Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Ingredience života v protoplanetárním disku hvězdy IRS 46
Veselý Jan Vytisknout článek

Ingredience života v protoplanetárním disku hvězdy IRS 46

ssc2005-26b_small.jpg
Pomocí Spitzerova infračerveného kosmického teleskopu našli astronomové kyanovodík a acetylén - základní stavební součástky DNA a bílkovin v prachovém disku, který obklopuje hvězdu IRS 46. Hvězda patří do souhvězdí Hadonoše. Je od nás vzdálená 375 světelných roků. Jde o významný objev, ale aby nevznikl přehnaný optimismus: k životu je od kyanovodíku a acetylenu ještě hodně daleko, předpokládá se však, že právě tyto molekuly se před miliardami roků díky kometám dostaly na Zemi a spolupodílely se na vzniku DNA, bílkovin, zárodků života, ............ a nakonec vyššího života, jenž vyvrcholil Homo 2x sapiensem s naslouchátkem od mobilu v uchu.

Je to poprvé, co byly tyto plyny (kyanovodík a acetylén) spolu s oxidem uhličitým detekovány v protoplanetárním disku cizí hvězdy v zóně tvorby terestrických planet (podobných Zemi). Ve sluneční soustavě se stejné organické sloučeniny nacházejí v atmosférách velkých planet, na Saturnově měsíci Titanu, na zmrzlých površích kometárních jader a samozřejmě na Zemi. V minulosti byly objeveny evropskou infračervenou družicí ISO také v discích obklopujících velmi hmotné mladé hvězdy. V jejich okolí je však vznik planet schopných nést život považován za málo pravděpodobný.

ssc2005-26a_small.jpg
"Tento rodící se systém možná vypadá velmi podobně, jako ten náš před miliardami roků, před vznikem života na Zemi," říká Fred Lahuis z Leidenské observatoře. Lahuis je hlavním autorem článku připravovaného do lednového vydání Astrophysical Journal Letters. Spolu se svými kolegy zkoumal mladé hvězdy obklopené plynoprachovými disky. Ze stovky hvězd pouze u jediné - IRS 46 - našli jednoznačné stopy zmíněné organické směsi. Infračervený spektrometr Spitzerova teleskopu odhalil molekulární pásy (jakési čárové kódy) HCN, acetylénu a CO2. Data ze Spitzerova teleskopu také ukázala, že nalezené organické plyny se pravděpodobně nacházejí blízko mateřské hvězdy, v zóně kde vznikají planety podobné Zemi. Slovy Dr. Adwina Boogerta z Caltechu: "Plyn tam má velmi vysokou teplotu, blízkou nebo dokonce vyšší než je bod varu vody na Zemi. Vysoká teplota pomohla lokalizovat plyny v disku."

"Smícháte-li kyanovodík, acetylén a vodu ve zkumavce a poskytnete jim vhodný povrch, na němž se mohou koncetrovat a vzájemně reagovat, dostanete spoustu organických sloučenin včetně aminokyselin a purinové báze DNA zvané adenin," říká Dr. Geoffrey Blake z Caltechu, spoluautor připravovaného článku. "A ty samé sloučeniny teď můžeme najít v planetární zóně hvězdy vzdálené stovky světelných let."

Poznámka: Kyselina DNA je tvořena nukleotidy - pyrimidinovou nebo purinovou bází, sacharidem (pentozou) a zbytkem kyseliny trihydrogen-fosforečné. Jedním z pěti druhů purinových bází je adenin. Přesnější informace včetně vzorců hledejte v literatuře, např. Rosypal, S.: Přehled biologie, Scientia, PHA, 1994.

Zdroj: JPL NASA News a www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »