Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Centrum_Galaxie.jpg
Ve vzdálenosti pouhých 0,26 světelného roku od supermasívní černé díry v centru naší Galaxie byla objevena skupina velmi mladých hvězd, jejichž stáří bylo určena přibližně na 10 miliónů roků. Tento objev přivedl astronomy do rozpaků, neboť příliš nezapadá do současných teorií vzniku hvězd.

Vzdálenost 0,26 světelného roku se rovná 16 442 vzdálenostem Země od Slunce (tj. astronomických jednotek). Přibližně před 2 roky objevili astronomové skupinu hvězd ve vzdálenosti 0,7 světelného roku od centrální černé díry v naší Galaxii. Již tehdy vyvolal objev mezi astronomy značný údiv. Předpokládá se, že hvězdy nemohou vzniknout v tak malé vzdálenosti od tak hmotné černé díry, protože její gravitace brání smršťování prachoplynných oblaků a vzniku hvězd.

Astronomové tehdy vyřešili tento problém předpokladem, že skupina hvězd vznikla v mnohem větší vzdálenosti od černé díry a následně migrovala do její blízkosti. Aby přitom zůstaly všechny hvězdy pohromadě, musí na ně působit nějaká přitažlivá síla - předpokládá se existence středně velké černé díry v jejich středu.

Hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti 0,26 světelného roku od černé díry, objevili astronomové z University of California, Los Angeles (UCLA) pomocí dalekohledu Keck I na Havajských ostrovech. Astronomům se však nepodařilo získat žádné důkazy o přítomnosti malé černé díry v centru této skupiny hvězd. Není tedy jasné, jakým způsobem se hvězdy tak blízko k centrální černé díře dostaly, a přitom zůstaly pohromadě.

"Je úžasné, že tato malá skupinka hvězd mohla přežít v takto nepřátelském prostředí," prohlásila Jessica Lu, vedoucí projektu. Ta dále předpokládá, že se přece jenom mohly hvězdy vytvořit i v takové blízkosti černé díry, nehledě na mimořádně silné působení gravitace, záření, tlaku a teploty. "Takovýto proces vzniku hvězd se očividně odlišuje od našich současných představ o tom, jak se mohou formovat hvězdy," doplnila Jessica Lu. Avšak není také vyloučeno, že tyto objevené hvězdy jsou pozůstatkem jiného, mnohem většího seskupení hvězd, které vzniklo v mnohem větší vzdálenosti od černé díry. V důsledku přiblížení k černé díře tato skupina hvězd o velkou část svých členů již přišla v důsledku její silné přitažlivosti.

Související článek: Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

Zdroj: spacenews.ru a newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2026

8. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »