Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Blízká supernova možná ovlivnila vývoj lidstva

Blízká supernova možná ovlivnila vývoj lidstva

hf_mm_novaevolution_01.jpg
Hvězda, která explodovala před téměř třemi miliony let poblíž Země, mohla ovlivnit vývoj lidstva. Částice uvolněné výbuchem bombardovaly atmosféru Země dostatečně dlouho na to, aby došlo ke změně klimatu, která přinutila naše předky, aby se stěhovali a změnili jídelníček. Právě tomuto závěru směrují nové vědecké studie.

Důkaz se našel ve formě železa-60, radioaktivního izotopu železa, který se normálně dostává na Zemi jen v malých množstvích. Vědci jej našli, jako zbytek supernovy, ve vrstvách půdy datovaných do období před 2,8 miliony let. Výzkum trval dlouhých pět let.

Hvězda, která explodovala nedaleko Země, byla několikrát hmotnější než naše Slunce. V krátkém čase její výbuch uvolnil tolik světla a energie jako celá galaxie. Většina pozůstatků výbuchu a nově vytvořené prvky z jejího nitra se staly součástí mezihvězdného prachu a plynu. Menší část se ale dostala až do naší sluneční soustavy.

Tatáž výzkumná skupina, která před pěti lety našla významná množství izotopu železa-60, získala nedávno nové nálezy na místě vzdáleném od původního objevu téměř 5.000 kilometrů a navíc v geologických vrstvách, které byly daleko přesněji datované. Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve vydání Physical Review Letters z 22. října. Podle jiného článku v online vydání britského časopisu Nature, který objev hodnotí, se jedná o objev znamenající triumf experimentu a milník v této oblasti vědy. Tak jej charakterizoval astrofyzik Brian Fields z Illinoiské univerzity, když nový objev označil jako "zrození archeologie supernov".

Vědci odhadují, že v naší galaxii by měla v průměru vybuchnout jedna až tři supernovy každých 100 let. Pravděpodobnost, že se tak stane v blízkosti naší sluneční soustavy pak vychází jako jedna supernova každých pět až deset milionů let. Nyní tedy byly poprvé nalezeny důkazy, že k tomu skutečně došlo a že tento výbuch byl tak jasný, že jej muselo být snadné uvidět i během dne.Supernova vzplála někde v prostoru, ve vzdálenosti od 30 do 300 světelných roků od Země. Takto hrubý odhad vzdálenosti je dán tím, že neznáme přesnou hmotnost explodující hvězdy, ani přesné množství vyprodukovaného izotopu železa-60. Existuje ale jeden pěkný a opravdu pevný záchytný bod. Ten stanoví minimální vzdálenost výbuchu, protože naši předci výbuch nejen přežili, ale nakonec z něj dokonce profitovali. Pokud by totiž hvězda vybuchla blíže, nejspíš už by nikdo tento článek nečetl. Astronomové zatím nemohou přesně popsat místní efekty supernovy, mohou o nich jen spekulovat.

Ernst Dorfi z Vídeňské university vypočítal, že tato supernova znamenala zvýšení kosmického záření, pravděpodobně o několik procent po dobu několika set tisíc let.Jiní vědci věří, že vyšší množství kosmických paprsků znamenalo, kromě jiného i zvětšenou oblačnost a pokles teplot, ačkoli tento předpoklad potřebuje ještě další výzkum. Pokles teploty ovšem lze vysledovat v geologických záznamech té doby. Teoretikové evolučního vývoje proto předpokládají, že supernovou vyvolaná změna klimatu tehdy přinutila naše předky opustit vysychající Afriku a pátrat po vlhčím klimatu. Je tedy možné, že právě tato supernova byla jedním z klíčových momentů naši existence.

Zdroj: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průběh zatmění Měsíce

Foceno přes Schmidt-Cassegrain 127/1250 + Canon EOS 7D. Na začátku pozorování výrazný opar nad obzorem, který dovolil první expozici až ve 20.44 h SELČ.

Další informace »