Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dá se předpovědět supernova?

Dá se předpovědět supernova?

supernova.jpg
Supernovu je snadné pozorovat - bohužel až tehdy, když vybuchne. Zatím je nemožné ji s určitostí najít předem, můžeme tedy studovat až její velké finále a to ještě ne celé. Astronomové však soudí, že našli příznak toho, že se hvězda chystá vybuchnout.

V krátkém časovém období po sobě detekovala nedávno družice HETE 2 tři různě silné záblesky rentgenového záření. Pokud jsou s tím spojené astronomické modely pravdivé, pak tyto záblesky představují předzvěst mnohem silnějších záblesků gama paprsků, které jsou součástí výbuchu supernovy. Mnoho dalekohledů na celém světě právě teď pozoruje oblasti, kde k rentgenovým zábleskům došlo a doufají, že zachytí supernovu tak říkajíc při činu, v okamžiku exploze.

Co této aktivitě astronomů předcházelo. Tři silné záblesky ze tří různých oblastí vesmíru. Záblesky trvající jen několik sekund, záblesky o kterých se soudí, že by mohly být předzvěstí výbuchu supernovy. Ten by podle teorie mohl přijít kdykoliv.

První dva rentgenové záblesky (X-ray flashes) nastaly 12. a 16.září. Následovány pak byly podstatně silnějším zábleskem z 24. září, který jak se zdá byl na rozhraní mezi rentgenovým zábleskem a zábleskem (výbuchem) gama paprsků (gamma-ray burst). Pokud skutečně půjde o předzvěst následující exploze supernovy, jak se očekává, pak vědci budou mít v rukou nástroj na jejich předpovídání a budou je moci sledovat od začátku až do konce.

Záblesky objevil tým vedený Dr. Georgem Rickerem z Massachusettského technického institutu (MIT) pomocí družice HETE 2 (High-Energy Transient Explorer). Družice HETE 2 byla postavena MIT ve spolupráci s dalšími americkými univerzitami, Národní laboratoří v Los Alamos a vědci a organizacemi v Brazílii, Francii, Indii, Itálii a Japonsku. Pracuje na oběžné dráze už více než čtyři roky a jejím hlavním úkolem je detekovat unikátní jevy jako jsou rentgenové a gama záblesky. Ty zároveň přesně lokalizuje, aby se následně umožnilo zaměření pozemských dalekohledů na danou oblast.

Záblesky paprsků gama jsou nejsilnějšími explozemi ve vesmíru, daleko silnějšími než jaderný výbuch. Mnoho z nich může být způsobeno zánikem hmotné hvězdy, která se zřítí do černé díry, ale jiné by mohly pocházet i ze slučujících se černých děr nebo neutronových hvězd. V každém případě, událost velmi pravděpodobně produkuje dvojici, úzkých protiběžných paprsků, kterými proudí obrovská množství energie. Pokud jeden z těchto paprsků zamíří k Zemi, uvidíme tuto energii jako záblesk paprsků gama.

Podle jedné z teorií by mohly být rentgenové záblesky o nižších energiích také záblesky paprsků gama, pouze viděnými mírně mimo úhel směru hlavního paprsku. Oba typy záblesků totiž trvají jen krátce, podobně dlouhou dobu, od několika málo milisekund po asi minutu. Družice HETE- 2 takový záblesk zaregistruje, zjistí jeho vlastnosti a předá jej ke sledování dalším observatořím. Ty však mohou studovat již jeho dosvit, zato ale mnohem podrobněji než samotná HETE-2.

Zajímavá je pro lovce supernov skutečnost, že zdroje rentgenových záblesků jsou blíž k Zemi než zdroje záblesků gama paprsků. Spojení mezi záblesky gama paprsků a výbuchy supernov bylo už do jisté míry prokázáno, ale supernovy, které je vyvolaly jsou bohužel příliš vzdálené na to, aby je bylo možné podrobně studovat. Zato rentgenové záblesky, které by mohly být signálem o nastávajícím výbuchu supernovy přichází z bližších zdrojů a mohly by tedy být studovány mnohem podrobněji. Prozatím to ale znamená jen hodiny a hodiny čekání.

Teorie o tom, že rentgenové záblesky jsou záblesky gama paprsků viděné jen mírně z boku není jedinou. Další teorií je, že výbuch hvězdy, který způsobuje rentgenový záblesk, je bohatý na baryony (rodinu částic, které zahrnují protony a neutrony). Ty navzájem reagují s leptony (částice které zahrnují elektrony). Na baryony bohatší exploze by pak produkovala více rentgenových paprsků, zatím co na leptony bohatější výbuchy by produkovaly více záření gama. Je to proto, že baryony se pohybují pomaleji než leptony a pomalejší pohyb hmoty by mohl vyvolat také měkší (s nižší energií) záření rozptýlené do všech směrů.

Podle jiné teorie, kterou zpracoval Dr. Stanford Woosley, je spojení supernovy s gama paprsky takovéto. Když hmotná hvězda vyčerpá svoji zásobu jaderného paliva, její jádro se zhroutí, zatím ještě bez vnějších částí hvězdné atmosféry. Černá díra vznikající uvnitř této bubliny z akrečního disku hmoty po několika sekundách emituje výtrysk hmoty, který prorazí vnější skořepinu asi devět sekund po jeho vytvoření. Proud hmoty, spolu s prudkými větry bohatými na radioaktivní nikl- 56 pak rozbije za několik dalších sekund celou hvězdu. Právě až toto její roztříštění reprezentuje podle Dr. Woosleyho vlastní výbuch supernovy kterému obsah radioaktivního niklu-56 dodá patřičný jas. Nicméně z našeho pohledu nebudeme vidět supernovu ještě asi čtrnáct dní po záblesku gama paprsků, protože celá oblast je zahalena plyny a prachem, které blokují světlo. Zda je tato teorie pravdivá, to se můžeme dozvědět už brzy.

Podle: NASA tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »