Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Centrum_Galaxie.jpg
Ve vzdálenosti pouhých 0,26 světelného roku od supermasívní černé díry v centru naší Galaxie byla objevena skupina velmi mladých hvězd, jejichž stáří bylo určena přibližně na 10 miliónů roků. Tento objev přivedl astronomy do rozpaků, neboť příliš nezapadá do současných teorií vzniku hvězd.

Vzdálenost 0,26 světelného roku se rovná 16 442 vzdálenostem Země od Slunce (tj. astronomických jednotek). Přibližně před 2 roky objevili astronomové skupinu hvězd ve vzdálenosti 0,7 světelného roku od centrální černé díry v naší Galaxii. Již tehdy vyvolal objev mezi astronomy značný údiv. Předpokládá se, že hvězdy nemohou vzniknout v tak malé vzdálenosti od tak hmotné černé díry, protože její gravitace brání smršťování prachoplynných oblaků a vzniku hvězd.

Astronomové tehdy vyřešili tento problém předpokladem, že skupina hvězd vznikla v mnohem větší vzdálenosti od černé díry a následně migrovala do její blízkosti. Aby přitom zůstaly všechny hvězdy pohromadě, musí na ně působit nějaká přitažlivá síla - předpokládá se existence středně velké černé díry v jejich středu.

Hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti 0,26 světelného roku od černé díry, objevili astronomové z University of California, Los Angeles (UCLA) pomocí dalekohledu Keck I na Havajských ostrovech. Astronomům se však nepodařilo získat žádné důkazy o přítomnosti malé černé díry v centru této skupiny hvězd. Není tedy jasné, jakým způsobem se hvězdy tak blízko k centrální černé díře dostaly, a přitom zůstaly pohromadě.

"Je úžasné, že tato malá skupinka hvězd mohla přežít v takto nepřátelském prostředí," prohlásila Jessica Lu, vedoucí projektu. Ta dále předpokládá, že se přece jenom mohly hvězdy vytvořit i v takové blízkosti černé díry, nehledě na mimořádně silné působení gravitace, záření, tlaku a teploty. "Takovýto proces vzniku hvězd se očividně odlišuje od našich současných představ o tom, jak se mohou formovat hvězdy," doplnila Jessica Lu. Avšak není také vyloučeno, že tyto objevené hvězdy jsou pozůstatkem jiného, mnohem většího seskupení hvězd, které vzniklo v mnohem větší vzdálenosti od černé díry. V důsledku přiblížení k černé díře tato skupina hvězd o velkou část svých členů již přišla v důsledku její silné přitažlivosti.

Související článek: Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

Zdroj: spacenews.ru a newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »