Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pás asteroidů objeven u blízké hvězdy

Pás asteroidů objeven u blízké hvězdy

asteroidbelt_alien.jpg
Americká astronomická družice Spitzer Space Telescope vypátrala přítomnost rozptýleného prachu, vzniklého při vzájemných srážkách asteroidů, vytvářejících "prstenec" kolem blízké hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům ojedinělý pohled na hvězdný systém, podobající se naší sluneční soustavě. To může představovat důležitý krok na cestě ke zjištění, zda a kde se zformovaly další planety podobné Zemi.

"Planetky jsou v podstatě zbytky stavebních bloků, ze kterých se zformovaly planety jako je naše Země," říká Charles Beichman z California University of Technology, Pasadena. "Nemůžeme zde přímo pozorovat další terestrické planety, avšak můžeme studovat jejich fosílie v podobě prachu."Oblasti planetek jsou jakýmsi "smetištěm" planetárních soustav. Jsou zde pohozeny drobné úlomky neúspěšně vznikajících planet, jejichž vývoj neproběhl až do konce. Tyto úlomky se postupně srážely s dalšími objekty, přičemž vzniklo velké množství drobné drti a prachu. V naší sluneční soustavě se mohou planetky rovněž srazit se Zemí a Měsícem, ale i s dalšími planetami.

Jestli se výše uvedené závěry potvrdí, pak tento nový pás planetek bude tím prvním, který byl objeven u hvězdy stejného stáří a stejné velikosti jako Slunce. Hvězda s katalogovým označením HD 69830 se nachází ve vzdálenosti 41 světelných roků od Země. Podobné systémy planetek jsou známy ještě u dvou dalších hvězd, avšak ty jsou mnohem mladší a hmotnější než Slunce.

HD69830.jpg

Přestože se tento nově objevený pás asteroidů velice podobá pásu planetek v naší sluneční soustavě, nejedná se o jeho "dvojníka". Je mnohem tlustší a hmotnější: obsahuje 25krát více materiálu. Pokud by měl pás planetek v naší sluneční soustavě stejnou hustotu, pak bychom po západu Slunce mohli na obloze pozorovat tzv. zvířetníkové světlo asi 1000krát intenzivnější, než je to možné dnes za tmavých bezměsíčných nocí. Mléčná dráha by v jeho blízkosti doslova "bledla závistí".

Pás asteroidů se u hvězdy HD 69830 rozprostírá mnohem blíže k povrchu hvězdy. Zatímco planetky ve sluneční soustavě obíhají kolem Slunce mezi drahami planet Mars a Jupiter, tento "cizí" pás asteroidů by se v naší sluneční soustavě nacházel uvnitř dráhy Venuše.

Přesto oba pásy asteroidů upozorňují na jednu důležitou společnou vlastnost. V naší sluneční soustavě působí planeta Jupiter jako jakási vnější zeď, udržující tělesa na svém místě v pásmu planetek. Podobně dosud neobjevené planety velikosti Saturna nebo menší, obíhající kolem hvězdy HD 69830, mohou jako "pastýřští psi" udržovat drobnou tříšť v ohraničeném pásu.

Podrobnější informace o případných planetách kolem hvězdy HD 69830 jistě přinese připravovaná družice NASA s názvem SIM PlanetQuest, která by měla být schopna detekovat planety jen o málo hmotnější než Země. Její start je naplánován na rok 2011.

Beichman s týmem spolupracovníků použil infračervený spektrograf družice Spitzer ke sledování 85 hvězd podobných Slunci. Pouze u jedné z nich (HD 69830) byla zjištěna přítomnost pásu asteroidů. Samozřejmě že nebylo možné pozorovat samotné planetky, ale byl detekován tlustý disk "teplého" prachu, rozkládajícího se ve vnitřních oblastech hvězdného systému.

"Protože tento pás planetek obsahuje mnohem více těles než obdobný útvar v naší sluneční soustavě, ke vzájemným kolizím zde dochází častěji a vzniká hodně prachu, který se podařilo přístroji na družici Spitzer detekovat," prohlásil George Rieke z University of Arizona, Tucson. "Naše současná sluneční soustava je velice klidné místo. K impaktům takové velikosti, jaký způsobil zánik dinosaurů, dochází přibližně jednou za 100 miliónů roků."

Další z diskutovaných možností, jak by mohla vzniknout oblast prachu kolem hvězdy HD 69830 počítá s předpokladem, že do blízkosti hvězdy pronikla obří kometa velikosti Pluta, která se postupně rozpadla na drobné úlomky. Další pozorování pomocí družice Spitzer a pozemními dalekohledy brzy rozluští, jaký je skutečný původ prachového prstence kolem hvězdy HD 69830.

Zdroj: spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »