Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

outcast.jpg
Tým astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics objevil pomocí dalekohledu MMT arizonské observatoře dvě hvězdy, které byly "vyhoštěny" z naší Galaxie. Tyto hvězdy se řítí vesmírem rychlostí převyšující 2 milióny km/h. Díky tomu se již nikdy nemohou vrátit zpět. Čeká je tak osud vesmírných "bludných Holanďanů", dokud se nesetkají s nějakou jinou galaxií.

"Z těchto hvězd se stali doslova vesmírní trosečníci," říká astronom Warren Brown. "Byly vyhozeny z domovské galaxie a vydány napospas oceánu mezigalaktického prostředí." V současné době znají astronomové již 5 takovýchto hvězd. "Tyto hvězdy vytvářejí novou třídu astronomických objektů - třídu hvězd vyhozených z naší Galaxie," říká Brown.

Astronomové předpokládají, že podobných hvězd existuje v naší Galaxii zhruba 1000. Pro srovnání, celá Galaxie obsahuje více než 100 miliard hvězd. Proto je velmi obtížné tyto vypuzené hvězdy objevit - je to jako hledání příslovečné "jehly v kupce sena". Astronomům ze Smithsonian Astrophysical Observatory se však podařilo vypátrat desítky pravděpodobných kandidátů na "uprchlíky" z naší Galaxie.

Podle současných teorií byly unikající hvězdy "vypuzeny" z galaktického centra před několika milióny roků. Každá z takovýchto hvězd byla dříve složkou dvojhvězdy. Když se dvojhvězda přiblížila do blízkosti černé díry v centru naší Galaxie, její intenzivní gravitační pole jednu složku dvojhvězdy vymrštilo obrovskou rychlostí ven z Galaxie.

Dvě posledně objevené "prchající" hvězdy patří díky své hmotnosti 4krát převyšující hmotnost Slunce mezi hvězdy s krátkou dobou "života". V centrálních oblastech Galaxie se nachází poměrně hodně takovýchto hvězd, což podporuje teorii vzniku hvězdných "exulantů". Kromě toho detailní průzkum galaktického středu přinesl objev mnoha hvězd, obíhajících kolem supermasivní černé díry po mimořádně protáhlých eliptických drahách.

"Počítačové simulace ukazují, že tyto hvězdy, pohybující se nadměrnou rychlostí, vznikají poblíž středu Galaxie," říká Avi Loeb. "Víme, že dvojhvězdy existují. Víme, že se v centru Galaxie nachází supermasivní černá díra. Takže tyto hvězdy musí nevyhnutelně vznikat při těsném přiblížení dvojhvězd do blízkosti černé díry." Astronomové odhadují, že zhruba jednou za 100 000 roků je ze středu Galaxie vymrštěna jedna hvězda. Šance spatřit takovou hvězdu v okamžiku jejího gravitačního vyhození je proto mizivá.

Tyto superrychlé hvězdy jsou unikátní příležitostí studia struktury Galaxie. "Během své existence se tyto hvězdy pohybují skrz naši Galaxii," říká Margaret Gellerová. "Jestliže budeme měřit jejich rychlost napříč oblohou, můžeme díky tomu studovat tvar Galaxie a rovněž zjišťovat rozložení záhadné temné hmoty v naší Galaxii."

hvs4.jpg

První z dvojice objevených superrychlých hvězd se nachází v souhvězdí Velké Medvědice a byla označena SDSS J091301.0+305120. Naši Galaxii opouští rychlostí 2 milióny km/h (tj. 555 km/s). V současné době je od Země vzdálena 240 000 světelných let. Druhý "exulant" byl objeven v souhvězdí Raka a obdržel označení SDSS J091759.5+672238. Nachází se ve vzdálenosti 180 000 světelných let od Země. Z Galaxie doslova pádí rychlostí 2,3 milióny km/h (tj. 640 km/s).

Snímky, na kterých byly tyto superrychlé hvězdy objeveny, zachycují na obloze plochu o šířce 7 obloukových minut, což asi 1/15 plochy Měsíce v úplňku.

Credit: SDSS Collaboration (http://www.sdss.org/)

Zdroj: spaceflightnow a www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »