51. Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet
V kopuli ostravské hvězdárny Autor: Martin Mašek
Dne 1. 11. až 3. 11. 2019 se konala v prostorách Planetária Ostrava již 51. konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet pořádaná Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Konference měla za cíl propojit amatérské pozorovatele s profesionály a prezentovat výsledky výzkumu proměnných hvězd a exoplanet za uplynulý rok.
Předsedkyně SPHE Kateřina Hoňková hovoří o své cestě na 4th European Variable star meeting Autor: Martin MašekKonference byla zahájena v pátek večer přednáškou Marka Skarky o letošním předání Nobelovy ceny za fyziku, kterou z poloviny obdrželi švýcarští astronomové Michael Mayor se svým tehdejším studentem Dieerem Quelozem za objev první exoplanety obíhající okolo hvězdy slunečního typu. Druhý příspěvek přednesla předsedkyně SPHE ČAS Kateřína Hoňková o své návštěvě mezinárodní konference v belgickém městě Grimbergenu s názvem 4th European Variable star meeting. Na této konferenci se jí povedlo vyjednat publikování katalogu proměnných hvězd objevených českými astronomy do jedné z největších mezinárodních databází The International Variable Star Index. Dále Marek Skarka představil nově vzniklou skupinu zabývající se pozorováním exoplanet a hvězd typu RR Lyrae. Pateční přednáškový večer zakončil Ladislav Šmelcer svojí přednáškou o Pozorování eruptivních proměnných hvězd. Následovala prohlídka nově zrekonstruované kopule a welcome drink.
Miloslav Zejda a jeho přednáška o zajímavých jménech ve světě proměnných hvězd Autor: Martin MašekSobotní blok přednášek odstartoval doc. Miloslav Zejda se svým příspěvkem „Zajímavosti ze světa proměnných hvězd“, kde představil několik zajímavých proměnných hvězd nejen svými vlastnostmi, ale i originálním názvem. Na konci svého příspěvku shrnul dění na konferenci o zákrytových hvězdách, která se konala v Litomyšli.
Se zajímavým příspěvkem vystoupil amatérský pozorovatel Zbyněk Henzl a pohovořil o nově objevené proměnné hvězdě CzeV1750. Tato hvězda byla svým chováním podezřelá z vícenásobné proměnností. Bohužel podrobnějším zkoumáním byla tato teorie vyvrácena.
Petr Zasche mluvil o důležitosti pozorování dvojzákrytových systémů a publiku představil několik kandidátů, kteří by stáli za to prověřit malými dalekohledy.
Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností Autor: Martin MašekNa konferenci vystoupili i zahraniční hosté z Polska a Ukrajiny. Například Vitalii Breus prezentoval svá fotometrická pozorování binárních systémů různých typů a závěry vyvozené ze světelných křivek. Bartolomiej Debski povídal o hvězdách typu W Uma a jejich pozorování družicí TESS. Těmito přednáškami zakončili dopolední část.
Všichni účastníci konference se přesunuli ke společnému obědu, kde se uskutečnila malá schůze výkonného výboru Sekce.
Odpolední přednáškový blok odstartoval Martin Vrašťák svou dvojpřednáškou o amatérské spektroskopii, stavbě spektroskopu a pozorování symbiotických proměnných hvězd. Po něm následovala přednáška Jiřího Žáka, který nám vysvětlil podstatu a důvod, proč pozorovat exoplanety pomocí transmisní spektroskopie. Blok ukončil znovu Sebastian Kurowski s přednáškou Photometry and spectroscopy from a large city using 30-cm telescopes.
Proměnář roku 2019 Zbyněk Henzl si cenu přebírá od předsedkyně SPHE Kateřiny Hoňkové Autor: Martin MašekNásledovala technická část, kterou zahájil Luboš Brát povídáním o nové verzi našeho sekčního webu VarAstro. Tento web bude sloužit jako sociální síť sdružující pozorovatele, kterým umožní pořádat pozorovací kampaně, ukládat a nahrávat pozorovací data a komunikovat s dalšími kolegy v reálném čase. Dále představil Pavel Cagaš program Silicups. Jedná se o program navržený k hromadnému zpracování pozorovacích dat. Sobotní přednáškový program ukončil Vojtěch Dientsbier přednáškou o proměnné hvězdě typu dScuti, kterou dlouhodobě pozoroval pomocí dalekohledu Sekční set, který vlastní SPHE ČAS. Za práci a výzkum na této hvězdě obdržel cenu Česká hlavička. Tímto mu ještě jednou gratulujeme k získanému úspěchu.
Po výživném odborném programu předsedkyně Kateřina Hoňková společně s Radkem Dřevěným odprezentovali zprávu o činnosti naší sekce. Také došlo k předání ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku, kterou získal Zbyněk Henzl. K předání došlo přímo v planetáriu pod hvězdnou oblohou za doprovodu hudební skupiny Pink Floyd.
Společenský večer na 51. konferenci o výzkumu proměnných hvězd v Ostravě Autor: Martin MašekNedělní ráno zahájil přednáškou „Dva pohledy na vznik a zánik dvojhvězd“ Ondřej Pejcha. První pohled se týkal vzniku dvojhvězd v různých fázích vývoje Galaxie. Druhý pohled rozebíral možnost vzniku planetární mlhoviny Sh 2-71 z trojhvězdného systému. Další příspěvek si přichystal Jan Kára o kataklyzmické hvězdě CzeV404 Her.
Třetí příspěvek dne přednesl Jakub Kolář o zákrytovém systému GX Lac, kterou fotometricky pozoroval a představil její model. Další výstup odpřednášel Reinhold Fr. Auer na technické téma s názvem „How get the standart photometry for small instruments“. Celou letošní konferenci zakončil Pavel Cagaš na téma zajímavé hvězdy pozorované na BSObservatory.
Všem účastníkům letošní konference srdečně děkujeme za účast a budeme se těšit na setkání na dalších akcích naší sekce.
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
