Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Neviditelná sestřenka supernovy SN1987A

Neviditelná sestřenka supernovy SN1987A

Galaxie v souhvězdí Kružítka
Galaxie v souhvězdí Kružítka
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2008): Síť dalekohledů zachytila mohutný výbuch blízké supernovy

Takřka desetiletí po svém výbuchu byla identifikována nejbližší supernova za posledních 25 let. Takový výsledek poskytla kombinace dat z online archivů mnoha největších teleskopů světa.

V roce 2001 byla supernova s označením SN 1996cr zkoumána Franzem Bauerem, který za použití rentgenového dalekohledu CHANDRA americké NASA zaznamenal jasný proměnný zdroj ve spirální galaxii "Circinus" (galaxie v souhvězdí Kružítka). Přestože zdroj vykazoval neobvyklé vlastnosti, Bauer a jeho tým nebyli v té době schopni určit jeho pravou povahu. Ve skutečnosti trvalo několik let, než byli Baer a jeho tým schopni potvrdit, že je tento záhadný objekt opravdu supernovou. První stopou, která tým přivedla k takřka detektivní práci při prohledávání archivů z 18 různých pozemních i kosmických teleskopů, bylo spektrum pořízené pomocí dalekohledu VLT/ESO. Jelikož se objekt nacházel v zajímavé nepříliš vzdálené galaxii, obsahovaly veřejně přístupné archivy velké množství snímků.

Bylo zřejmé, že SN 1996cr patří k nejjasnějším supernovám, které byli dosud pozorovány v rentgenové a rádiové oblasti záření. To přináší mnoho překvapivých podobností se slavnou supernovou SN1987A, která se objevila v sousední galaxii (ve Velkém Magelanově mračnu), pouhých 160 000 světelných let od Země. "Naše supernova SN1996cr vypadá skoro jako divoká sestřenka SN1987A", říká Bauer. "Ty dvě jsou si podobné v mnoha ohledech až na to, že novější z nich je ve skutečnosti tisíckrát jasnější v rentgenovém a radiovém oboru".

Snímky objektu ve viditelné oblasti spektra pořízené Anglo-Australským dalekohledem v Austrálii ukázaly, že SN1996cr explodovala někdy mezi 28. únorem 1995 a 15. březnem 1996. Je tak jedinou z pěti nejbližších supernov za posledních 25 let, která nebyla pozorována již krátce po explozi. Velké rentgenové observatoře na oběžné dráze jako ROSAT či ASCA supernovu SN1996cr nedetekovaly, ale od roku 2001, kdy byla poprvé zaznamenána observatoří CHANDRA, stále zjasňovala. Jediným známým případem supernovy, která v rentgenovém oboru po explozi soustavně zjasňovala, byla do té doby SN 1987A.

"Nalézt SN1996cr způsobem, kterým se to povedlo nám, je spíše otázka štěstěny a bez pomoci pozorování všech použitých dalekohledů bychom to nikdy nedokázali. Prakticky jsme vstoupili do nového věku 'internetové astronomie'," říká Bauer.

Kombinace dat s teorií umožnila vyvinout model exploze. Předtím, než mateřská hvězda explodovala, vyčistila (v důsledku silného hvězdného větru či outburstu - aktivity v závěrečné fázi života) rozsáhlý okolní prostor od plynu. Rázová vlna samotné exploze se tak mohla bez zábran šířit do prázdného prostoru. Jakmile však zasáhla oblast s vyšší hustotou plynu obklopující SN1996cr, systém se znenadání rozzářil v rentgenovém i rádiovém oboru. Emise vzniklé v důsledku 1987A byly slabší patrně proto, že okolní plyn byl mnohem řidší. Astronomové si myslí, že obě supernovy SN1987A a SN1996cr vykazují známky čištění okolního prostoru kolem hvězdy před její explozí. Z těchto dvou pozorovaných případů lze usuzovat, že tento typ aktivity je v závěrečné fázi vývoje hmotné hvězdy poměrně běžný. "Naše práce naznačuje nejen že SN1987A není zdaleka tak neobvyklá, jak se dříve myslelo, ale říká nám také mnoho o tom, jaké procesy doprovázejí životní cyklus mohutných hvězd," říká spoluautor práce Vikram Dwarkadas z Chicagské university.

Poznámky:

Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise The Astrophysical Journal (F.E. Bauer a kol., Supernova 1996cr: SN 1987A's Wild Cousin?, http://arxiv.org/abs/0804.3597)

Galaxie v souhvězdí Kružítka (Cir) je zajímavým objektem s prstenci vyvrženého plynu. Nachází se ve vzdálenosti 13 milionů světelných let.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 032/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »