Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jsou hvězdy "šišaté"?

Jsou hvězdy "šišaté"?

Regulus.jpg
Po desetiletí vědci pozorovali, že Regulus (nejjasnější hvězda v souhvězdí Lva) rotuje mnohem rychleji než naše Slunce. Astronomové nyní vědí daleko více o "hvězdném kotoučku" díky soustavě 6 dalekohledů s optickým a infračerveným interferometrem na Mt. Wilsonu v Kalifornii (CHARA - Center for High Angular Resolution Astronomy).

Regulus s rovníkovou rychlostí přesahující 1,1 miliónů km za hodinu a průměrem 4,2krát větším než Slunce, je nápadně širší v oblasti rovníku, což je mezi hvězdami vzácnost, říká astronom Hal McAlister ze státní univerzity v Georgii (USA) a ředitel CHARA (Center for High Angular Resolution Astronomy). Kdyby se Regulus roztočil jen o 10% více, tak by se sám roztrhl, což podle vědců je nepravděpodobné. (Pro srovnání - rovníková rychlost našeho Slunce je 7.242 km/h.)

Kromě zploštělého tvaru má Regulus ještě jednu zvláštnost, která byla zatím pozorována pouze u dvojhvězd. Regulus je jasnější na pólech než na rovníku. Vlivem rovníkového rozšíření hvězdy vzniká podle McAlistera "gravitační tmavnutí". V rovině rovníku klesá gravitace a následně se snižuje i teplota. Ačkoliv Regulus svítí téměř 350krát více než naše Slunce, vědci zjistili, že teplota na pólech hvězdy je 15.100°C, zatímco na rovníku jen 10.000°C. To způsobuje, že hvězda je asi 5krát jasnější při pohledu k pólu než na rovník. Navíc osa Regula je vychýlena o 86°.

McAlister řekl, že studium Regula je teprve počátek práce se soustavou dalekohledů CHARA. "Doslova máme tisíce dalších cílů pro budoucí studium." Ještě dodal, že po prostudování mladého a horkého Regula by se rád zaměřil na chladnější, starší hvězdy.

Na obrázku je znázorněn počítačový model Regula (vlevo) a jeho srovnání se Sluncem (vpravo dole).

Zdroj: www2.gsu.edu a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »