Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda ztracená po 432 let byla opět nalezena

Hvězda ztracená po 432 let byla opět nalezena

hf_mm_oldstar_041101_01.jpg
Dánský astronom Tycho Brahe spatřil 11. listopadu 1572 na obloze novou hvězdu a astronomové od té doby řeší, co přesně se tehdy vlastně událo. Od minulého týdne se ale zdá, že záhada je vyřešena.

Za posledních 1000 let známe z naší vlastní galaxie jen šest supernov. Historicky dokladovaných je jich pět. Supernova z roku 1006 ve Vlku, z roku 1054 - Krabí mlhovina, z roku 1181 - pozorovaná v Číně a Japonsku, z roku 1572 - Tychova supernova a z roku 1604 - Keplerova supernova. Dodatečně byl nalezen ještě zbytek supernovy, která vybuchla ve druhé polovině 17. století a je totožná s rádiovým zdrojem Cas A.

Tychova supernova, jak byla později nazvaná, byla navíc jednou z těch rozhodujících událostí vědy, které vyvrátily po mnoho století přetrvávající Aristotelův pohled na statické nebe.

Teprve nyní tedy astronomové prokázali, co se tehdy stalo. Horká, hustá a umírající hvězda typu bílého trpaslíka vysávala hmotu ze svého společníka, normální, běžné hvězdy. Nový materiál zahustil hmotu bílého trpaslíka tak, že byla spuštěna termonukleární exploze, jejíž jas po určitou dobu překonal miliardy sluncí.

Touto explozí však nebyl nebohý souputník explodujícího bílého trpaslíka úplně zničen, ale byl jen odmrštěn na novou dráhu. Vědecký tým, který vede Pilar Ruiz Lapuente z Barcelonské univerzity, nedávno našel zbytky tohoto společníka. Jeho dráha, rychlost a skutečnost, že není daleko od centra pozorovatelného expandujícího zbytku po výbuchu dokládají, že byl skutečně zapojen do systému vedoucího k výbuchu supernovy. K jeho objevu přispělo zejména to, že se rychlostí dostatečně odlišuje od dalších hvězd tohoto regionu.Celá scéna se odehrává asi 10.000 světelných roků od Země a byla ověřena na datech z Hubblova vesmírného teleskopu i dalších observatoří. Detaily nálezu byly uveřejněny minulý týden v časopisu NATURE.

Nalezení souputníka Tychovy supernovy bude pomáhat lépe porozumět podmínkám za kterých probíhají tyto typy hvězdných explozí. Někteří astronomové totiž předpokládají, že typ supernov označený jako 1a, tedy zřejmě varianta, kterou pozoroval Tycho Brahe, by mohl být spíše výsledkem srážky dvou bílých trpaslíků, než výsledkem přesunu hmoty z "normální" hvězdy na bílého trpaslíka. Pokud tedy přijmeme, fakt, že společník Tychovy supernovy byl skutečně identifikován, pak se poprvé dozvídáme, že ne všechny typy supernov 1a, jsou výsledkem srážky bílých trpaslíků, napsal fyzik David Branch z Oklahomské univerzity pro časopis NATURE v analýze uveřejněného nálezu.

Důležitým zjištěním je to také proto, že supernovy typu 1a jsou v naší galaxii vzácné, zatím co jinak jsou ve vesmíru celkem běžné. Všechny tyto supernovy totiž dosáhnou téměř identického maximálního jasu, pak pohasínají také po téměř stejné křivce. Proto je astronomové využívají jako "standardní svíčku" a jejich pomocí měří vzdálenosti k dalekým galaxiím.

Koncem devadesátých let minulého století, studium těchto supernov odhalilo také to, že expanze vesmíru se zrychluje. Závažné kosmologické důsledky takového zjištění jsou motivací pro astronomy, aby se snažili lépe porozumět právě této třídě supernov.

Podle: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »