Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nezvykle pomalý pulsar

Nezvykle pomalý pulsar

Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Astronomové získali důkazy o existenci pulsaru v pozůstatku po výbuchu supernovy v Malém Magellanově oblaku. Pozorování rentgenového záření pomocí kosmických observatoří Chandra a Newton ukázala, že pulsar rotuje mimořádně pomalu - jednou dokola se otočí za 18 minut. Objekt pojmenovaný SXP 1062 se nachází poblíž nápadné oblasti prachu a plynu (pozorovatelné ve viditelném světle), kde se rodí nové hvězdy.

Nový snímek sestavený na základě pozorování kosmickými dalekohledy odhalil pozoruhodný kosmický ornament. Data získaná rentgenovou družicí Chandra X-ray Observatory (NASA) a XMM-Newton (ESA) zkombinovaná dohromady vedla k objevu mladého pulsaru, nacházejícího se uvnitř pozůstatku po výbuchu supernovy, který je pozorovatelný v galaxii Malý Magellanův oblak. Jedná se o pulsar - rotující mimořádně hustou neutronovou hvězdu - objevený v malé satelitní galaxii nacházející se v blízkosti naší Galaxie.

Oblast v okolí pulsaru SXP 1062 v oboru rentgenového záření
Oblast v okolí pulsaru SXP 1062 v oboru rentgenového záření
Na publikovaném kompozitním snímku je rentgenové záření, registrované družicemi Chandra a XMM-Newton, znázorněno modrou barvou, červená a zelená barva představují viditelné světlo na základě pozorování na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Pulsar pojmenovaný SXP 1062 je jasný bílý zdroj, nacházející se uprostřed pravé části obrázku. Je obklopen difúzní modrou září a červeným lemováním (shell).

Difúzní rentgenové záření a obálka pozorovaná ve viditelném světle jsou důkazem toho, že se jedná o pulsar obklopený pozůstatkem po explozi supernovy. Údaje ve viditelném světle rovněž zobrazují nápadné seskupení plynu a prachu v oblasti hvězdotvorby (star-forming region) v levé části obrázku. Porovnáním snímků z družice Chandra a fotografií ve viditelném světle je vidět, že pulsar má horkého a velmi hmotného průvodce.

Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Astronomové se velmi zajímají o pulsar SXP 1062, protože data z družic Chandra a XMM-Newton ukazují, že jeho rotace je mimořádně pomalá - kolem své osy se otočí jednou za 18 minut (což je v ostrém kontrastu s většinou pulsarů, rotujících rychlostí několika otáček za sekundu; platí to především pro mladé pulsary). Tento relativně "nespěchající" pulsar SXP 1062 je nejpomaleji rotujícím rentgenovým pulsarem v Malém Magellanově oblaku.

Pulsar se promítá do souhvězdí Tukana a od Země je vzdálen přibližně 180 000 světelných roků. Celková doba expozice při pořizování snímku dosáhla času 3 dny 8 hodin 45 minut.

Dva různé týmy astronomů dospěly k závěru, že pulsar SXP 1062 je starý 10 000 až 40 000 roků. To znamená, že pulsar je velmi mladý (měřeno astronomickým měřítkem). Podle všeho vznikl ve stejnou dobu, kdy došlo k explozi supernovy, která vytvořila pozorovatelný pozůstatek. Nicméně se předpokládá, že se při takové události zrodí pulsar rotující vysokou rychlostí, což v tomto případě neplatí. Je záhadou, jak mohl pulsar tak rychle a tak mnoho snížit rychlost své rotace. Astronomové již začali pracovat na teoretických modelech umožňujících porozumět vývoji těchto pozoruhodných kompaktních objektů.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hviezdokopy Chí a h Per

Další informace »