Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2014): Málo známý oblak plynu a prachu nazývaný..." /> Hvězdné lůno formováno a zničeno nevděčnými potomky | Hvězdy | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězdné lůno formováno a zničeno nevděčnými potomky

Hvězdné lůno formováno a zničeno nevděčnými potomky

Gum15 Autor: ESO
Gum15
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2014): Málo známý oblak plynu a prachu nazývaný Gum 15 je místem zrození a zároveň domovem horkých mladých hvězd. Je krásné a hrozivé zároveň, jak tyto hvězdy formují vzhled mateřské mlhoviny a také, jak postupně dospívají, způsobí i její zánik.

Tento snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems [1] pomocí dat získaných z kamery WFI (Wide Field Imager), která pracuje ve spojení s dalekohledem MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 metry na observatoři La Silla v Chile. Vidíme na něm mlhovinu Gum 15, která se nachází ve vzdálenosti 3000 světelných let od Země [2] a na noční obloze bychom ji našli v souhvězdí Vela (Plachty). Tento zářící oblak je pozoruhodný příklad ze skupiny oblastí, které jsou známé pod názvem HII [3]. Tyto oblaka vytváří jeden z nekrásnějších astronomických objektů, které můžeme ve vesmíru vidět, příkladem může být Orlí mlhovina (která zahrnuje část nazývanou „Sloupy stvoření“), nebo velká mlhovina v Orionu. K těmto velmi známým mlhovinám patří však také méně známá Gum 15.

Vodík (H) je nejběžnější prvek ve vesmíru a lze ho nalézt téměř v každé oblasti zkoumané astronomy. Oblasti HII jsou odlišné, neboť obsahují značné množství ionizovaného vodíku - tzn. atomy vodíku, které byly zbaveny svých elektronů díky reakci s ultrafialovým zářením o vysoké energii - přesněji reakci s fotony, částicemi světla. Ionizované atomy vodíku uvolňují světlo v různých vlnových délkách. Vodík vyzařuje při tomto procesu červenou barvu, proto je pro tyto mlhoviny, stejně tak i pro Gum15, typická načervenalá záře. Astronomové ji nazývají H-alfa (Hα).

V oblasti HII ionizující fotony pocházejí z mladých horkých hvězd, a Gum 15 není výjimkou. V centru tohoto obrázku můžete vidět jednoho z viníků: hvězdu HD 74804, nejjasnějšího člena hvězdokupy známé jako Collinder 197.

Neforemný, nepravidelný vzhled, který ještě více zdůrazňuje krásu mlhoviny není pro tuto oblast neobvyklý a je vlastně výsledkem seskupení hvězd uvnitř mlhoviny. Oblast HII tvoří různé útvary, protože rozložení hvězd a plynu uvnitř je nepravidelné. Gum 15 má zajímavý tvar, v centru obrázku vidíme rozeklanou tmavou skvrnu zastřenou prachem, kterou křižují matné namodralé odrazy. Tímto vzhledem prachové části nám připomíná větší a slabší verzi velmi známé mlhoviny Trifid (Messier 20), i když v tomto případě by název „mlhovina Bifid“ mohl být výstižnější.

Oblasti HII, podobné této, by mohly být místy vzniku pro tisíce hvězd po dobu několika miliónů let. Záře hvězd vytvaruje vzhled mlhoviny a jsou to ty samé hvězdy, které ji nakonec zničí. Jakmile mladé hvězdy projdou počáteční fází vývoje, stanou se zdrojem silného proudu částic (hvězdný vítr), který vytvaruje a rozptýlí částice plynu v jejich okolí. Když pak nejmasivnější z hvězd začne umírat, mlhovina Gum 15 zemře s ní. Některé hvězdy jsou tak obrovské, že explodují jako supernovy a rozpráší poslední stopy po oblasti HII a zanechají za sebou jen shluk mladých hvězd.

Zdroj


Poznámky

[1] Program ESO Cosmic Gems je iniciativa, která produkuje snímky fascinujících nebo vizuálně atraktivních objektů snímaných dalekohledy ESO za účelem vzdělávání nebo informování veřejnosti. Program využívá pozorovacího času dalekohledů, který není využit pro vědecké účely. Všechna shromážděná data mohou být použita také pro vědecké účely a jsou k dispozici astronomům ve vědeckém archivu ESO.

[2] Název tohoto objektu pochází od australského astronoma jménem Colin Gum, který publikoval katalog HII oblastí v roce 1955.

[3] HII oblasti (číst "há-dva") jsou velká oblaka plynu a prachu, které jsou místem vzniku seskupení mladých a horkých hvězd.


Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.


Odkazy

Snímky MPG/ESO 2.2m dalekohledu

Další snímky pořízené MPG/ESO 2.2-metrovým dalekohledem

Záběry La Silla


Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; email: votruba@physics.muni.cz

Sylvie Gorková; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; email: sgorkova@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; tel.: +49 89 3200 6655; mobil: +49 151 1537 3591; email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1420. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »