Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Spitzer Space Telescope
Spitzer Space Telescope
Vědci pomocí dalekohledu Spitzer (Spitzer Space Telescope) možná objevili světlo, které může pocházet z nejranější objektů ve vesmíru.

Při pozorování infračervenými kamerami na palubě dalekohledu Spitzer bylo zaregistrováno záření z doby před více než 13 miliardami let, tedy z doby, kdy po Velkém třesku byl vesmír ještě "neprůhledný". Toto světlo by mohlo pocházet z nejranějších hvězd nebo snad z horkého plynu, který pohlcovaly první černé díry. Vědecký tým z Goddardova střediska vesmírných letů (NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md.), přirovnal toto pozorování ke svitu vzdáleného města viditelného v noci z letadla. Světlo je příliš vzdálené a slabé, abychom rozlišili jednotlivé objekty.

"Myslíme si, že pozorujeme celkové světlo miliónů prvních objektů, které vznikly ve vesmíru," řekl Dr. Alexandr Kashlinsky. "Objekty už dávno zanikly, ale jejich světlo ještě cestovalo vesmírem."

Podle současných teorií vesmír, čas i hmota vznikly Velkým třeskem před 13,7 miliardami let. Ale až po 200 miliónech let začalo údobí světla prvních hvězd, vesmír se "zprůhlednil" pro elektromagnetické záření. První hvězdy byly více než 100krát hmotnější než naše Slunce a extrémně horké, jasné a žily jen krátce, svítily jen pár miliónů let. Tyto hvězdy tzv. Populace III zářily především v ultrafialovém světle. Toto světlo by nyní mělo být díky rudému posuvu pozorovatelné v infračervené oblasti spektra.

Tento nový Spitzerův objev souhlasí s pozorováními z americké družice COBE (Cosmic Bakground Explorer), z roku 1990, která objevila ve vesmíru infračervené záření, které není možno přiřadit žádné z dnes známým hvězd. To také podporují pozorování z americké družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) z roku 2003, na jejichž základě se usuzuje, že první hvězdy byly zažehnuty v období 200 až 400 miliónů let po Velkém třesku.

Horní snímek ze Spitzerova dalekohledu ukazuje hvězdy a galaxie v souhvězdí Draka. Na dolním snímku je výsledek po odečtení všech objektů v popředí. Zbývající světlé objekty by mohly být první hvězdy ve vesmíru. (Credit: NASA/GSFC/JPL-Caltech)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »