Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nezvykle pomalý pulsar

Nezvykle pomalý pulsar

Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Astronomové získali důkazy o existenci pulsaru v pozůstatku po výbuchu supernovy v Malém Magellanově oblaku. Pozorování rentgenového záření pomocí kosmických observatoří Chandra a Newton ukázala, že pulsar rotuje mimořádně pomalu - jednou dokola se otočí za 18 minut. Objekt pojmenovaný SXP 1062 se nachází poblíž nápadné oblasti prachu a plynu (pozorovatelné ve viditelném světle), kde se rodí nové hvězdy.

Nový snímek sestavený na základě pozorování kosmickými dalekohledy odhalil pozoruhodný kosmický ornament. Data získaná rentgenovou družicí Chandra X-ray Observatory (NASA) a XMM-Newton (ESA) zkombinovaná dohromady vedla k objevu mladého pulsaru, nacházejícího se uvnitř pozůstatku po výbuchu supernovy, který je pozorovatelný v galaxii Malý Magellanův oblak. Jedná se o pulsar - rotující mimořádně hustou neutronovou hvězdu - objevený v malé satelitní galaxii nacházející se v blízkosti naší Galaxie.

Oblast v okolí pulsaru SXP 1062 v oboru rentgenového záření
Oblast v okolí pulsaru SXP 1062 v oboru rentgenového záření
Na publikovaném kompozitním snímku je rentgenové záření, registrované družicemi Chandra a XMM-Newton, znázorněno modrou barvou, červená a zelená barva představují viditelné světlo na základě pozorování na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Pulsar pojmenovaný SXP 1062 je jasný bílý zdroj, nacházející se uprostřed pravé části obrázku. Je obklopen difúzní modrou září a červeným lemováním (shell).

Difúzní rentgenové záření a obálka pozorovaná ve viditelném světle jsou důkazem toho, že se jedná o pulsar obklopený pozůstatkem po explozi supernovy. Údaje ve viditelném světle rovněž zobrazují nápadné seskupení plynu a prachu v oblasti hvězdotvorby (star-forming region) v levé části obrázku. Porovnáním snímků z družice Chandra a fotografií ve viditelném světle je vidět, že pulsar má horkého a velmi hmotného průvodce.

Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblaku
Astronomové se velmi zajímají o pulsar SXP 1062, protože data z družic Chandra a XMM-Newton ukazují, že jeho rotace je mimořádně pomalá - kolem své osy se otočí jednou za 18 minut (což je v ostrém kontrastu s většinou pulsarů, rotujících rychlostí několika otáček za sekundu; platí to především pro mladé pulsary). Tento relativně "nespěchající" pulsar SXP 1062 je nejpomaleji rotujícím rentgenovým pulsarem v Malém Magellanově oblaku.

Pulsar se promítá do souhvězdí Tukana a od Země je vzdálen přibližně 180 000 světelných roků. Celková doba expozice při pořizování snímku dosáhla času 3 dny 8 hodin 45 minut.

Dva různé týmy astronomů dospěly k závěru, že pulsar SXP 1062 je starý 10 000 až 40 000 roků. To znamená, že pulsar je velmi mladý (měřeno astronomickým měřítkem). Podle všeho vznikl ve stejnou dobu, kdy došlo k explozi supernovy, která vytvořila pozorovatelný pozůstatek. Nicméně se předpokládá, že se při takové události zrodí pulsar rotující vysokou rychlostí, což v tomto případě neplatí. Je záhadou, jak mohl pulsar tak rychle a tak mnoho snížit rychlost své rotace. Astronomové již začali pracovat na teoretických modelech umožňujících porozumět vývoji těchto pozoruhodných kompaktních objektů.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »