Počítačová simulace splynutí dvou hvězdAstronomům se poprvé podařilo zaregistrovat splynutí dvou hvězd v jeden objekt. Článek o tomto objevu byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics. Vědci pozorovali objekt s názvem V1309 Scorpii (v souhvězdí Štíra), který byl objeven již v roce 2008, kdy nápadně zvýšil svoji jasnost. V srpnu 2008 jeho jasnost vzrostla přibližně 10 000krát, což mělo za následek, že zářivý výkon objektu 30 000krát převyšoval svítivost Slunce. Vzhledem k velké vzdálenosti nás však nijak neovlivnil. V průběhu několika následujících měsíců jasnost objektu V1309 postupně klesala na výchozí hodnotu.
Nový objev měl i kousek štěstí. Romuald Tylenda (Nicolaus Copernicus Astronomical Center, Toruń, Polsko) prováděl se svými spolupracovníky z Varšavské univerzity od poloviny 90. let minulého století pátrání po přítomnosti temné hmoty ve vybrané části oblohy. Shodou okolností se ve stejném místě nachází i objekt V1309 Sco. Autoři nové práce provedli dodatečně k vlastním pozorováním ještě analýzu dat získaných během optických pozorování tzv. gravitačního čočkování (Optical Gravitational Lensing Experiment - OGLE), která uskutečnili pracovníci Varšavské univerzity.
Představa dvou blízkých hvězd v dvojhvězděV pozorovací řadě bylo zaznamenáno více než 2000 měření z období 2002 až 2010, na nichž byly objeveny změny jasnosti objektu V1309 Sco. Bylo zjištěno, že v této době jasnost zdroje záření periodicky kolísala, což astronomové vysvětlují tak, že se jednalo o blízkou (dotykovou) dvojhvězdu, tedy dvě hvězdy, obíhající navzájem kolem sebe v periodě 1,4 dne. Perioda změn jasnosti objektu se postupně zkracovala tak, jak se hvězdy k sobě přibližovaly. V souladu s touto představou pak zvýšení jasnosti objektu V1309 v roce 2008 astronomové interpretují jako vzájemné splynutí obou hvězd.
V současné době není možné zjistit, jaký objekt představuje novorozená hvězda - její stavba by se měla odlišovat od "obyčejných" hvězd. Objekt V1309 je však nyní zcela ukryt v oblacích hmoty, vyvržené při vzájemném splynutí. Předpokládá se, že se jí v nejbližší době podívá "na zoubek" rovněž Hubblův kosmický dalekohled HST.
Nebezpečné hvězdy
Komety bombardují ZemiA nyní něco z jiného soudku. Astronomové objevili v blízkém kosmickém okolí Slunce 18 hvězd, které mohou představovat pro naši Sluneční soustavu určité nebezpečí. Autoři objevu provedli analýzu údajů u 40 000 hvězd typu červeného trpaslíka spektrální třídy M. Vycházeli z informací o jejich radiální rychlosti a vzdálenosti od Země a na základě těchto znalostí vypočítali pohyby těchto hvězd během příští miliardy let.
Ukázalo se, že u 18 ze zkoumaných hvězd jsou poměrně vysoké šance jejich průchodu v blízkosti Sluneční soustavy. Avšak ani jedna z nich by se neměla bezprostředně srazit se Sluncem - s největší pravděpodobností mohou tyto hvězdy-vetřelci pouze destabilizovat Oortův oblak, který je jakýmsi "skladištěm" kometárních jader. Podle současných předpokladů se Oortův oblak rozkládá v podobě tlusté kulové slupky ve vzdálenosti 50 000 až 100 000 astronomických jednotek od Slunce. Gravitace těchto "nebezpečných" hvězd může způsobit, že planety Sluneční soustavy budou v budoucnu vystaveny velkému bombardování kometárními jádry.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,