Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Spitzer Space Telescope
Spitzer Space Telescope
Vědci pomocí dalekohledu Spitzer (Spitzer Space Telescope) možná objevili světlo, které může pocházet z nejranější objektů ve vesmíru.

Při pozorování infračervenými kamerami na palubě dalekohledu Spitzer bylo zaregistrováno záření z doby před více než 13 miliardami let, tedy z doby, kdy po Velkém třesku byl vesmír ještě "neprůhledný". Toto světlo by mohlo pocházet z nejranějších hvězd nebo snad z horkého plynu, který pohlcovaly první černé díry. Vědecký tým z Goddardova střediska vesmírných letů (NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md.), přirovnal toto pozorování ke svitu vzdáleného města viditelného v noci z letadla. Světlo je příliš vzdálené a slabé, abychom rozlišili jednotlivé objekty.

"Myslíme si, že pozorujeme celkové světlo miliónů prvních objektů, které vznikly ve vesmíru," řekl Dr. Alexandr Kashlinsky. "Objekty už dávno zanikly, ale jejich světlo ještě cestovalo vesmírem."

Podle současných teorií vesmír, čas i hmota vznikly Velkým třeskem před 13,7 miliardami let. Ale až po 200 miliónech let začalo údobí světla prvních hvězd, vesmír se "zprůhlednil" pro elektromagnetické záření. První hvězdy byly více než 100krát hmotnější než naše Slunce a extrémně horké, jasné a žily jen krátce, svítily jen pár miliónů let. Tyto hvězdy tzv. Populace III zářily především v ultrafialovém světle. Toto světlo by nyní mělo být díky rudému posuvu pozorovatelné v infračervené oblasti spektra.

Tento nový Spitzerův objev souhlasí s pozorováními z americké družice COBE (Cosmic Bakground Explorer), z roku 1990, která objevila ve vesmíru infračervené záření, které není možno přiřadit žádné z dnes známým hvězd. To také podporují pozorování z americké družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) z roku 2003, na jejichž základě se usuzuje, že první hvězdy byly zažehnuty v období 200 až 400 miliónů let po Velkém třesku.

Horní snímek ze Spitzerova dalekohledu ukazuje hvězdy a galaxie v souhvězdí Draka. Na dolním snímku je výsledek po odečtení všech objektů v popředí. Zbývající světlé objekty by mohly být první hvězdy ve vesmíru. (Credit: NASA/GSFC/JPL-Caltech)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »