Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  40. konference o výzkumu proměnných hvězd

40. konference o výzkumu proměnných hvězd

Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.

STÁLE JSOU VOLNÁ MÍSTA, PŘIHLAŠTE SVOU PŘEDNÁŠKU NEBO POSTER.

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd pořádá letos již 40. konferenci. Setkávání profesionálních i amatérských astronomů v oblasti proměnných hvězd a příbuzných oborů za tu dobu získalo na důležitosti. Každoroční prezentace výsledků a diskuze nad pozorovacími programy a způsoby měření, vede ke zlepšování a zkvalitňování práce českých astronomů. A nejen českých. Konference vznikly za Československa a dodnes se akce účastní kolegové ze Slovenska.

Planetka Gaspra.
Planetka Gaspra.

Kopalova přednáška
Od loňského roku uděluje Česká astronomická společnost slavnostní Kopalovu přednášku. Každý rok je tak oceněn vědecký pracovník za úspěchy ve výzkumu vesmíru.
Letošním laureátem se stane Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. z Astronomického ústavu Karlovy univerzity. Po předání ocenění přednese laureátskou přednášku na téma vývoje drah planet. Prostor bude dán také dotazům posluchačů na obor, kterým se doc. Vokrouhlický zabývá, tj. především planety a planetky.
Při této příležitosti si připomeneme osobnost prof. Zdeňka Kopala, který se významnou měrou zasloužil o rozvoj výzkumu dvojhvězd. Letos uběhlo 15 let od jeho úmrtí. Veřejnost i účastníci konference budou mít ale jedinečnou příležitost prof. Kopala slyšet a vidět na dobových nahrávkách.

Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASA
Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASA

Zajímavé přednášky o proměnných hvězdách
Hlavním tématem konference jsou samozřejmě proměnné hvězdy. Z tohoto oboru se můžeme těšit především na zvané přednášky.
RNDr. Ladislav Hric, CSc. z Astronomického ústavu AV v Tatranské Lomnici se bude věnovat velmi rychlým světelným změnám u tzv. kataklyzmických proměnných hvězd.
Doc. RNDr. René Hudec, CSc. z Astronomického ústavu AV v Ondřejově přednese výsledky pozorování prvního magnetaru, který se projevil v optické oblasti několika desítkami výbuchů. Tento nový objev, na kterém se podíleli čeští odborníci, vyvolal velký zájem po celém světě (viz tisková zpráva).
Letošní Nositel Kvízovy ceny Bc. Luboš Brát z Pece pod Sněžkou přednese svou laureátskou přednášku. Provede nás rozmanitým světem proměnných hvězd, různými typy proměnností i způsoby pozorování.

HD209458.jpg

Pozorování exoplanet
Stále častěji se čeští amatéři věnují nejen proměnným hvězdám, ale také exoplanetám. Dnes je známo už 52 exoplanet, které přecházejí před diskem své mateřské hvězdy. Pokles jasnosti hvězdy při zastínění exoplanetou je neobyčejně malý. Přesto se dá pozorovat i amatérskými prostředky. Je k tomu ale třeba mít patřičné znalosti a dodržovat správný postup.
Na konferenci bude Mgr. Marie Hrudková z Astronomického ústavu Karlovy univerzity přednášet na téma, jestli se dají z pozorování přechodů exoplanet před hvězdami objevovat nové exoplanety.
Mgr. Stanislav Poddaný ze stejného ústavu pak představí celosvětovou databázi přechodů exoplanet, kterou spolu s Bc. Lubošem Brátem nově vybudovali.
Bc. Petr Sobotka z Astronomického ústavu AV v Ondřejově pak představí unikátní výsledek českých amatérů, kteří z jediného pozorovacího stanoviště sledovali pomocí 6 různých dalekohledů jedinou exoplanetu. Všem se podařilo přechod změřit a nejmenší z použitých dalekohledů měl dokonce průměr pouhých 34 mm!

Účastníci 39. konference o výzkumu prom. hvězd ve Valašském Meziříčí 2007
Účastníci 39. konference o výzkumu prom. hvězd ve Valašském Meziříčí 2007

Akce je otevřena všem zájemcům o proměnné hvězdy a exoplanety. Přihlaste se co nejdříve na stránkách Sekce pozorovatelů proměnných hvězd - volných míst ubývá. Na konferenci proběhnou také nové volby vedení Sekce.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »