Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nezvykle pomalý pulsar

Nezvykle pomalý pulsar

Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Astronomové získali důkazy o existenci pulsaru v pozůstatku po výbuchu supernovy v Malém Magellanově oblaku. Pozorování rentgenového záření pomocí kosmických observatoří Chandra a Newton ukázala, že pulsar rotuje mimořádně pomalu - jednou dokola se otočí za 18 minut. Objekt pojmenovaný SXP 1062 se nachází poblíž nápadné oblasti prachu a plynu (pozorovatelné ve viditelném světle), kde se rodí nové hvězdy.

Nový snímek sestavený na základě pozorování kosmickými dalekohledy odhalil pozoruhodný kosmický ornament. Data získaná rentgenovou družicí Chandra X-ray Observatory (NASA) a XMM-Newton (ESA) zkombinovaná dohromady vedla k objevu mladého pulsaru, nacházejícího se uvnitř pozůstatku po výbuchu supernovy, který je pozorovatelný v galaxii Malý Magellanův oblak. Jedná se o pulsar - rotující mimořádně hustou neutronovou hvězdu - objevený v malé satelitní galaxii nacházející se v blízkosti naší Galaxie.

Oblast v okolí pulsaru SXP 1062 v oboru rentgenového záření
Oblast v okolí pulsaru SXP 1062 v oboru rentgenového záření
Na publikovaném kompozitním snímku je rentgenové záření, registrované družicemi Chandra a XMM-Newton, znázorněno modrou barvou, červená a zelená barva představují viditelné světlo na základě pozorování na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Pulsar pojmenovaný SXP 1062 je jasný bílý zdroj, nacházející se uprostřed pravé části obrázku. Je obklopen difúzní modrou září a červeným lemováním (shell).

Difúzní rentgenové záření a obálka pozorovaná ve viditelném světle jsou důkazem toho, že se jedná o pulsar obklopený pozůstatkem po explozi supernovy. Údaje ve viditelném světle rovněž zobrazují nápadné seskupení plynu a prachu v oblasti hvězdotvorby (star-forming region) v levé části obrázku. Porovnáním snímků z družice Chandra a fotografií ve viditelném světle je vidět, že pulsar má horkého a velmi hmotného průvodce.

Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Astronomové se velmi zajímají o pulsar SXP 1062, protože data z družic Chandra a XMM-Newton ukazují, že jeho rotace je mimořádně pomalá - kolem své osy se otočí jednou za 18 minut (což je v ostrém kontrastu s většinou pulsarů, rotujících rychlostí několika otáček za sekundu; platí to především pro mladé pulsary). Tento relativně "nespěchající" pulsar SXP 1062 je nejpomaleji rotujícím rentgenovým pulsarem v Malém Magellanově oblaku.

Pulsar se promítá do souhvězdí Tukana a od Země je vzdálen přibližně 180 000 světelných roků. Celková doba expozice při pořizování snímku dosáhla času 3 dny 8 hodin 45 minut.

Dva různé týmy astronomů dospěly k závěru, že pulsar SXP 1062 je starý 10 000 až 40 000 roků. To znamená, že pulsar je velmi mladý (měřeno astronomickým měřítkem). Podle všeho vznikl ve stejnou dobu, kdy došlo k explozi supernovy, která vytvořila pozorovatelný pozůstatek. Nicméně se předpokládá, že se při takové události zrodí pulsar rotující vysokou rychlostí, což v tomto případě neplatí. Je záhadou, jak mohl pulsar tak rychle a tak mnoho snížit rychlost své rotace. Astronomové již začali pracovat na teoretických modelech umožňujících porozumět vývoji těchto pozoruhodných kompaktních objektů.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »