Desinfekce v mezihvězdném prachu

Mezinárodnímu týmu astronomů se na vysokohorské observatoři v chilských Andách podařilo učinit zajímavý objev. Pomocí teleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment Telescope) pozorovali vědci notoricky známou oblast oblohy v okolí rudého velebobra Antares v souhvězdí Štíra nedaleko směru centra Mléčné dráhy. U hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi, nacházející se na obloze v blízkosti Antara, objevili mrazivě chladnou oblast hustého mezihvězdného mračna, jehož teplota se pohybuje kolem -250° Celsia. Oblak se skládá, jak je ve vesmíru zvykem, především z vodíku a tvoří se v něm nové hvězdy. Vědci se ovšem zaměřili na značně méně zastoupené prvky a molekuly. Jednou z objevených molekul byl i peroxid vodíku.

Jako jehla v poli sena

Objev peroxidu vodíku nebyl nikterak snadný. Vědci již předem laboratorně získali jeho spektrum tak, že uvážili možné podmínky jeho výskytu ve vesmíru a experimentovanou látku museli těmto podmínkám přizpůsobit. Samotné hledání molekul vodíkového peroxidu ve vesmíru byl ještě větší oříšek. V mezihvězdných mračnech je v drtivé většině jejich hmotnosti zastoupen vodík a další lehké prvky. Lehké vodíkové molekuly jsou tam vzácnější. Statisticky vychází, že ze všech možných vodíkových molekul náleží přibližně jedna z deseti miliard právě peroxidu vodíku. Najít proto její typické spektrum vyžadovalo nesmírně velkou trpělivost a obezřetnost.

Přinesla desinfekce život?

Peroxid vodíku je na Zemi známý především jako „ta štípavá voda“, se kterou si občas desinfikujeme rány na těle. Také je známou chemickou látkou běžně užívanou k odbarvení vlasů. Její chemické vlastnosti z ní dělají pro vědce jakousi kapsli dvou životně nejdůležitějších látek – vody a kyslíku. Uvažuje se, že molekuly peroxidu tvoří ve vesmíru jakási zrnka kosmického prachu. Dalšími reakcemi s vodíkem vznikají molekuly vody. Tato nová detekce peroxidu vodíku může být tedy hledanou indicií k pochopení vzniku vody ve vesmíru.

Astronomům však stále vrtá hlavou, jak přesně k této přeměně dochází. Je jasné, že kosmický prach se teď stane ještě větším ohniskem zájmu. Vysvětlením této procedury bychom totiž udělali velký krok vpřed při řešení otázek týkajících se vzniku života na Zemi. Fotogenická oblast okolo hvězdy Rho Ophiuchi možná nyní skrývá mnohem větší tajemství než barevné i temné mlhoviny vynikající na krásných astronomických fotografiích.

Česká astrofotografie měsíce

Právě barevnou mlhovinovou pavučinu mezihvězdných oblak okolo Antara a Rho Ophiuchi zobrazuje vítězný snímek České astrofotografie měsíce za červen 2011, který pořídil Vlastimil Musil v Hostýnských vrších. Snímek je unikátní především tím, že byl pořízen za obtížných fotografických podmínek. Oblast mlhovin v okolí „srdce Štíra“ v České republice vychází nevysoko nad jižní obzor a fotografování proto velmi výrazně překáží nejen neklid ovzduší, ale i všudypřítomné světelné znečištění. Zatímco samotné hvězdy Antares a Rho Ophiuchi jsou v letních měsících pohodlně vidět pouhýma očima za dobrých podmínek i ve městech, komplexy mlhovin nám odhalí až náročně zpracovaná fotografie.

Zdroj: Evropská jižní observatoř