Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Neviditelná sestřenka supernovy SN1987A

Neviditelná sestřenka supernovy SN1987A

Galaxie v souhvězdí Kružítka
Galaxie v souhvězdí Kružítka
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2008): Síť dalekohledů zachytila mohutný výbuch blízké supernovy

Takřka desetiletí po svém výbuchu byla identifikována nejbližší supernova za posledních 25 let. Takový výsledek poskytla kombinace dat z online archivů mnoha největších teleskopů světa.

V roce 2001 byla supernova s označením SN 1996cr zkoumána Franzem Bauerem, který za použití rentgenového dalekohledu CHANDRA americké NASA zaznamenal jasný proměnný zdroj ve spirální galaxii "Circinus" (galaxie v souhvězdí Kružítka). Přestože zdroj vykazoval neobvyklé vlastnosti, Bauer a jeho tým nebyli v té době schopni určit jeho pravou povahu. Ve skutečnosti trvalo několik let, než byli Baer a jeho tým schopni potvrdit, že je tento záhadný objekt opravdu supernovou. První stopou, která tým přivedla k takřka detektivní práci při prohledávání archivů z 18 různých pozemních i kosmických teleskopů, bylo spektrum pořízené pomocí dalekohledu VLT/ESO. Jelikož se objekt nacházel v zajímavé nepříliš vzdálené galaxii, obsahovaly veřejně přístupné archivy velké množství snímků.

Bylo zřejmé, že SN 1996cr patří k nejjasnějším supernovám, které byli dosud pozorovány v rentgenové a rádiové oblasti záření. To přináší mnoho překvapivých podobností se slavnou supernovou SN1987A, která se objevila v sousední galaxii (ve Velkém Magelanově mračnu), pouhých 160 000 světelných let od Země. "Naše supernova SN1996cr vypadá skoro jako divoká sestřenka SN1987A", říká Bauer. "Ty dvě jsou si podobné v mnoha ohledech až na to, že novější z nich je ve skutečnosti tisíckrát jasnější v rentgenovém a radiovém oboru".

Snímky objektu ve viditelné oblasti spektra pořízené Anglo-Australským dalekohledem v Austrálii ukázaly, že SN1996cr explodovala někdy mezi 28. únorem 1995 a 15. březnem 1996. Je tak jedinou z pěti nejbližších supernov za posledních 25 let, která nebyla pozorována již krátce po explozi. Velké rentgenové observatoře na oběžné dráze jako ROSAT či ASCA supernovu SN1996cr nedetekovaly, ale od roku 2001, kdy byla poprvé zaznamenána observatoří CHANDRA, stále zjasňovala. Jediným známým případem supernovy, která v rentgenovém oboru po explozi soustavně zjasňovala, byla do té doby SN 1987A.

"Nalézt SN1996cr způsobem, kterým se to povedlo nám, je spíše otázka štěstěny a bez pomoci pozorování všech použitých dalekohledů bychom to nikdy nedokázali. Prakticky jsme vstoupili do nového věku 'internetové astronomie'," říká Bauer.

Kombinace dat s teorií umožnila vyvinout model exploze. Předtím, než mateřská hvězda explodovala, vyčistila (v důsledku silného hvězdného větru či outburstu - aktivity v závěrečné fázi života) rozsáhlý okolní prostor od plynu. Rázová vlna samotné exploze se tak mohla bez zábran šířit do prázdného prostoru. Jakmile však zasáhla oblast s vyšší hustotou plynu obklopující SN1996cr, systém se znenadání rozzářil v rentgenovém i rádiovém oboru. Emise vzniklé v důsledku 1987A byly slabší patrně proto, že okolní plyn byl mnohem řidší. Astronomové si myslí, že obě supernovy SN1987A a SN1996cr vykazují známky čištění okolního prostoru kolem hvězdy před její explozí. Z těchto dvou pozorovaných případů lze usuzovat, že tento typ aktivity je v závěrečné fázi vývoje hmotné hvězdy poměrně běžný. "Naše práce naznačuje nejen že SN1987A není zdaleka tak neobvyklá, jak se dříve myslelo, ale říká nám také mnoho o tom, jaké procesy doprovázejí životní cyklus mohutných hvězd," říká spoluautor práce Vikram Dwarkadas z Chicagské university.

Poznámky:

Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise The Astrophysical Journal (F.E. Bauer a kol., Supernova 1996cr: SN 1987A's Wild Cousin?, http://arxiv.org/abs/0804.3597)

Galaxie v souhvězdí Kružítka (Cir) je zajímavým objektem s prstenci vyvrženého plynu. Nachází se ve vzdálenosti 13 milionů světelných let.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 032/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »