Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  40. konference o výzkumu proměnných hvězd

40. konference o výzkumu proměnných hvězd

Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.

STÁLE JSOU VOLNÁ MÍSTA, PŘIHLAŠTE SVOU PŘEDNÁŠKU NEBO POSTER.

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd pořádá letos již 40. konferenci. Setkávání profesionálních i amatérských astronomů v oblasti proměnných hvězd a příbuzných oborů za tu dobu získalo na důležitosti. Každoroční prezentace výsledků a diskuze nad pozorovacími programy a způsoby měření, vede ke zlepšování a zkvalitňování práce českých astronomů. A nejen českých. Konference vznikly za Československa a dodnes se akce účastní kolegové ze Slovenska.

Planetka Gaspra.
Planetka Gaspra.

Kopalova přednáška
Od loňského roku uděluje Česká astronomická společnost slavnostní Kopalovu přednášku. Každý rok je tak oceněn vědecký pracovník za úspěchy ve výzkumu vesmíru.
Letošním laureátem se stane Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. z Astronomického ústavu Karlovy univerzity. Po předání ocenění přednese laureátskou přednášku na téma vývoje drah planet. Prostor bude dán také dotazům posluchačů na obor, kterým se doc. Vokrouhlický zabývá, tj. především planety a planetky.
Při této příležitosti si připomeneme osobnost prof. Zdeňka Kopala, který se významnou měrou zasloužil o rozvoj výzkumu dvojhvězd. Letos uběhlo 15 let od jeho úmrtí. Veřejnost i účastníci konference budou mít ale jedinečnou příležitost prof. Kopala slyšet a vidět na dobových nahrávkách.

Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASA
Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASA

Zajímavé přednášky o proměnných hvězdách
Hlavním tématem konference jsou samozřejmě proměnné hvězdy. Z tohoto oboru se můžeme těšit především na zvané přednášky.
RNDr. Ladislav Hric, CSc. z Astronomického ústavu AV v Tatranské Lomnici se bude věnovat velmi rychlým světelným změnám u tzv. kataklyzmických proměnných hvězd.
Doc. RNDr. René Hudec, CSc. z Astronomického ústavu AV v Ondřejově přednese výsledky pozorování prvního magnetaru, který se projevil v optické oblasti několika desítkami výbuchů. Tento nový objev, na kterém se podíleli čeští odborníci, vyvolal velký zájem po celém světě (viz tisková zpráva).
Letošní Nositel Kvízovy ceny Bc. Luboš Brát z Pece pod Sněžkou přednese svou laureátskou přednášku. Provede nás rozmanitým světem proměnných hvězd, různými typy proměnností i způsoby pozorování.

HD209458.jpg

Pozorování exoplanet
Stále častěji se čeští amatéři věnují nejen proměnným hvězdám, ale také exoplanetám. Dnes je známo už 52 exoplanet, které přecházejí před diskem své mateřské hvězdy. Pokles jasnosti hvězdy při zastínění exoplanetou je neobyčejně malý. Přesto se dá pozorovat i amatérskými prostředky. Je k tomu ale třeba mít patřičné znalosti a dodržovat správný postup.
Na konferenci bude Mgr. Marie Hrudková z Astronomického ústavu Karlovy univerzity přednášet na téma, jestli se dají z pozorování přechodů exoplanet před hvězdami objevovat nové exoplanety.
Mgr. Stanislav Poddaný ze stejného ústavu pak představí celosvětovou databázi přechodů exoplanet, kterou spolu s Bc. Lubošem Brátem nově vybudovali.
Bc. Petr Sobotka z Astronomického ústavu AV v Ondřejově pak představí unikátní výsledek českých amatérů, kteří z jediného pozorovacího stanoviště sledovali pomocí 6 různých dalekohledů jedinou exoplanetu. Všem se podařilo přechod změřit a nejmenší z použitých dalekohledů měl dokonce průměr pouhých 34 mm!

Účastníci 39. konference o výzkumu prom. hvězd ve Valašském Meziříčí 2007
Účastníci 39. konference o výzkumu prom. hvězd ve Valašském Meziříčí 2007

Akce je otevřena všem zájemcům o proměnné hvězdy a exoplanety. Přihlaste se co nejdříve na stránkách Sekce pozorovatelů proměnných hvězd - volných míst ubývá. Na konferenci proběhnou také nové volby vedení Sekce.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »