Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obří kometární kolize u hvězdy Eta Corvi

Obří kometární kolize u hvězdy Eta Corvi

Velké bombardování u Eta Corvi v umělcově představě. Zdroj: NASA.
Velké bombardování u Eta Corvi v umělcově představě. Zdroj: NASA.
Astronomové pravděpodobně zachytili obraz počátku cizí planetární soustavy. U hvězdy η Corvi, staré přibližně 1,4 miliard let, byl objeven oblak teplého prachu. Jeho původ si vysvětlují srážkou kometě podobnému objektu s planetou, 3 AU daleko od hvězdy. V této oblasti se nachází tzv. obyvatelná zóna hvězdy, s příznivými podmínkami pro život. S ohledem na stáří soustavy se může jednat o obdobu "pozdního těžkého bombardování", které se událo v naší Sluneční soustavě 600-800 miliónů let po jejím vzniku.

Pozdní těžké bombardování způsobila migrace obřích plynných planet. Ty svou gravitací způsobili nestabilitu v původním pásu kometárních těles a řadu z nich poslaly do středu soustavy, kde došlo k mnohým srážkám s vnitřními planetami. Při této události zřejmě došlo i k doručení vody a organických látek na povrch původní Země a poskytnutí základních stavebních kamenů pro vznik života na naší planetě.

Hvězda η Corvi

Jedná se o 6. nejjasnější hvězdu souhvězdí Havrana, pohodlně viditelnou pouhým okem s jasností 4.3 mag. Je podobná Slunci hmotností i teplotou. Její hmotnost je 1.4x větší než v případě naší životadárné hvězdy a povrch je jen o cca 800° C teplejší. Oproti Slunci je podstatně mladší, astronomové její věk odhadují na "pouhých" 1.4 (+/- 0.3) miliard let (staří Slunce je cca 5 miliard let). Vzdálenost hvězdy od nás je 60 světelných let, je proto ideálním cílem k výzkumu. Již v roce 1983 naměřila sonda IRAS oblak teplého prachu obklopující hvězdu. Mezi 59 prachovými disky zkoumanými IRASem je tento 3. nejjasnější!

Unikátní výzkum prachu obklopující hvězdu

Tým astronomů provedl hloubkovou analýzu prachu okolo této hvězdy s využitím Spitzerova vesmírného dalekohledu, pracujícího v infračervené oblasti spektra. Kolem hvězdy identifikoval dokonce dva různé prachové disky. První je 150 AU daleko od hvězdy s teplotou okolo -240° C a odpovídá umístění pásu kometárních těles, známém v naší soustavě jako Kuiperův pás. Druhý prachový disk se nachází mnohem blíže u hvězdy, ve vzdálenosti pouhých 3 AU. Prach v této oblasti je mnohem teplejší, má kolem 80° C. Tato vzdálenost je ekvivalentní 1.3 AU vzdálenosti od Slunce, nachází se tedy na vnějším okraji tzv. obyvatelné zóny. Tak se nazývá místo ve kterém jsou podmínky k výskytu planet s kapalnou vodou na povrchu.

Velké bombardování u Eta Corvi. Zdroj: NASA.
Velké bombardování u Eta Corvi. Zdroj: NASA.
Při analýze spektra prachu byla zjištěna velká podobnost s meteority nazvanými Ureility. Příkladem těchto meteoritů jsou úlomky tělesa 2008 TC3, které se srazilo se Zemí v roce 2008 a jeho zbytky dopadly do Nubijské pouště v Súdánu (o expedici, která hledala zbytky tělesa v poušti, měl pěknou přednášku Petr Scheirich na letním semináři SMPH v Ondřejově, prezentaci naleznete ZDE). Urelity jsou složeny z velice primitivního materiálu, bohatého na uhlík, pocházejícího pravděpodobně z vnější části protoplanetárního disku, ve kterém vznikaly komety. V úlomcích tělesa ze Súdánu byly dokonce nalezeny i aminokyseliny - základní stavební prvky bílkovin v organismech.

Tým astronomů dospěl k závěru, že prach v blízkosti hvězdy o tomto složení musí pocházet z vnější oblasti. Z množství zjištěného prachu by se dalo poskládat 260 km velké těleso z Kuiperova pásu. Místo a načasování odpovídá pozdnímu těžkému bombardování v naší Sluneční soustavě. Okolo hvězdy η Corvi pravděpodobně vzniklo několik planet, gravitační nestability vypudily některou větší planetu na vnější okraj do zmíněné obdoby Kuiperova pásu. Jejím působením byla tělesa z pásu poslána po spirále do vnitřní části, kde došlo ke kolizi s planetou zemského typu. Trosky komety se pak rozptýlily do okolí. Staří oblaku vzniklého kolizí se odhaduje na více než 1000 let.

Zdroj: www.ast.cam.ac.uk
Převzato: www.kommet.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »