Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet
redakce Vytisknout článek

Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS
Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS
Nedávno jsme vás informovali o výzkumu exoplanety HD 80606b kosmickým dalekohledem Spitzer. Ve dnech 13. a 14. února bude exoplaneta přecházet přes svou mateřskou hvězdou. Pozorovat se tento úkaz chystají i čeští astronomové. Na podrobnosti jsme se optali Bc. Luboše Bráta - předsedy sekce Proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

1. Proč má význam pozorovat tranzit exoplanety HD 80606b? Čím mohou čeští astronomové pomoci? Jde především o to zjistit, zda k tranzitům vůbec dochází. Pomocí družice Spitzer byl úspěšně odpozorován sekundární tranzit v systému (planeta se schovala za disk hvězdy) a to dokonce i s kolísáním jasnosti z důvodu rotace nahřáté planety. K průchodu planety za hvězdou ovšem došlo v okamžiku poblíž periastra, kdežto primární tranzit (přechod planety před diskem hvězdy) by se měl odehrát poblíž apoastra. Planeta tedy bude dále od hvězdy a tak prudce klesá pravděpodobnost, že k tranzitu vůbec dojde. Existuje zde ale 15% pravděpodobnost, že směr k Zemi je téměř rovnoběžný s rovinou orbity a tranzit bude pozorovatelný. My můžeme pomoci tím, že se zúčastníme mezinárodní pozorovací kampaně a pokusíme se pokrýt část pozorovacího okna - v době, kdy tu budeme mít noc.

2. Jak dlouho bude přechod exoplanety pozorovatelný? Bude celý dostupný z Evropy? Potíž je právě v tom, že primární tranzit by měl trvat velmi dlouho. Maximální délka je 17 hodin (pokud bychom se nacházeli přesně v rovině orbity), ale může to být třeba jen 5 hodin nebo i méně (pokud bude sklon orbity větší než 0°). Pozorovací okno, kdy by mělo dojít k tranzitu je téměř 24 hodin. Pokrýt toto období přesnou fotometrií tak vyžaduje spolupráci mezi pozorovateli napříč všemi zeměpisnými délkami.

3. Co konkrétně připravujete? Máte nějak práci rozdělenou? Bohužel není možné určit kolik a kteří pozorovatelé se budou moci zúčastnit kampaně - a zda vůbec budeme mít jasnou oblohu. Takže jsme připravili všechny podklady pro pozorovatele a kdo bude moci, zapojí se.

Jediné, co je třeba mezi pozorovateli dohodnout, to je aby všichni neprokládali dalekohled ve stejnou dobu (po průchodu hvězdy meridiánem), ale alespoň v půlhodinových intervalech. Mohlo by se stát, že vzestup či sestup nastane právě v okamžiku, kdy všichni budeme otáčet montážemi.

4. Už je jasné, kolik pozorovatelů by se mohlo pozorování za ideálních podmínek zúčastnit? Máme u nás cca 15 pozorovatelů se CCD technikou, kteří jsou schopni pozorovat tranzity exoplanet. Takže doufejme, že všichni se zapojí.

5. Jaké minimální vybavení je nutné k pozorování přechodu? Potřebujete dalekohled minimálně 10cm v průměru, CCD kameru (nejlépe bez Antibloomingu), montáž umožňující dostatečně dlouhé expozice, nejlépe pozorovat s autoguidingem, aby byl eliminován pohyb hvězdy po CCD čipu a její deformace vlivem periodické chyby montáže.

6. Chystáte se i na nějakou další pozorovací kampaň? Konkrétní další kampaň zatím nechystáme. Klademe ale důraz na co nejčasnější pozorování tranzitů nově objevených exoplanet. Za tím účelem jsme dokonce vyhlásili pozorovatelskou kampaň Ulov první TRESKU!

Hlavním úkolem v nadcházejícím roce je zvýšit přesnost měření tranzitů. To je obecný problém, kterým se zabývají pozorovatelé exoplanet po celém světě. Ještě jsme zdaleka nedosáhli detekčních možností našich přístrojů. Teď je třeba najít způsoby a postupy, jak toho docílit.

Odkazy





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



51. vesmírný týden 2025

51. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti mise Artemis II by měli testovat v lodi Orion. Raketa Atlas V poletí s dalšími družice konstelace Amazon Leo. Vrátila se tříčlenná posádka ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27. Před 60 lety se na oběžné dráze nacházely v těsné blízkosti kosmické lodě Gemini 6A a Gemini 7.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny a letadlo

Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2 Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging) Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo. Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight

Další informace »