie se poté uvolňuje ve formě měkkého gamma záření. Během jedné sekundy je uvolněnaenergie srovnatelná s energií vyzářenou Sluncem za celý rok.Objev uskutečnil tým vedený vědci z NASA Marshall Space Flight Center.
Zdroj: MSFC Press Release z 20. května
1 …31 32 33 34

14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS míjí Jupiter

ISS těsné míjela Jupiter. Fotografováno v Praze poblíž Palackého mostu a výsledná fotografie byla složena ze čtyř snímků. Obloha byla lehce zamlžená.

Další informace »