Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Desinfekce v mezihvězdném prachu

Desinfekce v mezihvězdném prachu

Oblast mezihvězdného prachu zkoumaná vědci na observatoři Paranal v Chile. Autor: S. Guisard /ESO
Oblast mezihvězdného prachu zkoumaná vědci na observatoři Paranal v Chile.
Autor: S. Guisard /ESO
Mezinárodnímu týmu vědců na chilské observatoři Paranal se podařilo v okolí hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi ve fotogenické oblasti nedaleko cetra Mléčné dráhy objevit stopy molekul peroxidu vodíku. Objev by mohl být vodítkem k vysvětlení vzniku života na Zemi.

Mezinárodnímu týmu astronomů se na vysokohorské observatoři v chilských Andách podařilo učinit zajímavý objev. Pomocí teleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment Telescope) pozorovali vědci notoricky známou oblast oblohy v okolí rudého velebobra Antares v souhvězdí Štíra nedaleko směru centra Mléčné dráhy. U hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi, nacházející se na obloze v blízkosti Antara, objevili mrazivě chladnou oblast hustého mezihvězdného mračna, jehož teplota se pohybuje kolem -250° Celsia. Oblak se skládá, jak je ve vesmíru zvykem, především z vodíku a tvoří se v něm nové hvězdy. Vědci se ovšem zaměřili na značně méně zastoupené prvky a molekuly. Jednou z objevených molekul byl i peroxid vodíku.

Jako jehla v poli sena

Objev peroxidu vodíku nebyl nikterak snadný. Vědci již předem laboratorně získali jeho spektrum tak, že uvážili možné podmínky jeho výskytu ve vesmíru a experimentovanou látku museli těmto podmínkám přizpůsobit. Samotné hledání molekul vodíkového peroxidu ve vesmíru byl ještě větší oříšek. V mezihvězdných mračnech je v drtivé většině jejich hmotnosti zastoupen vodík a další lehké prvky. Lehké vodíkové molekuly jsou tam vzácnější. Statisticky vychází, že ze všech možných vodíkových molekul náleží přibližně jedna z deseti miliard právě peroxidu vodíku. Najít proto její typické spektrum vyžadovalo nesmírně velkou trpělivost a obezřetnost.

Přinesla desinfekce život?

Centrum Mléčné dráhy v infračerveném záření s oblastí okolo Rho Ophiuchi (zelená „skvrnka“ nad středem snímku). Autor: WISE/NASA
Centrum Mléčné dráhy v infračerveném záření s oblastí okolo Rho Ophiuchi (zelená „skvrnka“ nad středem snímku).
Autor: WISE/NASA
Peroxid vodíku je na Zemi známý především jako "ta štípavá voda", se kterou si občas desinfikujeme rány na těle. Také je známou chemickou látkou běžně užívanou k odbarvení vlasů. Její chemické vlastnosti z ní dělají pro vědce jakousi kapsli dvou životně nejdůležitějších látek - vody a kyslíku. Uvažuje se, že molekuly peroxidu tvoří ve vesmíru jakási zrnka kosmického prachu. Dalšími reakcemi s vodíkem vznikají molekuly vody. Tato nová detekce peroxidu vodíku může být tedy hledanou indicií k pochopení vzniku vody ve vesmíru.

Astronomům však stále vrtá hlavou, jak přesně k této přeměně dochází. Je jasné, že kosmický prach se teď stane ještě větším ohniskem zájmu. Vysvětlením této procedury bychom totiž udělali velký krok vpřed při řešení otázek týkajících se vzniku života na Zemi. Fotogenická oblast okolo hvězdy Rho Ophiuchi možná nyní skrývá mnohem větší tajemství než barevné i temné mlhoviny vynikající na krásných astronomických fotografiích.

Česká astrofotografie měsíce

Česká astrofotografie měsíce za červen 2011 zobrazuje okolí rudého velebobra Antares. Rho Ophiuchi je hvězda zahalená v modravé mlhovině vlevo nahoře od Antara. Autor: Vlastimil Musil/ČAM
Česká astrofotografie měsíce za červen 2011 zobrazuje okolí rudého velebobra Antares. Rho Ophiuchi je hvězda zahalená v modravé mlhovině vlevo nahoře od Antara.
Autor: Vlastimil Musil/ČAM
Právě barevnou mlhovinovou pavučinu mezihvězdných oblak okolo Antara a Rho Ophiuchi zobrazuje vítězný snímek České astrofotografie měsíce za červen 2011, který pořídil Vlastimil Musil v Hostýnských vrších. Snímek je unikátní především tím, že byl pořízen za obtížných fotografických podmínek. Oblast mlhovin v okolí "srdce Štíra" v České republice vychází nevysoko nad jižní obzor a fotografování proto velmi výrazně překáží nejen neklid ovzduší, ale i všudypřítomné světelné znečištění. Zatímco samotné hvězdy Antares a Rho Ophiuchi jsou v letních měsících pohodlně vidět pouhýma očima za dobrých podmínek i ve městech, komplexy mlhovin nám odhalí až náročně zpracovaná fotografie.

Zdroj: Evropská jižní observatoř




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



3. vesmírný týden 2021

3. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 1. do 24. 1. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars procházející kolem Uranu. Aktivita Slunce je nízká. Proběhl první testovací zážeh centrálního stupně připravované obří rakety SLS. Naopak test Starship SN9 byl odložen pro výměnu motorů. Očekáváme starty rakety Falcon 9, Electron a LauncherOne. Krtek na Marsu skončil svou neúspěšnou misi. Podívejte se na kosmonautickou aplikaci a web pro děti. Před 15 lety startovala sonda New Horizons k planetě Pluto, aby následně prozkoumala už jen trpasličí planetu a jeden malý objekt Kuiperova pásu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

California-Taurus-M45

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2020 získal snímek „California-Taurus-M45“, jehož autorem je Evžen Brunner   Do našich krajin přichází pomalu zima a s ní se nám v průběhu noci vysoko nad hlavu dostávají zajímavá souhvězdí. Tak například Býk či Perseus. A

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety Uran a Mars blízko u sebe a přitom tak daleko od sebe

Další informace »