Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hnědí trpaslíci mohou mít planety
Veselý Jan Vytisknout článek

Hnědí trpaslíci mohou mít planety

ssc2005-21b_small.jpg
Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal možné zárodky budoucích planetárních soustav u hnědých trpaslíků. U pěti ze šesti zkoumaných objektů byly detekovány prachové shluky a krystaly, o nichž se předpokládá, že se dále spojují a lepí k sobě, a v budoucnosti se z nich mohou zformovat i planety. Podobným procesem vznikla sluneční soustava a zřejmě tak dodnes vznikají planetární soustavy okolo nově se rodících hvězd. V tomto případě však jde o protoplanetární disky obklopující tělesa, jež hvězdami nejsou.

Hnědí trpaslíci se od hvězd liší především hmotností. Jsou příliš malí na to, aby gravitace v jejich nitru vyvtvořila podmínky (vysokou teplotu a tlak) pro termonukleární reakce, při nichž se jádra vodíku postupně spojují v jádra hélia a při tom se uvolňuje energie ve formě záření. Hnědí trpaslíci jsou zkrátka takové nedorostlé hvězdy. Domníváme se však, že hnědí trpaslíci vznikají stejným procesem a ze stejných chladných plynných oblaků jako hvězdy. Objev protoplanetárních disků ukazuje, že stejně jako v okolí čerstvě narozených hvězd, i v okolí hnědých trpaslíků probíhají počáteční kroky procesu vedoucího ke vzniku planet.

"Zjišťujeme, že první stadia tvorby planet jsou mnohem odolnější než jsme se dosud domnívali," řekl Dr. Dániel Apai, astronom z University of Arizona, člen Centra pro život a astrobiologii planet Astrobiologického ústavu NASA. "Spitzerův teleskop nám umožňuje studovat tvorbu planet ve velmi rozdílných prostředích."

ssc2005-21a_medium.jpg
Apai a jeho tým použil infračervený Spitzerův teleskop k získání detailních informací o mineralogickém složení prachových disků okolo šesti hnědých trpaslíků, již se nacházejí v jižním souhvězdí Chameleona, ve vzdálenosti 520 světelných let od nás. Hmotnosti studovaných hnědých trpaslíků leží mezi čtyřiceti a sedmdesátinásobkem hmotnosti Jupitera, jejich stáří se odhaduje na jeden až tři milióny roků. Astronomové zjistili, že pět ze šesti disků obsahuje krystaly minerálů a slepené shluky prachových částic. Našli relativně velká zrna a též krystaly minerálu olivínu.

"Pozorujeme částice, jež prošly vývojem, spojují se a zvětšují," řekla Dr. Ilaria Pascucci, spoluautorka studie. "To je skvělé, protože dosud jsme si nebyli jistí, zda se disky u tak chladných objektů budou chovat stejně jako disky obklopující hvězdy." Astronomové si také všimli výrazného zloštění disků okolo hnědých trpaslíků, což je další známka toho, že prach se slepuje, aby se z něj časem vytvořily planety.

Článek týkající se těchto objevů je k dispozici online na stránkách časopisu Science. Dalšími spoluautory článku jsou Jeroen Bouwman, Thomas Henning a Cornelis P. Dullemond z Max-Planck-Institut fűr Astronomie, Heidelberg a Antonella Natta z Osservatorio Astrofisico di Arcetri.

Podle (zdroje): www.science.org, www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Exoplaneta, Hnědý trpaslík


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »