Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Spitzer Space Telescope
Spitzer Space Telescope
Vědci pomocí dalekohledu Spitzer (Spitzer Space Telescope) možná objevili světlo, které může pocházet z nejranější objektů ve vesmíru.

Při pozorování infračervenými kamerami na palubě dalekohledu Spitzer bylo zaregistrováno záření z doby před více než 13 miliardami let, tedy z doby, kdy po Velkém třesku byl vesmír ještě "neprůhledný". Toto světlo by mohlo pocházet z nejranějších hvězd nebo snad z horkého plynu, který pohlcovaly první černé díry. Vědecký tým z Goddardova střediska vesmírných letů (NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md.), přirovnal toto pozorování ke svitu vzdáleného města viditelného v noci z letadla. Světlo je příliš vzdálené a slabé, abychom rozlišili jednotlivé objekty.

"Myslíme si, že pozorujeme celkové světlo miliónů prvních objektů, které vznikly ve vesmíru," řekl Dr. Alexandr Kashlinsky. "Objekty už dávno zanikly, ale jejich světlo ještě cestovalo vesmírem."

Podle současných teorií vesmír, čas i hmota vznikly Velkým třeskem před 13,7 miliardami let. Ale až po 200 miliónech let začalo údobí světla prvních hvězd, vesmír se "zprůhlednil" pro elektromagnetické záření. První hvězdy byly více než 100krát hmotnější než naše Slunce a extrémně horké, jasné a žily jen krátce, svítily jen pár miliónů let. Tyto hvězdy tzv. Populace III zářily především v ultrafialovém světle. Toto světlo by nyní mělo být díky rudému posuvu pozorovatelné v infračervené oblasti spektra.

Tento nový Spitzerův objev souhlasí s pozorováními z americké družice COBE (Cosmic Bakground Explorer), z roku 1990, která objevila ve vesmíru infračervené záření, které není možno přiřadit žádné z dnes známým hvězd. To také podporují pozorování z americké družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) z roku 2003, na jejichž základě se usuzuje, že první hvězdy byly zažehnuty v období 200 až 400 miliónů let po Velkém třesku.

Horní snímek ze Spitzerova dalekohledu ukazuje hvězdy a galaxie v souhvězdí Draka. Na dolním snímku je výsledek po odečtení všech objektů v popředí. Zbývající světlé objekty by mohly být první hvězdy ve vesmíru. (Credit: NASA/GSFC/JPL-Caltech)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »