Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  40. konference o výzkumu proměnných hvězd

40. konference o výzkumu proměnných hvězd

Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.

STÁLE JSOU VOLNÁ MÍSTA, PŘIHLAŠTE SVOU PŘEDNÁŠKU NEBO POSTER.

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd pořádá letos již 40. konferenci. Setkávání profesionálních i amatérských astronomů v oblasti proměnných hvězd a příbuzných oborů za tu dobu získalo na důležitosti. Každoroční prezentace výsledků a diskuze nad pozorovacími programy a způsoby měření, vede ke zlepšování a zkvalitňování práce českých astronomů. A nejen českých. Konference vznikly za Československa a dodnes se akce účastní kolegové ze Slovenska.

Planetka Gaspra.
Planetka Gaspra.

Kopalova přednáška
Od loňského roku uděluje Česká astronomická společnost slavnostní Kopalovu přednášku. Každý rok je tak oceněn vědecký pracovník za úspěchy ve výzkumu vesmíru.
Letošním laureátem se stane Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. z Astronomického ústavu Karlovy univerzity. Po předání ocenění přednese laureátskou přednášku na téma vývoje drah planet. Prostor bude dán také dotazům posluchačů na obor, kterým se doc. Vokrouhlický zabývá, tj. především planety a planetky.
Při této příležitosti si připomeneme osobnost prof. Zdeňka Kopala, který se významnou měrou zasloužil o rozvoj výzkumu dvojhvězd. Letos uběhlo 15 let od jeho úmrtí. Veřejnost i účastníci konference budou mít ale jedinečnou příležitost prof. Kopala slyšet a vidět na dobových nahrávkách.

Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASA
Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASA

Zajímavé přednášky o proměnných hvězdách
Hlavním tématem konference jsou samozřejmě proměnné hvězdy. Z tohoto oboru se můžeme těšit především na zvané přednášky.
RNDr. Ladislav Hric, CSc. z Astronomického ústavu AV v Tatranské Lomnici se bude věnovat velmi rychlým světelným změnám u tzv. kataklyzmických proměnných hvězd.
Doc. RNDr. René Hudec, CSc. z Astronomického ústavu AV v Ondřejově přednese výsledky pozorování prvního magnetaru, který se projevil v optické oblasti několika desítkami výbuchů. Tento nový objev, na kterém se podíleli čeští odborníci, vyvolal velký zájem po celém světě (viz tisková zpráva).
Letošní Nositel Kvízovy ceny Bc. Luboš Brát z Pece pod Sněžkou přednese svou laureátskou přednášku. Provede nás rozmanitým světem proměnných hvězd, různými typy proměnností i způsoby pozorování.

HD209458.jpg

Pozorování exoplanet
Stále častěji se čeští amatéři věnují nejen proměnným hvězdám, ale také exoplanetám. Dnes je známo už 52 exoplanet, které přecházejí před diskem své mateřské hvězdy. Pokles jasnosti hvězdy při zastínění exoplanetou je neobyčejně malý. Přesto se dá pozorovat i amatérskými prostředky. Je k tomu ale třeba mít patřičné znalosti a dodržovat správný postup.
Na konferenci bude Mgr. Marie Hrudková z Astronomického ústavu Karlovy univerzity přednášet na téma, jestli se dají z pozorování přechodů exoplanet před hvězdami objevovat nové exoplanety.
Mgr. Stanislav Poddaný ze stejného ústavu pak představí celosvětovou databázi přechodů exoplanet, kterou spolu s Bc. Lubošem Brátem nově vybudovali.
Bc. Petr Sobotka z Astronomického ústavu AV v Ondřejově pak představí unikátní výsledek českých amatérů, kteří z jediného pozorovacího stanoviště sledovali pomocí 6 různých dalekohledů jedinou exoplanetu. Všem se podařilo přechod změřit a nejmenší z použitých dalekohledů měl dokonce průměr pouhých 34 mm!

Účastníci 39. konference o výzkumu prom. hvězd ve Valašském Meziříčí 2007
Účastníci 39. konference o výzkumu prom. hvězd ve Valašském Meziříčí 2007

Akce je otevřena všem zájemcům o proměnné hvězdy a exoplanety. Přihlaste se co nejdříve na stránkách Sekce pozorovatelů proměnných hvězd - volných míst ubývá. Na konferenci proběhnou také nové volby vedení Sekce.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »