Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet
redakce Vytisknout článek

Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS
Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS
Nedávno jsme vás informovali o výzkumu exoplanety HD 80606b kosmickým dalekohledem Spitzer. Ve dnech 13. a 14. února bude exoplaneta přecházet přes svou mateřskou hvězdou. Pozorovat se tento úkaz chystají i čeští astronomové. Na podrobnosti jsme se optali Bc. Luboše Bráta - předsedy sekce Proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

1. Proč má význam pozorovat tranzit exoplanety HD 80606b? Čím mohou čeští astronomové pomoci? Jde především o to zjistit, zda k tranzitům vůbec dochází. Pomocí družice Spitzer byl úspěšně odpozorován sekundární tranzit v systému (planeta se schovala za disk hvězdy) a to dokonce i s kolísáním jasnosti z důvodu rotace nahřáté planety. K průchodu planety za hvězdou ovšem došlo v okamžiku poblíž periastra, kdežto primární tranzit (přechod planety před diskem hvězdy) by se měl odehrát poblíž apoastra. Planeta tedy bude dále od hvězdy a tak prudce klesá pravděpodobnost, že k tranzitu vůbec dojde. Existuje zde ale 15% pravděpodobnost, že směr k Zemi je téměř rovnoběžný s rovinou orbity a tranzit bude pozorovatelný. My můžeme pomoci tím, že se zúčastníme mezinárodní pozorovací kampaně a pokusíme se pokrýt část pozorovacího okna - v době, kdy tu budeme mít noc.

2. Jak dlouho bude přechod exoplanety pozorovatelný? Bude celý dostupný z Evropy? Potíž je právě v tom, že primární tranzit by měl trvat velmi dlouho. Maximální délka je 17 hodin (pokud bychom se nacházeli přesně v rovině orbity), ale může to být třeba jen 5 hodin nebo i méně (pokud bude sklon orbity větší než 0°). Pozorovací okno, kdy by mělo dojít k tranzitu je téměř 24 hodin. Pokrýt toto období přesnou fotometrií tak vyžaduje spolupráci mezi pozorovateli napříč všemi zeměpisnými délkami.

3. Co konkrétně připravujete? Máte nějak práci rozdělenou? Bohužel není možné určit kolik a kteří pozorovatelé se budou moci zúčastnit kampaně - a zda vůbec budeme mít jasnou oblohu. Takže jsme připravili všechny podklady pro pozorovatele a kdo bude moci, zapojí se.

Jediné, co je třeba mezi pozorovateli dohodnout, to je aby všichni neprokládali dalekohled ve stejnou dobu (po průchodu hvězdy meridiánem), ale alespoň v půlhodinových intervalech. Mohlo by se stát, že vzestup či sestup nastane právě v okamžiku, kdy všichni budeme otáčet montážemi.

4. Už je jasné, kolik pozorovatelů by se mohlo pozorování za ideálních podmínek zúčastnit? Máme u nás cca 15 pozorovatelů se CCD technikou, kteří jsou schopni pozorovat tranzity exoplanet. Takže doufejme, že všichni se zapojí.

5. Jaké minimální vybavení je nutné k pozorování přechodu? Potřebujete dalekohled minimálně 10cm v průměru, CCD kameru (nejlépe bez Antibloomingu), montáž umožňující dostatečně dlouhé expozice, nejlépe pozorovat s autoguidingem, aby byl eliminován pohyb hvězdy po CCD čipu a její deformace vlivem periodické chyby montáže.

6. Chystáte se i na nějakou další pozorovací kampaň? Konkrétní další kampaň zatím nechystáme. Klademe ale důraz na co nejčasnější pozorování tranzitů nově objevených exoplanet. Za tím účelem jsme dokonce vyhlásili pozorovatelskou kampaň Ulov první TRESKU!

Hlavním úkolem v nadcházejícím roce je zvýšit přesnost měření tranzitů. To je obecný problém, kterým se zabývají pozorovatelé exoplanet po celém světě. Ještě jsme zdaleka nedosáhli detekčních možností našich přístrojů. Teď je třeba najít způsoby a postupy, jak toho docílit.

Odkazy





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »