Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Spitzer Space Telescope
Spitzer Space Telescope
Vědci pomocí dalekohledu Spitzer (Spitzer Space Telescope) možná objevili světlo, které může pocházet z nejranější objektů ve vesmíru.

Při pozorování infračervenými kamerami na palubě dalekohledu Spitzer bylo zaregistrováno záření z doby před více než 13 miliardami let, tedy z doby, kdy po Velkém třesku byl vesmír ještě "neprůhledný". Toto světlo by mohlo pocházet z nejranějších hvězd nebo snad z horkého plynu, který pohlcovaly první černé díry. Vědecký tým z Goddardova střediska vesmírných letů (NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md.), přirovnal toto pozorování ke svitu vzdáleného města viditelného v noci z letadla. Světlo je příliš vzdálené a slabé, abychom rozlišili jednotlivé objekty.

"Myslíme si, že pozorujeme celkové světlo miliónů prvních objektů, které vznikly ve vesmíru," řekl Dr. Alexandr Kashlinsky. "Objekty už dávno zanikly, ale jejich světlo ještě cestovalo vesmírem."

Podle současných teorií vesmír, čas i hmota vznikly Velkým třeskem před 13,7 miliardami let. Ale až po 200 miliónech let začalo údobí světla prvních hvězd, vesmír se "zprůhlednil" pro elektromagnetické záření. První hvězdy byly více než 100krát hmotnější než naše Slunce a extrémně horké, jasné a žily jen krátce, svítily jen pár miliónů let. Tyto hvězdy tzv. Populace III zářily především v ultrafialovém světle. Toto světlo by nyní mělo být díky rudému posuvu pozorovatelné v infračervené oblasti spektra.

Tento nový Spitzerův objev souhlasí s pozorováními z americké družice COBE (Cosmic Bakground Explorer), z roku 1990, která objevila ve vesmíru infračervené záření, které není možno přiřadit žádné z dnes známým hvězd. To také podporují pozorování z americké družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) z roku 2003, na jejichž základě se usuzuje, že první hvězdy byly zažehnuty v období 200 až 400 miliónů let po Velkém třesku.

Horní snímek ze Spitzerova dalekohledu ukazuje hvězdy a galaxie v souhvězdí Draka. Na dolním snímku je výsledek po odečtení všech objektů v popředí. Zbývající světlé objekty by mohly být první hvězdy ve vesmíru. (Credit: NASA/GSFC/JPL-Caltech)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »