Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pozor mezera!

Pozor mezera!

Prachový disk v představách malíře.
Prachový disk v představách malíře.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (027/2008): VLT nalezl stopy po planetách v mladých plynových discích

Astronomové prostudovali protoplanetární disky okolo mladých, Slunci podobných hvězd. Díky kombinaci důmyslných postupů a možností VLT mohli tyto disky prozkoumat v nebývalých detailech a odhalit tak pohyb a rozložení plynu v jejich vnitřních částech.

Na planetách mohou existovat jiné formy života, proto je studium exoplanet v současné astronomii jedním z nejčastějších témat. K dnešku známe více jak 300 planet, které obíhají okolo jiné hvězdy, než je naše Slunce. Jde o velice pestré světy. Astronomové však nestudují pouze systémy, kde jsou planety již zformovány, ale získávají také důležité informace ze systémů, ve kterých se planety teprve formují z plynných disků okolo mladých hvězd. "Jako bychom cestovali zpět v čase o 4,6 miliardy let a pozorovali formování planet naší vlastní Sluneční soustavy," říká vedoucí výzkumu Klaus Pontoppidan z Caltech (California Institute of Technology).

Pontoppidan se svými kolegy analyzoval tři mladé, Slunci podobné, hvězdy, obklopené plynným diskem, ze kterého se mohou zformovat planety. Disky jsou staré pouze několik miliónů let a nacházejí se v nich prachu zbavené mezery a díry - stopy poukazující na možnou přítomnost planety. Výsledek práce potvrzuje jednak přítomnost plynu v mezerách mezi prachem a také umožňuje určit orientaci disku i rozložení plynu v disku. V oblastech, ze kterých byl prach odstraněn, se molekulární plyn stále hojně vyskytuje. Může to znamenat, že se prach shlukl a vytvořil zárodky planet, anebo že je planeta již vytvořena a právě čistí své okolí od plynu v disku.

V případě hvězdy SR 21 je pravděpodobným vysvětlením jevu přítomnost hmotného obra, jenž obíhá ve vzdálenosti menší, než je 3,5 násobek vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem (3,5 x 1 AU). U hvězdy HD 135344B by zase planeta mohla obíhat ve vzdálenosti 10 až 20 AU. Z pozorování třetí hvězdy (TW Hydrae) lze rovněž usuzovat na přítomnost jedné či dvou planet. "Naše pozorování na VLT s přístrojem CRIRES jasně ukazují, že disky okolo těchto tří hvězd podobných Slunci se výrazně liší, výsledkem čehož budou pravděpodobně tři zcela odlišné planetární systémy," shrnuje práci Pontoppidan. "Příroda se očividně nerada opakuje."

"Naše a podobná pozorování doplní v budoucnu práci na observatoři ALMA. Zde bude možné pozorovat disky do všech detailů a v jiném měřítku," dodává Ewine van Dishoeck z Leiden Observatory, spolupracovník Pontoppidana. Studium mezer v prachových discích o velikosti Sluneční soustavy u hvězd vzdálených až 400 světelných let je obtížný úkol, který si žádá nápaditá řešení a nejlepší dostupnou techniku. "Při použití tradičních metod zobrazení nemůžeme doufat, že na objektech tak vzdálených spatříme výrazné detaily," vysvětluje van Dishoeck. "S interferometrií pořídíme lépe, ale pro změnu nemůžeme sledovat pohyb plynu."

Astronomové používají pro zobrazení vnitřních částí disku, kde mohou vznikat Zemi podobné planety, techniku známou jako spektro-astrometrické zobrazení. Mohou tak měřit vzdálenosti odpovídající jedné desetině AU a současně i rychlost plynu. "Při určitém nastavení přístroje a s použitím adaptivní optiky je technika pozorování velmi pohodlná. Spektro-astrometrické zobrazení s přístrojem CRIRES se proto dá využívat v běžné praxi," říká člen týmu Alain Smette z ESO.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 027/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »