Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obří kometární kolize u hvězdy Eta Corvi

Obří kometární kolize u hvězdy Eta Corvi

Velké bombardování u Eta Corvi v umělcově představě. Zdroj: NASA.
Velké bombardování u Eta Corvi v umělcově představě. Zdroj: NASA.
Astronomové pravděpodobně zachytili obraz počátku cizí planetární soustavy. U hvězdy η Corvi, staré přibližně 1,4 miliard let, byl objeven oblak teplého prachu. Jeho původ si vysvětlují srážkou kometě podobnému objektu s planetou, 3 AU daleko od hvězdy. V této oblasti se nachází tzv. obyvatelná zóna hvězdy, s příznivými podmínkami pro život. S ohledem na stáří soustavy se může jednat o obdobu "pozdního těžkého bombardování", které se událo v naší Sluneční soustavě 600-800 miliónů let po jejím vzniku.

Pozdní těžké bombardování způsobila migrace obřích plynných planet. Ty svou gravitací způsobili nestabilitu v původním pásu kometárních těles a řadu z nich poslaly do středu soustavy, kde došlo k mnohým srážkám s vnitřními planetami. Při této události zřejmě došlo i k doručení vody a organických látek na povrch původní Země a poskytnutí základních stavebních kamenů pro vznik života na naší planetě.

Hvězda η Corvi

Jedná se o 6. nejjasnější hvězdu souhvězdí Havrana, pohodlně viditelnou pouhým okem s jasností 4.3 mag. Je podobná Slunci hmotností i teplotou. Její hmotnost je 1.4x větší než v případě naší životadárné hvězdy a povrch je jen o cca 800° C teplejší. Oproti Slunci je podstatně mladší, astronomové její věk odhadují na "pouhých" 1.4 (+/- 0.3) miliard let (staří Slunce je cca 5 miliard let). Vzdálenost hvězdy od nás je 60 světelných let, je proto ideálním cílem k výzkumu. Již v roce 1983 naměřila sonda IRAS oblak teplého prachu obklopující hvězdu. Mezi 59 prachovými disky zkoumanými IRASem je tento 3. nejjasnější!

Unikátní výzkum prachu obklopující hvězdu

Tým astronomů provedl hloubkovou analýzu prachu okolo této hvězdy s využitím Spitzerova vesmírného dalekohledu, pracujícího v infračervené oblasti spektra. Kolem hvězdy identifikoval dokonce dva různé prachové disky. První je 150 AU daleko od hvězdy s teplotou okolo -240° C a odpovídá umístění pásu kometárních těles, známém v naší soustavě jako Kuiperův pás. Druhý prachový disk se nachází mnohem blíže u hvězdy, ve vzdálenosti pouhých 3 AU. Prach v této oblasti je mnohem teplejší, má kolem 80° C. Tato vzdálenost je ekvivalentní 1.3 AU vzdálenosti od Slunce, nachází se tedy na vnějším okraji tzv. obyvatelné zóny. Tak se nazývá místo ve kterém jsou podmínky k výskytu planet s kapalnou vodou na povrchu.

Velké bombardování u Eta Corvi. Zdroj: NASA.
Velké bombardování u Eta Corvi. Zdroj: NASA.
Při analýze spektra prachu byla zjištěna velká podobnost s meteority nazvanými Ureility. Příkladem těchto meteoritů jsou úlomky tělesa 2008 TC3, které se srazilo se Zemí v roce 2008 a jeho zbytky dopadly do Nubijské pouště v Súdánu (o expedici, která hledala zbytky tělesa v poušti, měl pěknou přednášku Petr Scheirich na letním semináři SMPH v Ondřejově, prezentaci naleznete ZDE). Urelity jsou složeny z velice primitivního materiálu, bohatého na uhlík, pocházejícího pravděpodobně z vnější části protoplanetárního disku, ve kterém vznikaly komety. V úlomcích tělesa ze Súdánu byly dokonce nalezeny i aminokyseliny - základní stavební prvky bílkovin v organismech.

Tým astronomů dospěl k závěru, že prach v blízkosti hvězdy o tomto složení musí pocházet z vnější oblasti. Z množství zjištěného prachu by se dalo poskládat 260 km velké těleso z Kuiperova pásu. Místo a načasování odpovídá pozdnímu těžkému bombardování v naší Sluneční soustavě. Okolo hvězdy η Corvi pravděpodobně vzniklo několik planet, gravitační nestability vypudily některou větší planetu na vnější okraj do zmíněné obdoby Kuiperova pásu. Jejím působením byla tělesa z pásu poslána po spirále do vnitřní části, kde došlo ke kolizi s planetou zemského typu. Trosky komety se pak rozptýlily do okolí. Staří oblaku vzniklého kolizí se odhaduje na více než 1000 let.

Zdroj: www.ast.cam.ac.uk
Převzato: www.kommet.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »