Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon

Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon

18.3.2002: Proběhlo již třetí zjasnění V838 Mon
graf V838 MonPodivná hvězda V838 Mon o jejímž nečekaném zjasnění informovali čeští astronomové se zjasnila již potřetí. Ani nyní, jeden a půl měsíce po druhém výbuchu hvězdy, odborníci zcela nerozumí událostem, které ve hvězdě proběhly. Jisté je, že se jedná o hvězdu v závěrečném stadiu svého života. Spektroskopická pozorování ukázala, že při druhém zjasnění, kterého si všimli čeští astronomové, došlo k odvržení horních vrstev atmosféry hvězdy. Všechny spektrální čáry totiž vykazovaly tzv. P Cygni profil, ve kterém se objevují emisní i absorpční složky čáry téhož chemického prvku. To je vždy důkazem úniku látky z hvězdy.

Spektrum proměnné hvězdy již několikrát pořídili i astronomové z Astronomického ústavu v Ondřejově, naposledy při třetím zjasnění hvězdy (třetí šipka na obrázku), na které je upozornil L. Šmelcer. Zdá se, že bylo způsobeno rozfoukáním odvržené obálky. Nyní je možné přimo pozorovat teplejší vyhořelé jádro hvězdy.

Na V838 Mon se již několikrát zaměřili největší dalekohledy světa o průměrech zrcadel i 8 metrů, aby pořídili její spektrum. Pozorování bylo provedeno dokonce i z oběžné dráhy Země Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST). Tato velká pozornost profesionálních astronomů svědčí o mimořádnosti pozorovaného jevu. Přestože pozorování je hodně, na definitivní vysvětlení příčin zjasnění si budeme muset počkat jistě několik měsíců až hvězda zeslábne a na základě posbíraných data z celého světa nějaký odvážný astronom publikuje první teorii.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »