Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST vyfotografoval pozůstatek po výbuchu supernovy

HST vyfotografoval pozůstatek po výbuchu supernovy

N63A_HST.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil fotografii jednoho poměrně blízkého pozůstatku po výbuchu supernovy. Na snímku je vidět prudké a chaotické víření hmoty v podobě plynů a prachu. Útvar označený N 63A je zbytkem po výbuchu masivní hvězdy, která doslova chrlila proudy plynů do okolního prostředí.

Zbytek po výbuchu supernovy s označením N 63A se nachází v oblasti rodících se hvězd ve Velkém Magellanově mračně, které je pozorovatelné pouze z jižní polokoule. Jedná se o nepravidelnou galaxii, která je od Země vzdálena 160 000 světelných let. Ve Velkém Magellanově mračnu se nachází poměrně velké množství rodících se hvězd a zbytků po explozích supernov, které byly studovány nejen pomocí HST.

V bezprostředním sousedství N 63A pozorujeme velké množství hvězd, které jsou mimořádně hmotné. Podle odhadu tzv. progenitor (předchůdce) výbuchu supernovy, při němž se vytvořila pozorovaná mlhovina, měl hmotnost 50krát větší než Slunce. Takovéto masivní hvězdy produkují silný hvězdný vítr, který může "vyčistit" okolní prostor do velké vzdálenosti od hvězdy a vytvořit v něm jakousi větrem vyfouknutou bublinu. A právě takovou bublinu zachytil HST.

Miniaturní plynná oblaka různých tvarů, které jsou příliš husté pro hvězdný vítr a nedají se odfouknout, jsou nyní rozptýleny uvnitř této bubliny. Supernova rovněž vytvořila rázovou vlnu, která se postupně šíří prostředím bubliny s nízkou hustotou a naráží do hustých obláčků, které postupně rozbíjí.

Dlouho se soudilo, že supernovy jsou spouštěcím mechanismem vzniku hvězd, kdy expandující rázová vlna naráží do okolního plynu a stlačuje jej. Jak ukazují fotografie ještě mladé oblasti N 63A, které byly pořízeny pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, nelítostná rázová vlna spíše ničí okolní plynná oblaka, než aby je stlačovala a nastartovala v nich proces formování nových hvězd.

Data získaná na různých vlnových délkách z jiných detektorů naopak odhalují probíhající formování hvězd ve vzdálenostech 10 až 15 světelných let od oblasti N 63A. Během několika miliónů roků materiál, který byl vyvržen při výbuchu supernovy, zasáhne oblasti vznikajících hvězd a může se tak zapojit do procesu vzniku planet kolem hvězd slunečního typu. Zopakuje se tak podobný postup, jako je historie vzniku naší sluneční soustavy.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »