Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy

Hvězdy



Ladislav Šmelcer Hvězdy

HST pozoroval V838Mon

HST pozoroval V838Mon
Pozorování V838 Mon HST z 30.dubna (část zprávy IAUC 7892). V838 Mon je obklopena přinejmenším 11 oddělenými, přibližně kruhovými prstenci nebo oblouky, s vnějším průměrem 22". Je možné, že část struktur pochází z okolohvězného materiálu z dřívějších výbuchů V838 Mon. V okolí je také pozorováno několik velmi strukturovaných nekoncetrických vláknitých struktur. Pokud má někdo možnost získat ten snímek, rád bych ho viděl.
(převzato z http://www.meduza.info/)
Petr Sobotka Hvězdy

7. setkání členů skupiny MEDÚZA

7. setkání členů skupiny MEDÚZA
Ve dnech 3. až 5. května 2002 proběhlo na hvězdárně v Partizánskem na Slovensku 7. setkání amatérských i profesionálních astronomů sdružených ve skupině MEDÚZA. Že je MEDÚZA projektem Česko-Slovenským dokládá i skutečnost, že poměr počtu účastníků z těchto dvou zemí byl přibližně stejný. Celkem se na hvězdárně sešlo 27 astronomů z nichž jednu čtvrtinu tvořili noví členové. Průměrný věk účastníků 24 let svědčí o atraktivnosti činnosti skupiny MEDÚZA zejména pro mladé lidi.

O odbornou úroveň setkání, které bylo zaměřeno na symbiotické proměnné hvězdy se svými skvělými přednáškami postarali profesionální astronomové ze Slovenské akademie věd. Pozadu nezůstali ani amatérští členové skupiny a tak na setkání zaznělo celkem 15 příspěvků pojednávajících o pozorování vykonaných členy, o software, připravovaných projektech či o podivné hvězdě V838 Mon. Podrobnosti o setkání budou k dispozici na www.meduza.info a v časopisu Perseus.
Petr Sobotka

Petr Sobotka Hvězdy

Vyšlo číslo 1/2002 časopisu Perseus

Vyšlo číslo 1/2002 časopisu Perseus, který vydává Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. V čísle najdete například přepis přednášky Doc. Z. Mikuláška o tom jak hvězdy během svého vývoje obohacují galaxii o těžké prvky, dozvíte se podrobnosti o pulzující hvězdě DD Dra, jejíž rychlé změny periody nesouhlasí s teoretickými předpoklady, o zákrytové dvojhvězdě HS Her, která je ve skutečnosti asi trojhvězdou, o možnosti určit typ hvězdy z infračervených pozorování družice IRAS, o nově vyvinutém programu NightView či o historii RASNZ (Royal Astronomical Society of New Zealand).Časopis lze objednat na adrese:
Petr Sobotka
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka
Kraví hora 2
616 00 Brno
případně na sobotka@meduza.info
Více o Perseovi na http://var.astro.cz/brno/
Petr Sobotka
Petr Sobotka Hvězdy

23. cirkulář skupiny MEDÚZA

23. cirkulář skupiny MEDÚZA
Právě vyšlo 23. číslo Cirkuláře skupiny MEDÚZA. K dispozici je na našichinternetových stránkách http://www.meduza.info v tradiční PDF podobě (361 kB). Včísle najdete stručnou informaci o V838 Mon, vyhlášení pokračování kampaněna symbiotickou YY Her, článek o prvním zaznamenaném vzplanutí novékataklyzmické proměnné 1RXP J113123+4322.5, výherce pozorování nov V1494 Aql a V2275 Cyg či rozhovor se začínajícím pozorovatelem.
Petr Sobotka
Pavel Koten Hvězdy

Hvězdy s příliš velkou hustotou hmoty

Dvě hvězdy, které byly považovány za hvězdy neutronové, mají příliš velkou hustotu na to, aby do této kategorie mohly být zařazeny. Vyplynulo to z pozorování dvou dalekohledů na oběžné dráze - Chandra a HST. Hvězdy by mohly být tvořeny čistě jenom kvarky nebo krystaly těchto subjaderných částic. Hvězda RX J1856 září jako pevné těleso s teplotou 700 000 stupňů a její poloměr je 11,3 km. Astronomové mají pocit, že hvězda není tvořena neutrony, ale tzv. kvarky typu strange (podivný). Neutronová hvězda 3C58 se zdá být zase chladnější než by měla být podle současné teorie. Nevyzařuje očekávané rentgenové záření a tak vědci usuzují, že její teplota je méně než milión stupňů. V místech, kde se nachází, pozorovali v roce 1181 čínští a japonští astronomové explozi supernovy. Hvězda tak nabízí přímo možnost testování teorií chladnutí neutronových hvězd. A standardní teorie zde selhává.
Zdroj: NASA/MSFC News release ze dne 10. dubna
PK
Petr Sobotka Hvězdy

Vyšlo šesté číslo časopisu Perseus

2002.03.29:Vyšlo šesté číslo časopisu Perseus, který vydává Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. V čísle se například dozvíte o záhadné cefeidě v galaxii M33, která z dosud neznámých důvodů drasticky snižuje amplitudu světelných změn, o třetí zákrytové dvojhvězdě jejíž jedna složka pulzuje, o objevu nových proměnných hvězd českými pozorovateli, o programu XMedGraf a o akcích, které pořádala Sekce.

Časopis lze objednat na adrese:
Petr Sobotka
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka
Kraví hora 2
616 00 Brno
případně na sobotka@meduza.info
Více o Perseovi na http://var.astro.cz/brno/
Petr Sobotka

Karel Mokrý Hvězdy

Překvapující binární systém

Překvapující binární systém
Zemi trvá rok než oběhne okolo Slunce. Může se to zdát jako velmirychlý pohyb, ale jedná se o šnečí rychlost ve srovnání s rychlostíoběhu nedávno objevené dvojhvězdy. Její složky se totiž navzájem obíhají100 000krát rychleji! Jeden oběh trvá pouze 321 sekund - o málo vícenež 5 minut. Jedná se o nejkratší pozorovanou periodu v binárním hvězdném systému.
Petr Sobotka Hvězdy

Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon

18.3.2002: Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon
graf V838 MonPodivná hvězda V838 Mon o jejímž nečekaném zjasnění informovali čeští astronomové se zjasnila již potřetí. Ani nyní, jeden a půl měsíce po druhém výbuchu hvězdy, odborníci zcela nerozumí událostem, které ve hvězdě proběhly. Jisté je, že se jedná o hvězdu v závěrečném stadiu svého života. Spektroskopická pozorování ukázala, že při druhém zjasnění, kterého si všimli čeští astronomové, došlo k odvržení horních vrstev atmosféry hvězdy. Všechny spektrální čáry totiž vykazovaly tzv. P Cygni profil, ve kterém se objevují emisní i absorpční složky čáry téhož chemického prvku. To je vždy důkazem úniku látky z hvězdy.
Pavel Koten Hvězdy

Problémy se stářím pulsarů

Astronomové objevili už druhý pulsar, u kterého nesouhlasí stáří určené na základě současných teorií. Zatímco u prvního případu z roku 2000 vycházelo stáří nižší než je skutečné, u tohoto je tomu naopak. Za pomoci radioteleskopu VLA (Very Large Array) studovali vědci v letech 1989 a 2000 pulsar s označením B1951+32 a pozůstatek výbuchu supernovy CTB 80. Oba objekty leží ve vzdálenosti 8 000 světelných roků. Přitom se ukázalo, že pulsar se pohybuje vůči plynové obálce vzniklé při explozi rychlostí 800 000 km/hod. Z logického předpokladu, že jeho pohyb začal v minulost právě ve středu této obálky, vychází jeho stáří na 64 tisíc let. Na základě dosavadní metody vycházející ze zpomalování rotace ovšem dostávají vědci stáří 107 000 let. Metoda určování stáří pulsarů vychází ze tří předpokladů, které bude zřejmě nutno znovu důkladně posoudit.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory ze 11. března.
PK
Petr Sobotka Hvězdy

V838 Mon pouhým okem

První člověk na Zemi již viděl podivnou hvězdu V838 Mon okem BEZ POUŽITÍ dalekohledu! Podle jeho vyjádření má hvězda naoranžovělou barvu. Její jasnost, či přesněji hvězdná velikost je podle jeho pozorování 6.6 mag. Italský astronom Toni Scarmanto je zkušený pozorovatel noční oblohy a ke spatření hvězdy mu dopomohla léta praxe. Na to, abychom ji mohli pozorovat i my, si budeme muset ještě chvíli počkat. Naše šance jsou navíc značně omezeny velmi vysokým světelným znečištěním. Hvězda se nadále zjasňuje a je možné, že ji přeci jen budou moci pozorovat i běžní občané třeba na některé z českých hvězdáren.
Petr Sobotka Zdroj
Petr Sobotka Hvězdy

Vzplanutí V838 Mon

Jak pozorovatelé skupiny MEDÚZA objevili vzplanutí V838 Mon

Po téměř všechny lednové noci roku 2002 nebyly příznivé podmínky pro pozorování noční oblohy. Poslední lednový týden s sebou přinesl výraznou změnu počasí a šestkrát za sebou padl na území České republiky historický teplotní rekord. Konečně se během noci vyjasnilo a mnoho pozorovatelů této skutečnosti v sobotu 2. února využilo.
Prvním pozorovatelem skupiny MEDÚZA, který objevil, že je pekuliární hvězda V838 Mon skutečně VELMI jasná byl Ladislav Šmelcer z hvězdárny ve Valašském Meziříčí...

stranky skupiny MEDUZA

Petr Sobotka Hvězdy

Vyšlo speciální číslo časopisu Perseus

Vyšlo speciální číslo časopisu Perseus, který vydává Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Probíhá v něm rozsáhla diskuze o vědeckém přínosu vizuálního pozorování proměnných hvězd. Své vyjádření poskytli předsedové významných zahraničních proměnářských organizací a profesionální astronomové.

Časopis lze objednat na adrese:
Petr Sobotka
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka
Kraví hora 2
616 00 Brno
pripadne na sobotka@meduza.info

Více o Perseovi na http://var.astro.cz/brno
Petr Sobotka

Pavel Koten Hvězdy

Třicet hnědých trpaslíků v mlhovině

Evropská infračervená observatoř ISO pracovala na oběžné dráze v letech 1995 až 1998. Během této doby pořídila na 30 000 astronomických pozorování, ze kterých vědci čerpají ještě dnes. Svědčí o tom například publikace výsledků pozorování prachového oblaku v blízkosti hvězdy rho Ophiuchi. Tento oblak leží ve vzdálenosti 540 světelných roků a patří mezi oblasti s intenzivní tvorbou nových hvězd. Nachází se zde minimálně stovka nedávno vzniklých hvězd. ISO zde objevila navíc třicet hnědých trpaslíků, výjimečných a neurčitých objektů, které jsou považovány za neúspěšné hvězdy, protože jejich hmotnost nedostačuje na zažehnutí termonukleární reakce v jejich nitru. Vzhledem k tomu, že dosud bylo těchto "hvězd" zaznamenáno velmi málo, je tento objev vskutku unikátní. Někteří vědci považují hnědé trpaslíky spíše ze obří planety. Minimální hmotnost pro zažehnutí termonukleární reakce je 8% hmotnosti Slunce nebo také 80 hmotností Jupitera. Řada z nově objevených trpaslíků má hmotnost kolem 50 Jupiterů a je téměř jisté, že v mlhovině jsou skryty další, ještě méně hmotné. Trpaslíci v této mlhovině jsou navíc velmi mladí ve srovnání s ostatními, poměrně starými a proto také velmi chladnými objekty stejného typu. V mlhovině se jedná typicky o objekty staré pouhých milión let, čehož důsledkem je, že jsou relativně ještě jasné, jejich atmosféry nestihly příliš vychladnout.
Zdroj: ESA Press release ze dne 25. října
PK
Pavel Koten Hvězdy

"Heavy metalové" hvězdy

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) objevili trojici hvězd s vysokým zastoupením olova. Tento objev velmi dobře souhlasí s teorií vzniku těžkých prvků v nitrech hvězd. Prvky až po železo vznikají nukleosyntézou lehčích jader. U prvků těžších než je železo tomu brání odpudivá síla kladně nabitých jader. Další prvky vznikají ve hvězdách jiným procesem, takzvaným záchytem neutronu. A to buď při explozích supernov "r-procesem" (z angl. rapid = rychlý)nebo u AGB-hvězd "s-procesem" (z angl. slow = pomalý). Současné počítačové modely předpověděly, že tento "s-proces" je nejvíce efektivní u hvězd s nižším zastoupením kovů než má například naše Slunce, protože je zde k dispozici větší množství volných neutronů. Produkce těžkých kovů tímto procesem končí u olova a bismutu, protože těžší prvky jsou nestabilní a zpětně se na olovo rozpadají. Pátrání po přítomnosti olova ovšem není jednoduché, protože jeho spektrální čáry jsou velmi slabé a navíc AGB-hvězdy s nízkým zastoupením kovů jsou v našem okolí velmi vzácné. Naštěstí existují CH-hvězdy, které jsou vždy příslušníky dvojhvězdných systémů a právě u těchto hvězd bylo vysoké zastoupení olova zjištěno. Vtip je v tom, že společníci těchto hvězd jsou bílí trpaslíci, kteří v minulosti prošly fází AGB-hvězdy a v nichž se olovo vytvořilo. Na konci svého života odvrhly většinu vlastní hmoty a tak se olovo dostalo do CH-hvězd, kde bylo nyní detekováno. V každé z hvězd se nalézá množství olova, které je hmotnostně srovnatelné s naším Měsícem.
Zdroj: ESO Press release ze dne 22. srpna
PK
Pavel Koten Hvězdy

Voda v okolí hvězdy CW Leonis

První důkazy přítomnosti vody v jiném planetárním systému než je naše Sluneční soustava získala družice Submillimeter Wave Astronomy Satellite (SWAS). Družice nalezla oblak vodní páry v okolí hvězdy IRC+10216 (CW Leo). Tato hvězda je bohatá na uhlík, který daleko převyšuje množství kyslíku. Astronomové by zde očekávali, že všechny atomy kyslíku budou vázány s uhlíkem ve formě oxidu uhelnatého. Nejpřijatelnějším vysvětlením přítomnosti oblaku vodní páry je odpaření obrovského množství komet. Několik miliard komet nacházejících se ve vzdálenostech 75 až 300 AU od centrální hvězdy by bylo potřeba ke vzniku takového oblaku vodní páry. Zdá se to moc, ale srovnatelnou celkovou hmotnost mají komety v Kuiperově pásu, který se nachází za dráhou Neptuna ve Sluneční soustavě. Hvězda CW Leo byla hvězdou hlavní posloupnosti jako je Slunce a na konci jejího života se z ní stal obr. Vysoká svítivost tohoto obra vedla k odpaření kometárního oblaku. Podobný osud čeká za miliardy let i naše Slunce. Až se z něj stane obr, budou odpařena všechna ledová tělesa až daleko za dráhu Neptuna. Zánik hvězdy vzdálené 500 sv. r. nám tedy poskytl možnost poprvé sledovat výskyt vody v jiné planetární soustavě.
Zdroj: NASA Press release 01-140 ze dne 11. července
PK
Pavel Koten Hvězdy

Pás asteroidů kolem hvězdy zeta Leporis

Astronomové z University of California L.A. (UCLA) nalezli důkazy pro existenci velkého pásu asteroidů v blízkosti hvězdy zeta Leporis (HR1998) ležící ve vzdálenosti 70 sv. r. od Slunce. Zeta Lep je velmi mladá hvězda, její stáří je kolem 100 miliónů let, tedy srovnatelné se stářím Slunce v době, kdy se formovaly planety jako naše Země. Pozorování pomocí infračervené kamery na Keckově 10m dalekohledu odhalila přítomnost prachu v oblasti o poloměru 12,2 AU od centrální hvězdy, který září v infračerveném oboru spektra. Pozorováním provedeným na dvou různých vlnových délkách byla zjištěna průměrná teplota prachu. Hodnota kolem 340 K (necelých 70 C) je poměrně vysoká pro takový materiál a naznačuje přítomnost prachu až do vzdálenosti pouhých 2,5 AU od hvězdy. Astronomové usuzují, že prach zde vznikl při srážkách větších těles, která by mohla připomínat planetky v naší vlastní planetární soustavě. Dalším krokem bude pořízení infračervených spekter tohoto zářícího materiálu, která prozradí jeho složení. Astronomy zajímá, zda jsou asteroidy v okolí hvězdy zeta Leporis podobné asteroidům ve Sluneční soustavě.
Zdroj: UCLA Press release ze 4. června
PK
Pavel Koten Hvězdy

Dvojhvězdy v kulové hvězdokupě

Pomocí rentgenové observatoře Chandra nahlédli astronomové do velmi husté a staré kulového hvězdokupy 47 Tucanae a nalezli zde překvapivě velké množství dvojhvězdných systémů. Řada z nich je tvořena obyčejnou, Slunci podobnou hvězdou obíhající kolem bílého trpaslíka či neutronové hvězdy. Při dopadu hmoty z obyčejné hvězdy na jejího kompaktního společníka vzniká rtg. záření detekované dalekohledem Chandra. Data umožní určení poměrného zastoupení obou skupin pozůstatků hvězdného vývoje, díky čemuž se tyto dvojhvězdné systémy stávají klíčem k pochopení vývoje celé hvězdokupy. Řada těchto systémů je velmi exotických a v tak velkých počtech dosud nepozorovaných. Například tzv. milisekundových pulsarů je více než by se očekávalo na základě počtu jejich nalezených předchůdců. Byla též zjištěna nepřítomnost centrální černé díry ve hvězdokupě. Zdá se, že pokud zde černá díra vznikla, byla z hvězdokupy vypuzena gravitačním působením právě dvojhvězdných systémů. Jsou to tedy dvojhvězdy - a nikoliv černé díry - kdo ovlivňuje dynamickou historii kulové hvězdokupy.
Zdroj: Chandra news release ze 17. května
PK
Pavel Koten Hvězdy

Nejvzdálenější supernova a rozpínání vesmíru

Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) detekovali astronomové dosud nejvzdálenější supernovu, která explodovala před 10 miliardami let. Tento objev zároveň přinesl nové důkazy hovořící pro existenci tzv. temné energie, která se projevuje jako odpudivá síla urychlující vzájemné vzdalování galaxií. Supernova1997ff je jasnější než by měla být v případě vesmíru rozpínajícího se stabilní rychlostí. Důvodem je zpomalování rozpínání vesmíru vlivem gravitace, která dominovala v počátečních fázích jeho vývoje. Před třemi roky byla vyslovena teorie, podle které se vesmír začal vlivem odpudivé síly temné energie rozpínat zhruba v polovině jeho dnešního stáří. Supernova tedy vybuchla ještě v době, kdy se rozpínání vesmíru zpomalovalo. Samotná forma odpudivé síly není v současné době známa. Snímky této supernovy byly pořízeny v rámci známého pohledu dalekohledu do hlubin vesmíru - Hubble Deep Field.
Zdroj: STScI Press release 01-09 ze 2. 4. 2001
PK


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »