Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

outcast.jpg
Tým astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics objevil pomocí dalekohledu MMT arizonské observatoře dvě hvězdy, které byly "vyhoštěny" z naší Galaxie. Tyto hvězdy se řítí vesmírem rychlostí převyšující 2 milióny km/h. Díky tomu se již nikdy nemohou vrátit zpět. Čeká je tak osud vesmírných "bludných Holanďanů", dokud se nesetkají s nějakou jinou galaxií.

"Z těchto hvězd se stali doslova vesmírní trosečníci," říká astronom Warren Brown. "Byly vyhozeny z domovské galaxie a vydány napospas oceánu mezigalaktického prostředí." V současné době znají astronomové již 5 takovýchto hvězd. "Tyto hvězdy vytvářejí novou třídu astronomických objektů - třídu hvězd vyhozených z naší Galaxie," říká Brown.

Astronomové předpokládají, že podobných hvězd existuje v naší Galaxii zhruba 1000. Pro srovnání, celá Galaxie obsahuje více než 100 miliard hvězd. Proto je velmi obtížné tyto vypuzené hvězdy objevit - je to jako hledání příslovečné "jehly v kupce sena". Astronomům ze Smithsonian Astrophysical Observatory se však podařilo vypátrat desítky pravděpodobných kandidátů na "uprchlíky" z naší Galaxie.

Podle současných teorií byly unikající hvězdy "vypuzeny" z galaktického centra před několika milióny roků. Každá z takovýchto hvězd byla dříve složkou dvojhvězdy. Když se dvojhvězda přiblížila do blízkosti černé díry v centru naší Galaxie, její intenzivní gravitační pole jednu složku dvojhvězdy vymrštilo obrovskou rychlostí ven z Galaxie.

Dvě posledně objevené "prchající" hvězdy patří díky své hmotnosti 4krát převyšující hmotnost Slunce mezi hvězdy s krátkou dobou "života". V centrálních oblastech Galaxie se nachází poměrně hodně takovýchto hvězd, což podporuje teorii vzniku hvězdných "exulantů". Kromě toho detailní průzkum galaktického středu přinesl objev mnoha hvězd, obíhajících kolem supermasivní černé díry po mimořádně protáhlých eliptických drahách.

"Počítačové simulace ukazují, že tyto hvězdy, pohybující se nadměrnou rychlostí, vznikají poblíž středu Galaxie," říká Avi Loeb. "Víme, že dvojhvězdy existují. Víme, že se v centru Galaxie nachází supermasivní černá díra. Takže tyto hvězdy musí nevyhnutelně vznikat při těsném přiblížení dvojhvězd do blízkosti černé díry." Astronomové odhadují, že zhruba jednou za 100 000 roků je ze středu Galaxie vymrštěna jedna hvězda. Šance spatřit takovou hvězdu v okamžiku jejího gravitačního vyhození je proto mizivá.

Tyto superrychlé hvězdy jsou unikátní příležitostí studia struktury Galaxie. "Během své existence se tyto hvězdy pohybují skrz naši Galaxii," říká Margaret Gellerová. "Jestliže budeme měřit jejich rychlost napříč oblohou, můžeme díky tomu studovat tvar Galaxie a rovněž zjišťovat rozložení záhadné temné hmoty v naší Galaxii."

hvs4.jpg

První z dvojice objevených superrychlých hvězd se nachází v souhvězdí Velké Medvědice a byla označena SDSS J091301.0+305120. Naši Galaxii opouští rychlostí 2 milióny km/h (tj. 555 km/s). V současné době je od Země vzdálena 240 000 světelných let. Druhý "exulant" byl objeven v souhvězdí Raka a obdržel označení SDSS J091759.5+672238. Nachází se ve vzdálenosti 180 000 světelných let od Země. Z Galaxie doslova pádí rychlostí 2,3 milióny km/h (tj. 640 km/s).

Snímky, na kterých byly tyto superrychlé hvězdy objeveny, zachycují na obloze plochu o šířce 7 obloukových minut, což asi 1/15 plochy Měsíce v úplňku.

Credit: SDSS Collaboration (http://www.sdss.org/)

Zdroj: spaceflightnow a www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »